Články

Ediční činnost se line celým obdobím činnosti metodického pracoviště, ať již pod názvem Ústřední metodický kabinet knihovnictví, Sektor výzkumu a metodiky knihovnictví, Středisko výzkumu a rozvoje knihovnictví či Knihovnický institut. V minulosti toto metodické pracoviště mělo dokonce na starosti veškerou ediční činnost Státní knihovny (dnes Národní knihovny České republiky). Bylo také vyčleněno zvláštní oddělení zabývající se touto činností – ediční oddělení. To poté přešlo pod Studijní oddělení. Ve svých počátcích bylo metodické pracoviště také garantem vydávání prozatímních učebních textů.

Vědecko-metodický kabinet tehdejší Universitní knihovny v Praze (dále VMK) měl již od svého založení v roce 1953 mj. za úkol pořádat knihovnické kurzy a instruktáže. Byly zahájeny především doškolovací kurzy pro zaměstnance bez odborné kvalifikace, kteří byli v té době přijímáni do knihoven, a to kurz základní a kurz doplňování knihovních fondů. Pověření k jejich pořádání svěřilo Universitní knihovně Ministerstvo školství, a tak se VMK stal organizátorem kurzů a jeho studovna přednáškovou síní.

Období budování socialistického knihovnictví bylo ve znamení tendenčnosti ve tvorbě knihovnických fondů. Důraz se kladl na politickou, politickovýchovnou a ideologickou působnost v rámci koncepční a metodické práce. Padesátá léta znamenala z hlediska metodické práce počátek soustavné metodické práce, ačkoli její prioritou byla ideologická působnost. V okresních lidových knihovnách vznikají samostatné metodické koutky, které se během šedesátých let dostaly na profesionální úroveň.