Péče v knihovnách směřuje navenek, ale také dovnitř

Profesní zkušenosti

Nedávno jste převzala vedení programu knihovnictví a informačního chování na Islandské univerzitě. Jak se vám líbí vaše nová pozice a čím se zabýváte?

Jsme malá katedra, takže se zaměřuji především na samotné vzdělávání v oblasti knihovnictví a informační vědy (LIS). Mým cílem je sladit zdejší program s tím, co se učí v severských zemích, a zároveň do něj začlenit podněty a poznatky ze zahraničí.

Předtím jste působila na Metropolitní univerzitě v Oslu. Jaký byl přechod mezi těmito dvěma zeměmi?

Působila jsem tam několik let – úžasných a pro mé myšlení velmi formativních. Původně jsem tam zamířila, protože mě zajímala práce Ragnara Audunsona, mého doktorského školitele a pozdějšího kolegy. Poprvé jsem o jeho práci na téma míst setkávání a diskusních fór slyšela na konferenci Bobcatsss v Rize v roce 2004. V té době jsem studovala bakalářský obor knihovnictví na Islandské univerzitě a okamžitě jsem věděla, že to je směr, na který se chci soustředit.

Sledovala jsem jeho práci, absolvovala magisterský program v oboru knihovnictví a informační věda na Arizonské univerzitě a druhý magisterský program v oboru mezinárodní migrace a etnické vztahy na univerzitě ve švédském Malmö. Poté přišlo doktorandské studium. Oslovila jsem Ragnara Audunsona, a protože měli volné místo na OsloMet, povzbudil mě, abych se přihlásila, což mě v roce 2014 zavedlo do Osla a v roce 2017 jsem tam začala také vyučovat. Tato zkušenost měla velký vliv na můj výzkum a mou současnou výuku na Islandu. Přejít z katedry s více než 30 zaměstnanci na katedru s pouze dvěma plnými úvazky plus pomocnými a hostujícími lektory, je velká změna. Vidím však mnoho příležitostí ke spolupráci.

Spolupráce a přesah

Na co se při spolupráci zaměřujete především?

Zaměřujeme se na spolupráci mezi různými univerzitními katedrami, jako je například katedra antropologie a centrum digital humanities. Podstatné je, že spolupracujeme s knihovnami jak v hlavním městě, tak i mimo něj. Máme rozběhnuté projekty s Národní a univerzitní knihovnou Islandu, které jsou zde sloučeny. Úzce spolupracujeme také s Městskou knihovnou v Reykjavíku na některých jejích programech. Neustále budujeme tyto vztahy tak, aby praxe obohacovala vzdělávání a vzdělávání obohacovalo praxi. Společně s knihovnou Nordic House jsme nedávno pořádali seminář o knihovnách jako komunitních centrech a o podpoře Agendy pro udržitelný rozvoj 2030. Skloubit akademickou činnost s úzkými vazbami na praxi je náročné.

Jaké jsou vaše vztahy s Národní a univerzitní knihovnou Islandu?

Nedávno byla do funkce uveden nový národní knihovník (Örn Hrafnkelsson, ředitel Národní a univerzitní knihovny Islandu – pozn. red.), takže pracujeme na navázání úzké spolupráce. Nedávno jsme s kolegyní podaly žádost o výzkum v rámci programu Horizon a v týmu máme knihovníka z Národní a univerzitní knihovny Islandu. S národním knihovníkem řešíme podporu studujících prostřednictvím stáží, spolupráci na výzkumu a hledání příležitostí pro studující magisterského a doktorského studia, aby se ve svých absolventských pracech mohli zaměřovat na témata relevantní pro naše instituce. Doufám, že se budeme navzájem podporovat a budeme mít silný, bezproblémový a neutuchající dialog.

Jste v blízkém kontaktu s knihovnami po celé zemi?

Aktivně na tom pracuji. Náš studijní program je jediný pro celou zemi. To, že je vyučován online a asynchronně, nám umožňuje mít studující odevšad. To je velmi důležité, protože 75 % obyvatel Islandu žije v hlavním městě, takže musíme zajistit, abychom byli v kontaktu s našimi studujícími a knihovnami mimo hlavní město a poskytovali jim podporu. Mým cílem je na jaře navštívit knihovny po celém Islandu, prohlédnout si je, setkat se s lidmi a prozkoumat možnosti spolupráce na projektech a rozvoji knihoven.

Digitální a sociální rozměr LIS vzdělávání

Online výuka není na Islandu neobvyklá. Je na online výuce ve vašem programu něco specifického?

Online výuka byla zavedena už v rané fázi online vzdělávání, protože mnoho našich studujících jsou pracující profesionálové, někdy vedoucí knihoven, kteří potřebují přístup k formálnímu vzdělání. Asynchronní přístup je pro ně nejvhodnější, protože se často nacházejí v pokročilejší fázi své kariéry, jsou vytížení a mají mnoho povinností. Průměrný věk našich studujících je 47 let a často usilují o druhý titul. Náš program je jedním z mála, který je zcela online, což zajišťuje přístupnost kdykoliv a kdekoliv.

Jaké je vzdělávání v oblasti LIS na Islandu ve srovnání s ostatními severskými zeměmi?

Vidíme dvě naléhavé potřeby, na jejichž řešení intenzivně pracujeme. Zaprvé je třeba posílit digitální kompetence v oblasti správy systémů, managementu dat a informační governance, protože to jsou oblasti, kde se mnoho studujících necítí dostatečně sebejistě. Řešíme to prostřednictvím praktičtějších kurzů a spolupráce s naším centrem pro digital humanities.

Druhým je sociální aspekt, potřeba, aby knihovny, zejména veřejné, byly vnímány jako místo setkávání, komunitní centra a arény pro transfer znalostí. Islandské knihovny, které jsou menší a mají méně byrokratických struktur, upřednostňují kreativní činnosti a experimentování v oblastech, jako je například mezikulturní spolupráce. Tato pružnost jim umožňuje rychle vyzkoušet nové věci, které pak my zapracujeme do teoretického nebo politického kontextu. Tato schopnost ukázat, co se v praxi aktuálně testuje, je naším jedinečným přínosem.

Co tradiční knihovnické dovednosti, jako je například katalogizace a organizace znalostí?

V současné době provádíme restrukturalizaci s cílem sloučit stávající obory do základního jádra s oblastmi specializace. Tento proces, který právě probíhá, zajistí, že základní dovednosti související s katalogizací a organizací znalostí budou vyučovány každý rok. Vedeme jednání s katalogizační divizí místní knihovnické asociace (Upplýsing – pozn. red.). Chceme se zabývat nejen katalogizací knihoven, ale výhledově také archivů a muzeí v souvislosti se zaváděním nových systémů, jako je například Museum Plus. Chystáme se oživit a nově nastavit kurz katalogizace tak, aby vyhovoval současným požadavkům, včetně vývoje v oblasti umělé inteligence, a řešil jazykové a kulturní otázky v islandském kontextu.

Knihovny poskytují sociální infrastrukturu a vytvářejí příležitosti pro smysluplné vztahy.

Odolnost knihoven a komunit

Myslíte si, že knihovny hrají důležitou roli v podpoře digitálního wellbeingu a duševní odolnosti?

Pokud jde o digitální wellbeing, akademické a výzkumné knihovny aktivně podporují efektivní využívání technologií a informační gramotnost studentů. Veřejné knihovny se více zaměřují na sociální aspekt digitálních technologií prostřednictvím tvůrčích dílen a aktivit, jako je například vytváření podcastů.

Pokud jde o duševní zdraví a celkovou odolnost, knihovny řeší problematiku osamělosti a izolace třeba tím, že poskytují sociální infrastrukturu a vytvářejí příležitosti pro smysluplné vztahy. Příkladem mohou být společná čtení, pletací kroužky (pletení na Islandu patří mezi velmi oblíbené aktivity – pozn. red.) nebo projekt psaní milostných dopisů, tedy pozitivních, povzbuzujících slov určených ostatním nebo sobě samým. Tyto aktivity jsou klíčové pro budování odolnosti komunity, protože zajišťují, že se lidé scházejí a navazují vztahy.

Jak knihovny pečují o lidi, kteří v nich pracují?

Za sebe vnímám velmi pozitivní atmosféru. Péče, kterou knihovny věnují svým komunitám, se často odráží i ve vztahu k zaměstnancům, a to nejen prostřednictvím intenzivních společenských aktivit, oslav nejrůznějších svátků nebo společných akcí, jako jsou třeba kurzy keramiky nebo společné výlety. Péče v knihovnách směřuje navenek, ale také dovnitř. Pokud jde o rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, jsou podporovány všechny vhodné příklady dobré praxe.

Patří práce v knihovně mezi ty, o které je zájem?

Zájem o práci v knihovně znovu roste. Částečně proto, že knihovny nejsou vnímány pouze jako sklady knih, ale jako živá centra komunit s novými a zajímavými aktivitami. Tato energie přitahuje mladší lidi a vyvolává obnovené nadšení také mezi stávajícími knihovníky. Navíc existuje silná profesionální komunita, která je velmi atraktivní, protože lidé mají pocit, že jsou součástí něčeho většího, podporujícího a smysluplného.

Platí vedoucí postavení Islandu v oblasti rovných příležitostí a odměňování i pro knihovny?

Neznám přesné údaje o rozdílech v odměňování (tzv. pay gap – pozn. red.), ale překvapilo by mě, kdyby byly velké. Stejně jako v jiných zemích je to profese, v níž převládají ženy, ale na Islandu převládají ženy také ve vedoucích pozicích v knihovnách. Na rozdíl od dynamiky v některých jiných zemích, kde jsou vedoucí pozice obsazeny převážně muži.

Rovnováha mezi osobním a pracovním životem

Jak pečujete o sebe?

Univerzita má velmi zdravou organizační kulturu. I když je akademický život pověstný velkým pracovním nasazením, vnímám tu příjemnou rovnováhu. Lidé dodržují normální pracovní dobu, společně obědvají a do svého denního režimu zařazují zdravé návyky. Mnoho kolegů chodí na procházky, během oběda se zajdou vykoupat do nedalekého oceánu nebo ráno navštěvují venkovní bazény. Máme také víkendovou turistickou skupinu. Podpora prospěšných a zdravých návyků je důležitá, zejména když dlouhé a temné zimy ztěžují pobyt venku.

Bylo pro vás jako cizinku náročné si zvyknout na islandské prostředí?

Je to přizpůsobení se zemi extrémů – téměř 24hodinovému dennímu světlu nebo naopak tmě a extrémnímu počasí. Islanďané se zpočátku mohou zdát zdrženliví, což znesnadňuje navazování kontaktů. Jakmile však tuto bariéru překonáte, zjistíte, že jsou to úžasní, vřelí a laskaví lidé. Komunity jsou velmi úzce propojené a nejjednodušší způsob, jak do nich proniknout, je přes pracoviště nebo koníčky. Jakmile se stanete součástí týmu nebo skupiny, budete vřele přijati a budete se cítit jako součást společenství.

Návštěva České republiky

Nedávno jste navštívila Prahu, Ostravu a Opavu. Líbilo se vám tu?

Bylo to úžasné. Praha je fantastické město. Ještě ve mě doznívá, jak jsem prozkoumávala ulice, obdivovala krásné budovy a různé čtvrti. Právě čtu knihu Tajemství všech tajemství a moc se mi líbí, protože si dokážu představit, kde se odehrává, a při čtení se dozvídám více o městě. Obzvláště se mi líbila možnost navštívit knihovny a vidět jejich rozmanitost, od krásných, nádherných barokních knihoven až po ty velmi moderní. Bylo skvělé vidět bohatou historii spojenou se čtením, poznáním a znalostmi, sledovat veškerou tu náročnou práci a získat představu o zachování a obnově kulturního bohatství, které tam probíhají. Zajímavé bylo i setkání se studujícími v Opavě, budoucími knihovnicemi a knihovníky. Zanechalo to ve mně úžasné dojmy a vzpomínky.

 V lednu se znovu setkáme v Rumunsku. Zdá se, že konference Bobcatsss vás provázely po celou vaši kariéru?

Konference Bobcatsss mi na pomohly utvářet mé zájmy a spojily mě s důležitými lidmi, kteří ovlivnili můj profesní směr. Rozhodně doporučuji studujícím a knihovníkům účastnit se takových akcí, kde mohou najít inspiraci, učit se a poznávat nové lidi. Bobcatsss se koná každý rok a doufám, že se v lednu uvidíme v Sibiu.

---

Ptala se MICHAELA DOMBROVSKÁ