Deset důvodů, proč je knihovna dobrý zaměstnavatel

Úvod

Abychom si lépe uvědomili pozici a kontext, ve kterém se knihovny nacházejí, začneme z druhého konce a zaměříme se netradičně nejdříve na to, co wellbeing narušuje. Stručně zrekapitulujeme, jakým externím a interním faktorům i osobním vlivům, které wellbeing ovlivňují, v dnešní době čelíme, a krátce si představíme aktuální HR trendy související s wellbeingem.

Přehled těchto faktorů nám pak umožní lépe pochopit, jakým způsobem mohou knihovny jako zaměstnavatelé tyto výzvy překonávat a čím mohou wellbeing svých zaměstnanců podpořit. Výstupy shrneme do deseti bodů, které zdůrazní, proč je v současné době knihovna dobrým zaměstnavatelem.

Klíčové faktory narušující wellbeing

V posledním období jsme svědky změn, které kladou výrazné nároky na naši flexibilitu, adaptabilitu a odolnost. Abychom se s intenzivními a častými změnami rychle vyrovnali a naučili se je efektivně využívat, nás přirozeně stojí značné úsilí a energii. Náročnost zvyšuje také fakt, že některým situacím čelíme i souběžně, když se potkají negativní celospolečenské události, interní faktory v zaměstnání i významné události, které provází naše osobní životy.

• Externí celospolečenské události: V posledním době ovlivnilo obyvatelstvo několik významných událostí a trendů. Pandemie covid-19 přinesla zdravotní i ekonomické výzvy, konflikt na Ukrajině zase zvýšil geopolitickou nejistotu a růst cen energií. Rostoucí inflace zasáhla rozpočty domácností a dekarbonizace zdůraznila význam obnovitelných zdrojů. Digitální transformace a rozvoj umělé inteligence zrychlily přechod na nové technologie, ale nevyřešily problém současné úrovně digitální gramotnosti, ani přibývající psychické problémy ve společnosti.
• Interní faktory organizací: Faktory, které narušují wellbeing na pracovišti mohou být velmi různorodé a často zahrnují aspekty jako například přetížení objemem pracovní náplně, které vede k vyčerpání a stresu. Nedostatečné uznání a ocenění způsobují pocit nedocenění, zatímco omezování autonomie přináší frustraci. Nesoulad mezi osobním a pracovním životem zasahuje do osobní pohody. Chybějící příležitosti pro rozvoj zase vedou ke stagnaci a dlouhodobě špatná pracovní atmosféra a nejistoty v organizaci mohou zhoršovat psychické zdraví.
• Osobní situace: Zásadní vliv na wellbeing mohou mít také osobní události a situace, ve kterých se jednotlivci nachází a u každého se mohou projevit jiným způsobem nebo jejich kombinací. Například rodinné problémy, jako hádky nebo rozvody, mohou přinášet stres do práce. Finanční potíže zase vyvolat úzkost a snížit produktivitu. Zdravotní problémy, ať už vlastní, nebo blízkých, mohou vést k fyzickému nepohodlí a psychickému zatížení. Péče o blízké je náročná, často časově neslučitelná s výkonem zaměstnání a může způsobit celkové vyčerpání. Psychické potíže zase ovlivnit kvalitu, výkonnost a soustředění. Ztráta milovaného člověka a také potíže ve vztazích mohou snižovat pracovní koncentraci.

Při zvládání náročných osobních situací a schopnosti udržet si psychickou i fyzickou pohodu hraje velmi důležitou roli především podpora ze strany rodiny, přátel a profesionálů. K překonání náročných období ale může přispět i tolerantní přístup zaměstnavatele a podporující pracovní tým.

Aktuální HR trendy ovlivňující wellbeing zaměstnanců

Organizace AIHR – Academy to Innovate HR, zaměřující se na aktuálními oblastmi HR managementu, identifikovala pro rok 2025 tyto trendy:

Kromě hlavního obecného zaměření na umělou inteligenci a digitální transformaci se v oblasti wellbeingu a udržitelnosti objevují následující klíčové oblasti:

• Zlomový bod v nesouladu dovedností – vyjadřuje stav, kdy je rozdíl mezi dovednostmi zaměstnanců a požadavky zaměstnavatelů tak významný, že si žádá zásadní změny ve vzdělávání a školení (např. v souvislosti s umělou inteligencí).
• Angažovanost zaměstnanců 2.0 znamená emocionální závazek zaměstnance vůči organizaci a jejím cílům. Pozornost se přesouvá k základním hodnotám, jako je kvalita spolupráce, spravedlivé odměňování, slušné pracovní podmínky, jasně definované role a transparentní komunikace.
• Nastupující organizační nejistota – označuje úzkost a stres, které pociťuje celá organizace, když je budoucnost obzvláště nejasná, např. ekonomická nejistota, propouštění nebo nízká důvěra spotřebitelů.
• Odolní pracovníci – představuje koncept rozvoje odolnosti pracovníků. Časté změny v posledním období vyvolaly krizi duševního zdraví, na což zaměstnavatelé reagují podporou pracovníků, aby byli schopni nejen úspěšně čelit stresu a neočekávaným situacím, ale dokonce se prostřednictvím výzev a neustálých změn zlepšovat. Dochází i k přehodnocování forem péče o wellbeing zaměstnanců (např. zajištění psychologického poradenství, podpora work-life balance, respektování osobního času a práva na odpojení).
• Zlatá éra zkušených pracovníků – reflektuje zapojování starší generace (nárůst osob nad 75 let) na pracovní trh, tito pracovníci jsou oceňováni pro své zkušenosti, dovednosti a spokojenost.

Desatero důvodů, proč je knihovna dobrý zaměstnavatel

Knihovny sice nepatří do skupiny zaměstnavatelů s nadstandardním finančním ohodnocením, což ale neznamená, že nenabízí svým zaměstnancům jiné formy motivace, které vedou k uspokojení jejich potřeb (více viz kapitola v monografii Nefinanční motivace v knihovnách, Šidlichovská, 2024). Co když lidé nechtějí neustále aktivně čelit tlaku a všem výzvám, které současný svět přináší? V dnešní dynamické době, kdy se pracovní trh rychle mění, je stále větší zájem o práci v prostředí, které nabízí stabilitu, smysluplnou činnost a možnosti postupného profesního růstu i osobního rozvoje bez nadměrného tlaku. A jedním druhem institucí, které toto nabízí, jsou knihovny.

Pro jednotlivé organizace jsou typické různé prvky a hodnoty interní kultury, které ovlivňují, jakým způsobem naplňují zaměstnavatelé potřeby svých zaměstnanců. Kultura organizace vytváří pracovní prostředí, které má vliv na motivaci, spokojenost a profesní rozvoj jednotlivců. Co je charakteristické pro knihovny? V čem jsou unikátními a atraktivními zaměstnavateli?

1. Stabilita a jistota: Knihovny, jako veřejné instituce nabízejí na měnícím se pracovním trhu relativní stabilitu, což může být klíčové pro zájemce, kteří hledají jistotu a bezpečí v profesní kariéře.
2. Smysluplná činnost: Role a práce knihoven je celospolečensky hodnotná a dlouhodobě smysluplná. K rozvoji společnosti přispívá tím, že zvyšuje informační gramotnost a podporuje vzdělání, komunity i kulturu.
3. Tolerantní a vstřícné pracovní prostředí: Knihovny často charakterizuje tolerantní a podporující kultura organizace, která respektuje rozmanitost a individuální potřeby zaměstnanců. Vedení knihovny má prostor vytvořit vstřícné prostředí, které pomůže zaměstnancům čelit náročným situacím. A také otevřít pomyslné dveře zájemcům z řad absolventů oboru, kteří sice zahájili svou profesní kariéru jinde, ale chtějí se po nějaké době vrátit zpět ke svému oboru.
4. Naplňující podpora komunity: Transformace knihoven na poradenská a komunitní centra umožňuje pracovníkům knihovny přímo přispívat k rozvoji místní, odborné, nebo zájmové komunity, což může být profesně i sociálně velmi obohacující.
5. Postupný profesní růst a odborný rozvoj: Podpora postupného manažerského růstu nebo odborné specializace jsou doménou knihoven. Na druhé straně knihovny ale také umožňují setrvávat zaměstnancům dlouhodobě na jedné pracovní pozici bez tlaku na nutnost změny, což může být pro značnou část z nich stejně důležité a není možné všude.
6. Vyvážená digitální transformace: Knihovny modernizují své služby a digitalizují fondy, čímž umožňují zaměstnancům získávat nové dovednosti a adaptovat se na měnící se technologické požadavky. Zároveň ale tyto nároky vyvažují vytvářením pracovního prostředí, které respektuje digitální wellbeing (více v článku Digitální wellbeing: Digitální resilience v knihovnách, Dombrovská, 2024).
7. Přirozené přispívání k wellbeingu: Knihovny jsou typickým pracovním prostředím, které podporuje duševní a fyzické zdraví zaměstnanců. Přispívají k tomu výše i níže uvedené body a také bezpečné pracovní prostředí s minimálními riziky a dopady na zdraví zaměstnanců.
8. Udržování rovnováhy mezi pracovním a osobním životem: Flexibilní pracovní podmínky a respekt k soukromému času zaměstnanců mohou vést k lepšímu vyvážení pracovního a osobního života. Styl práce v knihovnách umožňuje vyvážený work-life balance nastavit. Ze strany zaměstnavatele k tomu může přispět např. flexibilní pracovní doba, zkrácené pracovní úvazky, sdílená pracovní místa, umožnění občasného výkonu práce z domova, dodržování práva na odpojení atp.
9. Podpora mezigenerační spolupráce: Knihovny oceňují aktivní přístup a nové pohledy mladých pracovníků, stejně jako zkušenosti a stabilitu starších generací. Pro knihovny není tento trend žádnou novinkou. Věkovou diverzitu, pracovní prostředí a atmosféru vedoucí k mezigenerační spolupráci budují dlouhodobě. Proto mohou knihovny nabídnout zajímavé a různorodé pracovní uplatnění každé věkové skupině.
10. Posilování odolnosti v bezpečném prostředí: Díky postupným technologickým inovacím a tolerantnímu prostředí pomáhá knihovna zaměstnancům překonávat externí, interní i osobní stresové situace a neočekávané výzvy v relativně bezpečném prostředí. Knihovny jako veřejné instituce zpravidla čelí menšímu tlaku na obchodní úspěšnost a finanční návratnost projektů, než je tomu běžné v soukromém sektoru. Hrozící organizační úzkost tudíž nedopadá na pracovníky tak intenzivně.

Tyto faktory činí z knihoven atraktivní zaměstnavatele pro lidi hledající nejen stabilní a zajímavou kariéru, ale také tolerantní a podporující prostředí ochotné investovat do jejich dlouhodobé spokojenosti a rozvoje.

Závěr

Knihovny jsou místem, kde se dlouhodobě prolínají vzdělávání, kultura a komunita. S adekvátní podporou vedení může být vizitkou knihoven otevřenost k inovacím, digitální transformaci, wellbeingu a dlouhodobé udržitelnosti. Jako zaměstnavatel nabízejí unikátní kombinaci rozvoje, stability a smysluplnosti. Pokud pro vás nejsou finance jediným významným kritériem a hledáte pracovní příležitost vhodnou pro stabilní specialisty, nebo pro klidný odborný či manažerský růst, může být knihovna tou správnou volbou, a to i v případě, že jste zahájili svou profesní kariéru jinde. Každý strategicky smýšlející zaměstnavatel rád uvítá i absolventy oboru, kteří nejprve vyzkoušeli praxi jinde, anebo naopak podporuje zájemce mimo obor v postupném doplnění potřebného vzdělání. Buďte, obdobně jako knihovny, otevření novým příležitostem a možná to budete právě vy, kdo najde své ideální pracovní uplatnění právě zde.

---

Použité zdroje:

AIHR – Academy to Innovate HR. 11 HR Trends for 2025: Embracing Disruption. 2024. Viz youtube.com/watch?v=kUg2efmKIM4

DOMBROVSKÁ, Michaela. Digitální wellbeing : digitální resilience v knihovnách. Čtenář, 2024. casopisctenar.cz/2024/11/01/priloha-digitalni-wellbeing-digitalni-resilience-v-knihovnach

ŠIDLICHOVSKÁ, Zuzana. Nefinanční motivace v knihovnách. Kompendium knihovnictví 3, 2024. msvk.cz/data/filemanager/source/Kompendium%20knihovnictv%C3%AD%203%20e-kniha.pdf

---

ZUZANA ŠIDLICHOVSKÁ je členkou vedení společnosti JABLOTRON SECURITY, a. s., kde odpovídá za oblast personálního řízení a kvalitu služeb. Působí rovněž jako lektorka manažerských dovedností a vyučující na vysokých školách. Její dlouholetou specializací je HR management a v posledních letech se intenzivně věnuje digitální transformaci podnikových procesů. Věří v jednoduché a funkční systémy, které nám poskytují pevné základy a zároveň dostatek svobody i prostoru pro rozvoj. Své dlouhodobé záliby propojuje v projektu Jóga pro běžce, kterému se věnuje ve volném čase.