Digitální wellbeing: Digitální resilience v knihovnách

Podpora informačních návyků

Z hlediska informační hygieny je zejména v případě informační gramotnosti podstatný soulad mezi znalostmi, dovednostmi a postoji. Znát a skutečně aplikovat může v reálném životě znamenat velký rozdíl, proto je podstatné nejen nabízet znalosti z oblasti práce s informacemi, tedy například jak je vyhledávat, třídit, tvořit či užívat, ale také praktické dovednosti a trénink vedoucí k udržitelným postojům. Uplatní se tu celá škála kreativních technik práce s informacemi, například velmi oblíbené kolážové metody nebo myšlenkové mapy, ale také kurzy vedoucí k profesnímu růstu, tedy třeba plánování času a prevence vyhoření, a osobnímu rozvoji v celé jeho šíři, včetně volnočasových aktivit.

Podpora životních návyků

Informační návyky pro digitální resilienci samy o sobě nestačí, potřebují být podepřeny také životní návyky, které člověku umožní efektivněji zvládat informační zátěž. Od knihoven se očekává, že všechny zdroje a také pozvaní přednášející budou vybíráni s náležitou péčí a odborností, tedy že informace budou kurátorované. I proto jsou knihovny považovány za důvěryhodné a bezpečné instituce.

— Spánek a odpočinek: mezi oblíbené patří přednášky s odborníky například na téma cirkadiánního rytmu, rovnováhy mezi různými činnostmi během dne a noci. Spánek dnes často odkládají nejen dospělí, ale i děti, a to zejména kvůli sociálním sítím. Určitě tedy patří mezi témata, která by knihovny měly nabízet. Z oblasti odpočinku, včetně meditací a celé široké školy relaxačních technik, se uplatní i aktivní relaxace, třeba kurzy šití nebo práce se dřevem.

— Pohyb a postup: pravidelný pohyb doporučují lékaři i další odborníci. Stejně důležité je přitom správné držení těla, protože je prevencí celé řady civilizačních onemocnění. Kromě prověřených zdrojů na toto téma samy knihovny někdy nabízejí třeba společnou jógu nebo literární procházky v přírodě. Takové akce či aktivity podporují nejen pospolitost a komunitu, ale přispívají ke zdraví a pohodě všech zúčastněných.

— Dech a smysly: také kurzy dechových cvičení mohou nabídku akcí knihoven obohatit. Kromě relaxačních účinků souvisí se správným držením těla, navíc je klidný a soustředěný dech často první pomocí při úzkostech a depresích, které trápí čím dál více lidí. S tím souvisí péče o smysly, tedy vědomá rozhodnutí, čím je sytit. Knihy přitom stále patří, společně třeba s uměním a na rozdíl od sociálních sítí, mezi inspiraci, které bychom se měli vystavovat co nejčastěji.

— Strava a hydratace: řada knihoven nabízí kurzy vaření, i když se to zdá jejich původnímu poslání vzdálené. Vyvážená strava chrání lidský mikrobiom. A vzhledem k tomu, že už byla prokázána souvislost mezi zdravými střevy a vyrovnanou produkcí hormonů, pak také kurzy vaření nebo třeba diskuze o škodlivosti cukru či alkoholu přispívají k celkové odolnosti člověka. Pokud jde o hydrataci, má rovněž na fungování mozku člověka nezanedbatelný vliv.

— Vztahy a společnost: jeden z aspektů života, který dokáže digitální svět narušit, jsou vztahy s blízkými lidmi. Někdy je složité zachovat zdravou komunikaci a nést břímě nejrůznějších nedorozumění v reálných situacích, což ukazuje vysoká návštěvnost na přednáškách a besedách na související témata. Čas a péče věnovaná rodině, přátelům i komunitě se ale člověku vrací, když to nejvíce potřebuje. Knihovny mají s postupující digitalizací stále důležitější sociální roli a komunity kolem nich mohou být (zejména pro ohrožené a zranitelné skupiny lidí) dokonce záchrannou sítí.

Texty v příloze připravila MICHAELA DOMBROVSKÁ michaela.dombrovska@slu.cz