Menu
Košík0

Košík

Číslo

Číslo 10/2022

PŘÍSTUPNOST KNIHOVEN II
• Komunikace s návštěvníkem v knihovně bez bariér
• Přístupnost knihoven pro zrakově postižené
• Exkurze knihovnou na vozíku

SOUČASNÁ LITERATURA: Současná polská literatura v českých překladech (2010–2022)

Ze zahraničí: 87. kongres IFLA
Události: Ceny Z. V. Tobolky 2022
Knihovny v novém: Pobočka KMO V Zálomu; Záchrana a znovuzrození knihovny v Třebsíně
Příloha „Děckaři děckařům“: Bublinkové příběhy (komiksy)

Stáhnout toto číslo v PDF
ctenar-2022-10-pdf
ctenar-2022-10-pdf

Články v tomto čísle

Tento příspěvek uzavírá sérii článků publikovaných ve Čtenáři (konkrétně v č. 11/2021, s. 408–411, 12/2021, s. 465–466 a 3/2022, s. 104–108) zabývající se přístupností knihoven pro osoby se specifickými potřebami ze stavebně-technického pohledu, v rámci které byly již dříve představeny nejčastější bariéry exteriéru a interiéru knihoven. Samotná bezbariérovost není jen o fyzické přístupnosti, ale také o vhodné a kvalitní komunikaci s uživateli.
Petra Okřinová, Helena Hubatková Selucká
Aby byla knihovna přístupná nevidomým a slabozrakým, je potřeba dodržovat jisté zásady pro bezbariérovost fyzického prostoru, ale také zásady pro přístupnost v online prostoru, který je v dnešní době stále důležitější. V následujícím textu se pokusím odpovědět na otázku, jak zajistit, aby vaše knihovna byla po elektronické stránce vůči svým stávajícím i potenciálním uživatelům přístupná a jak vám v tom může být nápomocna Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých (SONS).
Téma přístupnosti knihoven bylo, je a bude stále velmi aktuální. Samozřejmě úzce souvisí a navazuje na stávající Koncepci rozvoje knihoven. Má-li být naplňován kterýkoli z vytčených pilířů, musí být knihovna bezbariérová, otevřená, rovná, férová a přístupná. Příspěvek uvádí zkušenosti z Masarykovy veřejné knihovny Vsetín. Nezaměřuje se na osoby s jazykovou bariérou, cizojazyčné uživatele atp. Metody a postupy přístupnosti pro tyto skupiny se specifickými potřebami mohou ale často jít ruku v ruce.
Přiblížit se v knihovnách rovnému přístupu k osobám se specifickými potřebami můžeme různě. Proškolit zaměstnance, nastudovat dostupné zdroje, potkávat se na programech knihovny s osobami se specifickými potřebami. Největší dopad má však postup, při kterém začleníme osoby se specifickými potřebami přímo do provozu knihovny – jako zaměstnance, praktikanty nebo dobrovolníky. V takovém případě se totiž každý den vzájemně učíme poznávat potřeby toho druhého a vnímat prostor i služby knihovny úplně jiným pohledem.
Medaile Zdeňka Václava Tobolky uděluje Sdružení knihoven ČR od roku 2000. Od té doby bylo uděleno celkem 144 medailí, jejichž nositelé vytvářejí pestrobarevnou mozaiku našeho oboru a jeho klíčových počinů. Za každou z nich je kus tvrdé práce a hromada inspirace.
Po třech letech, kdy bylo konání kongresu z důvodu protipandemických opatření znemožněno, se ve dnech 26.–29. 7. v irském Dublinu na 87. kongresu IFLA sešlo téměř dva tisíce knihovníků a informačních profesionálů ze sta zemí světa včetně České republiky.
Komiksy jsou velmi specifický žánr, který si mezi čtenáři našel tolik příznivců, že slouží i jako inspirace pro tvorbu deskových her – ať už svým příběhem, postavami, nebo zkrátka jen nutností dobře číst v obrázcích. Tento výběr opět mapuje zajímavosti mezi deskovými hrami napříč hráčskými úrovněmi.
V roce 2012 zrušili zastupitelé městského obvodu Ostrava-Jih základní školu V Zálomu v Ostravě-Zábřehu. Protestující obyvatelé získali příslib, že budova, která je ve správě městského obvodu, nebude využívána komerčními subjekty, ale vzdělávacími, kulturními a volnočasovými organizacemi, zájmovými spolky, případně poskytovateli sociálních a zdravotních služeb, a že by v ní mohla vzniknout také nová pobočka Knihovny města Ostravy. Tak se začal psát dlouhý a strastiplný příběh nejmladší ostravské knihovny, ovšem se šťastným koncem.
Polsko je jedním ze čtyř sousedních států, s nímž Českou republiku pojí přímá hranice. Z hlediska produkce literární tvorby, ale také z pohledu literárního života jako takového je zmíněná blízkost v odpovídajícím měřítku zjevná. Podle údajů vyplývajících ze Zpráv o českém knižním trhu, publikovaných pravidelně Svazem českým knihkupců a nakladatelů, se polská literatura v českých překladech kontinuálně umísťuje v první desítce – zpravidla na sedmé až osmé pozici, přičemž pomyslný stupeň vítězů v týchž údajích tradičně obsazuje angličtina s němčinou a slovenštinou.
Ne každý vyhledává knihy, které ho katapultují do paralelních světů. Ne každý se chce ponořit do vyprávění, ve kterém zločiny jsou vyšetřeny bystrým detektivem a viníci potrestáni nebo ve kterém zamilovaní přes všechna protivenství míří ke svatebnímu oltáři. Přemýšlet nad společností, propletenými lidskými vztahy, charaktery pokřivenými dobou či hnětenými místem je možné i během poslechu audioknih. Přibývá mezi nimi titulů, které řadíme do společenské prózy a které stojí za to pořídit do knihovny. 
Klára Smolíková, Lukáš Vavrečka

Buďte v obraze

Výběr ze Čtenáře každých 14 dní do vaší e-mailové schránky.

Podcasty

Mladá generace knihovníků. Sledujte nejnovější podcasty Mladého SKIPu.

K nahlédnutí

Nové knihovny: podívejte se na fotogalerie.