Články

V letošním roce byly na konferenci Knihovny současnosti oceněny dvě knihovny. První z nich byla Knihovna města Ostravy, která získala k prvnímu certifikátu Handicap Friendly pro osoby se zrakovým postižením (2022) ještě i druhý: certifikát Handicap Friendly pro osoby se sluchovým postižením. Knihovna města Ostravy se tak stala historicky první knihovnou, která má na svém kontě dva certifikáty. Jedná se přitom o dvě poměrně specifické cílové skupiny uživatelů, u nichž není mnoho společných průsečíků v kompenzačních pomůckách a přístupnosti k informacím.

Druhý díl cyklu webinářů a workshopů s názvem Vzdělávací programy pro knihovníky podle Rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání 2022 přinesl téma, které není přímo definováno základními kompetencemi pro žáky tak, jak je definuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Knihovna Jiřího Mahena v Brně (KJM) v rámci rozvoje svého projektu Databanka vzdělávacích programů připravila v rámci dotačního programu Ministerstva kultury ČR (Veřejné informační služby knihoven, podoblast 2, Mimoškolní vzdělávání knihovníků) sérii webinářů a workshopů, které mají kolegům a kolegyním z oboru přiblížit obsah pojmu „klíčové kompetence“ tak, jak ho vnímají pedagogové v rámci Rámcových vzdělávacích programů – RVP a jejich úpravy pro konkrétní školy – Školních vzdělávacích programů (ŠVP).

Přiblížit se v knihovnách rovnému přístupu k osobám se specifickými potřebami můžeme různě. Proškolit zaměstnance, nastudovat dostupné zdroje, potkávat se na programech knihovny s osobami se specifickými potřebami. Největší dopad má však postup, při kterém začleníme osoby se specifickými potřebami přímo do provozu knihovny – jako zaměstnance, praktikanty nebo dobrovolníky. V takovém případě se totiž každý den vzájemně učíme poznávat potřeby toho druhého a vnímat prostor i služby knihovny úplně jiným pohledem.

Tento příspěvek uzavírá sérii článků publikovaných ve Čtenáři (konkrétně v č. 11/2021, s. 408–411, 12/2021, s. 465–466 a 3/2022, s. 104–108) zabývající se přístupností knihoven pro osoby se specifickými potřebami ze stavebně-technického pohledu, v rámci které byly již dříve představeny nejčastější bariéry exteriéru a interiéru knihoven. Samotná bezbariérovost není jen o fyzické přístupnosti, ale také o vhodné a kvalitní komunikaci s uživateli.

Před několika lety Knihovnu Jiřího Mahena v Brně oslovila pedagožka střední školy. Chtěla se svými studenty ze třídy složené ze studentů se sluchovým postižením v rámci příprav na maturitu pravidelně navštěvovat knihovnu, naučit je využívat její služby a podnítit u nich zájem o literaturu a četbu. Představovalo to pro nás velkou výzvu!

Hledáme-li odpověď na otázku, proč v knihovnách realizovat vzdělávací programy pro děti a mladé lidi se specifickými potřebami ve věku školní docházky, je jednoznačnou odpovědí, že tato cílová skupina je součástí vzdělávacího systému, jehož součástí jsou a chtějí být i knihovny. Těmito programy chceme dětem, učitelům, rodičům ukazovat, jak úžasný je svět literatury a jak se neztratit ve světě informační a mediální gramotnosti, a to prostřednictvím odborníků, kterými knihovníci a knihovnice bezesporu jsou. Stejné východisko můžeme použít i při úvaze o vzdělávacích programech pro dospělé.