Inspirace ze zahraničí: Knihovna jako kulturní centrum
Renata Pannekoucke představila projekt nové Mediatéky Fridy Kahlo ve Štrasburku, která propojuje knihovnu s galerií, komunitním prostorem a digitálními technologiemi. Koncept i architektonické řešení této knihovny výrazně pracuje s tématem udržitelnosti – při výstavbě byly v hojné míře využity recyklované materiály, snahou architektů bylo dostat do interiérů kus přírody, výrazně se dbalo na energetickou úspornost budovy. Tento přístup se zároveň promítl i do charakteru služeb například tím, že u nápojových automatů jsou umístěné hrnky, aby uživatelé nemuseli používat jednorázové kelímky.
Grzegorz Kłoda ze studia GK-ATELIER ve své prezentaci Brave New Library – Architectural Inception otevřel otázku, zda knihovny zůstávají nositeli kultury, nebo se proměňují v neutrální prostory bez emocí. Jeho návrhy zdůrazňují potřebu zachovat knihovny jako místa pro umění, historii a filozofii. Ve svém pojetí architektury se proto vždy snaží najít originální myšlenku, která konkrétní knihovně vtiskne originální tvář. Důraz klade na detail, jeho architektonické studio pro knihovny často tvoří i nové názvy a vizuální identitu. V portfoliu mají například knihovnu v Lublinu plnou zeleně nebo knihovnu s prostory uzpůsobenými pro introverty nebo extroverty.
Knihovny jako nástroj městské obnovy
Alexander Bonte ze společnosti Max Dudler představil deset knihoven a jedno divadlo jako příklady knihoven fungujících jako inkubátory udržitelné městské kultury. Zmínil také úspěšnou výstavu Max Dudler – Stavba pro knihy, oceněnou jako výstava roku 2023/24 v Mnichově. Jeho příspěvek podtrhl význam knihoven jako součásti urbanistického plánování a kulturní infrastruktury měst.
Český kontext: Příběhy transformace
V domácím prostředí zaujala prezentace ředitelky Krajské vědecké knihovny v Liberci Dany Petrýdesové a architekta Radima Kousala. Jejich projekt Knihovna s příběhem mapoval vývoj a proměnu liberecké knihovny v moderní komunitní centrum.
Lenka Dostálová z Moravské zemské knihovny reflektovala pětiletou činnost Metodického centra pro výstavbu a rekonstrukci knihoven, které poskytuje odbornou podporu knihovnám napříč Českou republikou.
Architektonické detaily a komunitní význam
Odpolední blok přinesl konkrétní příklady realizací. Martin Kožnar představil Knihovní altán pro Městskou knihovnu Vamberk – drobný, ale výrazný architektonický prvek, který výrazně přispěl k oživení a kultivaci dříve zanedbané části města. Další příspěvky se věnovaly rekonstrukci knihovny v Rožnově pod Radhoštěm (Karel Kubza), návrhu knihovny International School of Prague (Martin Křivánek) a přestavbě pobočky Petřiny Městské knihovny v Praze (Michal Bernart).
Knihovna jako prostor budoucnosti
Závěrečná diskuse pod vedením Dana Merty shrnula hlavní myšlenky konference: knihovna jako prostor pro komunitu, jako architektonický objekt s kulturním přesahem a jako instituce, která musí reagovat na proměny společnosti i technologií. Architektura knihoven se tak stává nejen otázkou designu, ale i nástrojem společenské změny.
Konferenci uspořádal Svaz knihovníků a informačních pracovníků ve spolupráci s Krajskou vědeckou knihovnou v Liberci, Technickou univerzitou v Liberci a dalšími partnery.
RADEK LIŠKA je vedoucím oddělení krajských a regionálních funkcí Středočeské knihovny v Kladně.
