KATEŘINA UHLÍKOVÁ katerina.uhlikova@osf.cz
Za Kristýnou jsem se vydala ještě v červnu, na konci školního roku, abych se podívala, jak její lekce pro místní základní školu může vypadat v praxi. Termín vyšel na den, kdy je knihovna pro veřejnost uzavřena. Chodbami se proto neprocházeli návštěvníci knihovny, ale její zaměstnanci. Ve dveřích secesní budovy mě přivítala sympatická akční knihovnice s dlouhými vlasy staženými do culíku. Hned při příchodu mi vysvětluje, že běžně lekce probíhají jinde, ale kvůli rekonstrukci budeme v náhradní místnosti, která se nachází hned v přízemí.
Než vše začne
Kristýna dokončuje před příchodem deváťáků poslední přípravy. Využívám volnou chvilku, abych se o nadcházející lekci dozvěděla více. Ta dnešní je součástí cyklu „Kyberkompas“, který je zaměřený na střední školy a druhý stupeň základních škol. Naše lekce využívají učitelé většinou v rámci hodin českého jazyka nebo dějepisu. Během roku u nás probíhají zhruba dvakrát do týdne, teď v červnu jsou skoro každý den, říká Kristýna. Mě spolu s dnešní skupinkou za chvíli čeká dvouhodinový exkurz do základů médií, který v knihovně už nějakou dobu běží. Na základě poznatků z Cyklu mediálního vzdělávání Kristýna doplnila zmíněnou sérii „Kyberkompas“ o lekci s názvem Média zneužitá, kde se snaží poukázat na téma kyberšikany a rizikového chování na internetu.
Náš rozhovor přerušuje příchod třídy. Do místnosti postupně vchází patnáct účastnic a účastníků, a jak je zvykem, místa se plní od zadní části místnosti. Poté, co se všichni usadí, dozví se úvodní informace o podobě a náplni lekce a hned dostávají první úkol. Každý si bere svůj lepík a vepisuje na něj, co si představuje pod pojmem média. To se podle očekávání neobejde bez lepení papírků na čela. Když se lepíky přesunou na připravený flipchart, lektorka odpovědi chválí, občas upřesňuje a shrnuje, že médium je cokoli, co předává informaci. Antivirus, jeden z návrhu na lepíku, pomyslným sítem neprošel.
Lepíky, wifi i knížky pomáhají
Po desetiminutové teorii, která napověděla, jakým způsobem se média dělí a pojmenovávají, přišel čas na skupinovou aktivitu. Zde zasahuje pedagogický doprovod a tvorbu skupinek koriguje. Každá ze čtyř skupinek dostává tablet a list s otázkami, na které mají nyní najít odpovědi. Je vidět, že práce s tabletem jim není cizí. O chvíli později dostávají i heslo na wifi, aby mohli využít i své telefony. Občas prolistují i některou z knížek, které mají také k dispozici.
Po chvíli už nejsou tablety ani telefony rušivým elementem, ale plnohodnotnou učební pomůckou. Soustředěnost narušují jen občasné nesouhlasné výkřiky. Později přecházejí v čilý ruch. Kristýna pomáhá za stupňující se hlasitosti rozhovorů v místnosti ještě poslední skupince a kreslí na flipchart časovou osu. Ukazuje se, že každá skupinka dostala otázky na jiné téma: noviny, rádio, televize a internet. Lektorka všechny odpovědi zaznamenává na osu a dává do historického kontextu. Na konci každého tématu má připravenou jednu zajímavost. Víte, co je novinářská kachna? Co způsobila rozhlasová hra Válka světů? Jaký je nejdéle vysílaný televizní seriál?
Jako v televizi
Než lekce přejde do druhé, interaktivnější části, zbývají dvě témata. Nová média jako nedílná součást dnešního světa a rozdíl mezi veřejnoprávním a komerčním médiem. Účastníci dostávají opět tablety, aby se přihlásili k online aplikaci Slido, a na promítacím plátně před nimi se objeví snímek s logy známých i méně známých médií. Jejich úkolem je prostřednictvím aplikace média rozřadit. Je vidět, že je to pro ně oříšek a pojmy jim nic moc neříkají. V místnosti už je cítit únava a ztráta pozornosti. Kristýna proto úkol urychluje a snaží se rozdíl na konkrétních příkladech vysvětlit.
Na závěr dostávají skupinky lístečky a jejich úkolem bude natočit na telefon krátkou reportáž, která by měla vystihovat styl komerční nebo veřejnoprávní televize. V tuto chvíli vstupuje do lekce Kristýnina kolegyně, která se ujímá druhé interaktivní části a přes ruch hlasů se snaží zadání upřesňovat. Navádí, jak video natočit, a zároveň naviguje skupinky po knihovně, kam se mohou rozprchnout a najít si místo, kde video natočí. Na společné promítání výtvorů a jejich zhodnocení už nedojde a lekce tímto končí.
Někdy to vyjde a videa si společně z mobilu pustíme, jindy si videa pouští až později při výuce. Každá lekce je jiná a jejich vytváření je neustálý proces. Časově upravujeme každou lekci v podstatě na míru konkrétní třídě. Stává se, že mají na lekci méně času, než máme uvedeno v anotaci na webových stránkách, nebo naopak mají času dost, to potom necháváme děti si to v knihovně víc užít. I proto se snažíme, abychom nenahrazovali rámcový vzdělávací program, ale aby lekce byly spíše doplňkem pro školy, dodává při sklízení knížek a dalších pomůcek učící knihovnice Kristýna.
