ONDŘEJ HUDEČEK ondrej.hudecek@mlp.cz
PAVLÍNA MAZÁČOVÁ mazacova@phil.muni.cz
Historický kontext
Pro historický kontext je zapotřebí se na chvíli vrátit do let 2016 a 2017. Již tehdy bylo jasné, že digitální svět se mnohým lidem stal druhým domovem, stejně „reálným“ jako svět fyzický. Jak se ale zpětně ukázalo, řada z nás, nových online domorodců, pravidla tohoto nového světa neznala, vnímali jsme benefity, ale nedostatečně jsme reflektovali jeho nástrahy. Na zásadních politických událostech s globálním dopadem, jako bylo hlasování o vystoupení Velké Británie z EU nebo volební vítězství Donalda Trumpa v USA (2016), mělo nemalý podíl vědomé zneužití sociálních sítí a jejich algoritmů. Termín „fake news“ (falešné zprávy) byl v roce 2017 zvolen globálním slovem roku a knihovny na celém světě stály před výzvou, jak si v takové situaci zachovat svou relevanci.
V českém prostředí se jako první na tuto novou situaci rozhodl reagovat projekt s pracovním názvem „Ověřeno“. Jeho cílem bylo vytvořit společnou platformu pro poskytování ověřených informací k aktuálním společenským otázkám. Záměr, za kterým stál ředitel Městské knihovny v Praze (MKP) Tomáš Řehák, vzbudil v knihovnické obci zájem, získal i podmíněnou podporu, ale na společném workshopu začátkem roku 2018 se ukázalo, že jeho technické a organizační nároky jsou neslučitelné s rychlým zavedením do praxe. A o to právě šlo, bylo třeba reagovat rychle. Poměrně logicky proto brzy padla volba na větší podporu inovativně pojatého mediálního vzdělávání. Bylo totiž třeba pracovat s potřebami konkrétních cílových skupin a zajistit si podporu dalších aktérů (zejména neziskových organizací), kteří mediální vzdělávání již nabízeli. Zde knihovnám pomocnou ruku nabídla Katedra informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity (KISK) a její projekt Sociální inovace v knihovnách.
Výsledkem přibližně roční práce týmu knihovníků a KISK bylo podrobné zmapování nabídky aktivit a programů mediálního vzdělávání v neziskovém a státním sektoru i potřeb samotných knihovníků a knihovnic. Ukázalo se, že dostupné metodiky a návody, vzniklé především pro potřeby formálního vzdělávání, knihovnickému prostředí nevyhovují. Proto byla vytvořena a otestována modelová lekce tzv. deFacto workshopu, jehož provedení měl zvládnout i učící knihovník, který s tématem neměl doposud velkou zkušenost. To už jsme se ale v čase posunuli do podzimu roku 2019 a čtenář již tuší, co následovalo – lockdowny a zavřené knihovny.
V knihovnách jsme ale toto období dokázali využít. Za velmi krátkou dobu jsme se naučili spoustu nového. A hlavně jsme navázali řadu zásadních partnerství podporujících naše úsilí. Z pohledu roku 2024 tudíž jako kdyby od zveřejnění informací o workshopu deFacto neuplynulo pět let, ale spíše dvojnásobné množství času. V současnosti už totiž tolik neřešíme potřebu speciálních metodik mediálního vzdělávání pro knihovníky. Jsme přímo součástí týmů, které podpůrné materiály vytvářejí. Knihovny jsou brané jako přirozený partner klíčových aktérů mediálního vzdělávání v ČR. Zapojujeme se aktivně do Týdnů mediálního vzdělávání (Jeden svět na školách), Festivalu mediálního vzdělávání (Seznam.cz) nebo Dnů mediálního vzdělávání (Učitelská platforma a Národní pedagogický institut). Dokonce sami akce s celorepublikovým dopadem pořádáme, jak dokazuje projekt Mediální olympiáda Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě. Jen spoluautor tohoto textu připomínkoval v nedávné době metodiky pro Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), Elpidu či spisovatelku Kláru Smolíkovou.
Knihovny se staly neopomenutelnými aktéry mediálního vzdělávání v ČR. Velkou zásluhu na tom má Nadace OSF, o jejíchž aktivitách si můžete přečíst v samostatném článku Terezy Liškové (viz s. 409–410). Již z mapování KISK v letech 2018/2019 jasně vyplynulo, že slabinou na straně knihoven je nedostatečná příprava učících knihovníků jak po stránce odborné, tak lektorské. Zásadním počinem Nadace OSF byla tudíž podpora dvou ročníků knihovnám na míru připraveného Cyklu mediálního vzdělávání.
Cyklus mediálního vzdělávání pro knihovny 2021/2022
První (pilotní) běh cyklu mediálního vzdělávání proběhl v období od podzimu 2021 do jara 2022. Zájem o kurz projevilo 33 kolegyň a kolegů se záměrem rozvíjet svoji mediální a informační gramotnost a současně získat více kompetencí učícího knihovníka; pro pilotní běh bylo nakonec vybráno 11 knihovnic a knihovníků. Z hlediska cílů definovaných pro první běh cyklu bylo vedle didaktické roviny žádoucí především to, aby účastníci získali patřičný vhled do tematických oblastí mediální a informační gramotnosti a aby si osvojili nebo zlepšili schopnost komunikace o mediálních tématech s běžným uživatelem a konzumentem médií.
Pro první běh cyklu byl jako teoretické východisko obsahové části vybrán Global Media and Information Literacy Assessment Framework od UNESCO. Podle tohoto rámce je mediální a informační gramotnost ukotvena ve třech komponentách týkajících se interakce člověka s informacemi a médii. Jsou jimi:
- přístup (k informacím a zdrojům);
- hodnocení informací a zdrojů z hlediska účelu a dopadu na cílového příjemce;
- tvorba nových sdělení v digitálním prostoru.
Komponenty posloužily k vytvoření osmi tematických vzdělávacích modulů pro online setkání; závěrečné deváté setkání proběhlo prezenčně v pražském Centru současného umění DOX a mělo reflektivní a evaluační charakter. Každý z modulů byl designován tak, že jedna jeho část obsahovala některé z témat vzešlých z rámce UNESCO, druhá část se věnovala klíčovým didaktickým principům pro rozvoj kompetencí učícího knihovníka. Tematiku mediální a informační gramotnosti pokrývali odborníci z mediální praxe a dalších příbuzných oborů, didaktické vstupy zajišťovali Pavlína Mazáčová (KISK) a Ondřej Hudeček (MKP).
Vzdělávací aspekt cyklu byl naplněn i v rovině úkolů, které byly různého typu. Vedle průběžných tematických úkolů plynoucích z obsahu jednotlivých modulů pracovali účastnice a účastníci cyklu také na tzv. velkém úkolu. Garanti připravili zadání, podle něhož měl každý účastník připravit a v knihovním prostředí pilotně ověřit vzdělávací program rozvíjející mediální a informační gramotnost konkrétní cílové skupiny.
Formy a význam evaluace
Důležitou součástí celého prvního běhu cyklu byla evaluace. Každý z modulů hodnotili účastníci v online dotazníku zpětné vazby, v závěru cyklu proběhlo prezenční evaluační setkání s kvalitativní zpětnovazebnou aktivitou, pro všechny účastníky byl po skončení cyklu připraven komplexní evaluační dotazník. Jednotlivé evaluační nástroje se staly užitečným a potřebným zdrojem informací, s nimiž organizátoři a odborní garanti kurzu pracovali při vyhodnocení celého pilotního běhu a nastavování podmínek pro cyklus druhý.
Vzdělávací cyklus přinesl všem účastníkům posun ve znalostech mediální i didaktické problematiky, zároveň ukázal potřebu dalšího rozvíjení didaktických kompetencí, konkrétně skrze mentoring a průběžné konzultace s garanty obsahu. Jako vítané rozvojové přístupy byly označeny také kolegiální hospitace a náslechy v edukačních aktivitách. Účastníci cyklu se s garanty shodli na tom, že pro další běh by bylo přínosné zahájit vzdělávání společným prezenčním setkáním a poté aktivity zachovat v online formě.
Cyklus mediálního vzdělávání pro knihovny 2023/2024
Evaluační zjištění pilotního běhu cyklu ukázala, že mediální vzdělávání v knihovnách vyžaduje učící knihovníky a knihovnice s komplexním kompetenčním profilem, který je možné právě cyklem s podporou Nadace OSF funkčně rozvíjet. Díky průběžné i závěrečné evaluaci bylo možné poučit se z pilotního běhu a nastavit pro druhý ročník cyklu mediálního vzdělávání aktualizované podmínky.
Druhý běh cyklu probíhal od podzimu 2023 do jara 2024. Obsahoví i organizační garanti z Nadace OSF, KISK a MKP se v druhém běhu cyklu takřka nezměnili (nadační tým posílila Anna Zach Kapustová). Zájemci o nový běh cyklu byli osloveni přes e-mailovou rozesílku a knihovnickou e-mailovou konferenci; zájem projevilo 40 knihovnic a knihovníků, z nichž 16 bylo do kurzu vybráno a 14 ho úspěšně absolvovalo. Ti, kteří cyklus zdárně dokončili, obdrželi stejně jako v prvním běhu od Nadace OSF stipendium ve formě nadačního příspěvku ve výši 10 000 korun.
Pro druhý běh cyklu byly formulovány obdobné vzdělávací cíle a úkolové aktivity jako v případě běhu prvního. Posílil důraz na to, aby v situaci, kdy roste závislost lidí na sociálních sítích nebo politická či společenská polarizace, účastníci cyklu získali kompetence a nástroje, díky nimž jako učící knihovníci pomohou svým uživatelům uplatňovat informovaný a kritický pohled na realitu. Každý z účastníků zpracovával tak jako v prvním běhu závěrečný „velký úkol“, který spočíval v přípravě vzdělávacího programu na mediální téma, jeho ověření a zhodnocení. Při práci na úkolu konzultovali učící knihovnice a knihovníci jednotlivé kroky s obsahovými garanty cyklu.
Teoretickým východiskem pro vzdělávací obsah se tentokrát stala příručka ALA Mediální gramotnost v knihovně: průvodce pro knihovnickou praxi, aktuálně přeložená do češtiny Danielem Bechným. Podle ní byly stanoveny hlavní obsahové pilíře mediální a informační gramotnosti pro druhý běh cyklu:
- fungování a vliv internetu;
- občanství (informované a aktivní);
- mediální krajina a ekonomika;
- misinformace a dezinformace;
- tvorba a aktivní zapojení se do médií.
Nový běh nabídl devět setkání. Revizí prošel vzdělávací obsah i design modulů tak, že se během jednoho setkání obvykle střídaly moduly věnované didaktice a tématům mediální a informační gramotnosti. Edukace didaktických principů i mediálních témat tak probíhala sevřeněji a uceleněji. Na základě evaluace předchozího běhu byl design celého vzdělávacího cyklu pro období 2023/2024 upraven tak, že první a závěrečné setkání proběhla prezenčně v Praze, sedm modulů bylo koncipováno jako online setkávání. Část tematických přednášek a lekcí byla oproti prvnímu běhu cyklu volně přístupná i dalším zájemcům z knihovnické obce, některé přednášky se těšily účasti více než stovky lidí.
Evaluace
Také druhý běh Cyklu mediálního vzdělávání v knihovnách provázela průběžná i závěrečná evaluace. Nástroje, které se osvědčily v pilotním běhu, byly zachovány. Na každý modul byl navázán evaluační dotazník, v rámci závěrečného prezenčního setkání v Praze proběhla reflexe cyklu metodou focus group. Účastníci hodnotili cyklus v perspektivě čtyř otázek (co bylo přínosné, co nebylo přínosné, co knihovníky bavilo, co by doporučili zlepšit).
Důležitou součástí evaluačního setkání byly prezentace tzv. velkých úkolů, tedy vzdělávacích programů, které účastníci připravili a ověřili. Prezentace byly provázeny zpětnou vazbou od garantů Pavlíny Mazáčové a Ondřeje Hudečka i od kolegyň a kolegů z cyklu. Několik závěrečných úkolů bylo následně zařazeno do interaktivní metodiky, která vznikla jako inspirativní vzdělávací materiál reflektující oba ročníky Cyklu mediálního vzdělávání pro knihovny. Metodika je dostupná na adrese: https://osf.cz/co-delame/nase-prace-v-knihovnach/.
Výsledky …a kam směřujeme
Dva ročníky Cyklu mediálního vzdělávání pro knihovny s podporou Nadace OSF se staly jedinečnou a velmi úspěšnou součástí komunikačního tématu Mediální vzdělávání v českém knihovnictví. Ukázalo se, že modulární edukační formát realizovaný v hybridní formě pro menší počet aktivních účastníků se silným odborným a organizačním zázemím je smysluplnou a funkční formou celoživotního vzdělávání a přináší produktivní výsledky. Všichni účastníci si osvojili nebo zlepšili kompetence učícího knihovníka se zaměřením na problematiku mediálního vzdělávání, důkazem čehož jsou také zpracované metodiky vzdělávacích programů. Celkem 25 úspěšných absolventek a absolventů obou ročníků cyklu je příslibem pro další rozvíjení mediálního vzdělávání v knihovnách napříč regiony ČR, pro sdílení dobré praxe i pro posílení komunity učících knihovnic a knihovníků.
| Cyklus mediálního vzdělávání byl velice inspirativní, přinesl mi mnoho potřebných a užitečných informací. Díky účasti na něm mám mnohem větší chuť do tvorby mediálních lekcí i na vážnější témata.Kristýna Šimlová, Středočeská knihovna v KladněCyklus byl pro mě atraktivní prolnutím specializovaných oborových témat s obecně didaktickým rámcem. Tento přístup považuji za klíčový pro budoucí praktické využití získaných poznatků při lektorské práci. Ocenil jsem, že kurz mě mimo jiné právě k této aplikaci přivedl při tvorbě finálního úkolu. Důležitý pro mě byl také lidský přístup lektorů a přehledná komunikace, díky které jsem vždy věděl, co mě čeká.Martin Ouřada, Knihovna města Plzně |
