Česko-polský knihovnický seminář 

ELA BARONOVÁ baronova@npmk.cz

Polský podíl

V dopoledním bloku své zkušenosti prezentovali knihovníci z Polska. S prvním příspěvkem Formy, rozsah a význam spolupráce polských a českých knihoven. Čísla, fakta, názory vystoupil Andrzej Tyws, bývalý ředitel Dolnoslezské veřejné knihovny T. Mikulského ve Vratislavi. Své úvahy opřel o průzkumy uskutečněné v roce 2023 ve všech veřejných knihovnách Dolnoslezského vojvodství. Jejich cílem bylo zachytit fenomén spolupráce českých a polských knihoven. Tyto průzkumy prokázaly pozoruhodnou rozmanitost uskutečněných iniciativ, zahrnujících jak tradiční formy kooperace (autorská setkání, překlady a společné vydávání publikací, literární a jazykové workshopy, tematické přednášky), tak i originální aktivity – např. mural art „Dzień dobrý den“, dílna „Tiskařské umění na pomezí” nebo mezinárodní literární festival „Měsíc autorského čtení“.

V dalším příspěvku Dvě knihovny: spolupráce Městské veřejné knihovny v Lešně a Krajské knihovny Vysočiny v Havlíčkově Brodě ředitel knihovny v Lešně Andrzej Kuźmiński poukázal na skutečnost, že začátky spolupráce mezi oběma zmíněnými institucemi sahají do roku 2017, kdy byla na lešenské radnici podepsána Dohoda o partnerství. V témže roce se uskutečnil společný projekt Městské veřejné knihovny Stanisława Grochowiaka v Lešně, Sdružení polských knihovníků – pobočky v Lešně a Krajské knihovny Vysočiny v Havlíčkově Brodě Čeští bratři – knihovníci velvyslanci Lešna v Čechách. Byl spolufinancován Ministerstvem zahraničních věcí Polské republiky v rámci soutěže Veřejná diplomacie 2017 „Spolupráce v oblasti veřejné diplomacie“.

Dalším zahraničním hostem byla Anita Klakla, ředitelka Městské a obecní veřejné knihovny Władysława Broniewského v Nise; její vystoupení neslo název Přeshraniční spolupráce Městské a obecní veřejné knihovny v Nise s českými partnery: Centrum společných aktivit Jeseník a Městská knihovna T. G. Masaryka Šumperk. Obě knihovny podepsaly 27. 9. 2005 dohodu, na jejímž základě byl vybudován program společných aktivit. Za jeden z nejdůležitějších společných úkolů lze považovat projekt s názvem Centrum společných akcí – kooperativní síť místních samospráv a nevládních organizací partnerských měst v rámci programu Interreg V-A Česká republika-Polsko 2014–2020.

Violetta Natalia Biernacik, ředitelka Městské veřejné knihovny v polské Chudobě, svou přednášku nazvala U nás i s námi aneb Od spolupráce k polsko-českému přátelství. První setkání mezi zástupci knihoven, jehož cílem bylo projednání rámce budoucí spolupráce, se uskutečnilo na polské straně 21. 3. 1996. Průlomovou se stala realizace infrastrukturního projektu U nás – spolupráce mezi knihovnami měst Hronov a Chudoba v roce 2009. Finanční prostředky získané z Evropského fondu pro regionální rozvoj umožnily renovovat a modernizovat obě knihovny a vybavit je novými technologiemi (počítače, Internet).

Joanna Zyzda-Kusiakiewicz, ředitelka Estreicherovy Veřejné knihovny města a obce Radkowa, se ve svém vystoupení Přeshraniční partnerství Estreicherovy Veřejné knihovny města a obce Radkowa ve stínu polské Hejšoviny a české Koruny zaměřila na různorodost partnerství uzavíraných knihovnou pro účely přeshraničních projektů spolufinancovaných Euroregionem Glacensis. Tyto projekty radkowská knihovna realizuje od roku 2010 a mezi její partnery patří např. Městská knihovna v Broumově, Knihovna města Police nad Metují či město Teplice nad Metují.

Český podíl

Odpolední blok věnovaný zkušenostem z Česka otevřela Václava Horčáková z Historického ústavu AV ČR příspěvkem Dějiny Polska a česko-polských vztahů v české historiografii pohledem bibliografky. Představila v něm možnosti vyhledávání v databázi Bibliografie dějin Českých zemí jako výsledky české historiografické produkce k dějinám Polska a česko-polských vztahů z pohledu české vědy. Tato databáze patří k primárním informačním zdrojům pro historii a příbuzné obory, je také dostupná na Facebooku a Twitteru, jelikož se mezi její uživatele řadí hlavně studenti historie a příbuzných věd.

Další příspěvek Přeshraniční aktivity Regionální knihovny Karviná přednesla ředitelka Regionální knihovny Karviná Markéta Kukrechtová. Soustředila se v něm na přeshraniční projekty, jež tato knihovna realizuje ve spolupráci s městy, knihovnami a dalšími institucemi z Polska. Výstupy realizovaných projektů jsou mj. dvojjazyčné publikace Starodávný krajobraz Horního Slezska / Dawny krajobraz Górnego Śląska a Pověsti Těšínska / Legendy Ślaska Cieszyńskiego anebo Elektronický biografický slovník Těšínského Slezska.

Jana Šubrová z Knihovny Jiřího Mahena v Brně své vystoupení Brána jazyků otevřená – Brama języków otwarta: spolupráce partnerských měst Brna a Poznaně, zastoupených v projektu Knihovnou Jiřího Mahena v Brně a Knihovnou Raczyńských v Poznani věnovala prezentaci česko-polského projektu, jehož cílem bylo přiblížení univerzálního odkazu J. A. Komenského. Projekt se uskutečnil u příležitosti 420. výročí narození velkého pedagoga a filozofa. Ve svém příspěvku připomněla, že spolupráce mezi brněnskou Knihovnou Jiřího Mahena a poznaňskou Knihovnou Raczyńských dosáhla větší intenzity v roce 2006, kdy obě instituce podepsaly smlouvu o vzájemné spolupráci. Od roku 2011 pak obě knihovny pravidelně pořádají festivaly: v Brně probíhají Dny polské kultury a v Poznani Dny české kultury.

Marta Orszuliková z Regionální knihovny Karviná se ve svém vystoupení zaměřila na přiblížení projektu Z książką na walizkach – S knihou na cestách, jehož cílem je podpora čtenářství a propagace polské literatury mezi dětmi a mládeží v ČR. Tento projekt se ve spolupráci se Sdružením přátel polské knihy a Městskou knihovnou Český Těšín realizuje od roku 2007. Jedním z výstupů projektu byla setkání s polskými autory knih pro děti a mládež ve všech školách s polským vyučovacím jazykem či knihovnách na Těšínsku.

V závěru semináře zazněl příspěvek Pavlíny Kourové z Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského v Praze, který nesl název Polská a česká literatura pro děti a mládež v překladu ve fondu Sukovy studijní knihovny pro mládež. Věnovala se v něm zvláště složení „polské sbírky“ v Sukově knihovně. Zaměřila se mimo jiné na polské knihy pro děti a mládež, které byly přeloženy do českého jazyka. K nejstarším patří např. povídka Mladý pán z města, povídka mládeži a její přátelům od Teresy Jadwigi Papi z roku 1877 (v překladu Františka Vlasáka) či Kytice z Krasického bajek z roku 1879 (v překladu Františka Mnohoslava Vrány).

Zhodnocení

Programová podoba semináře a zvláště rozmanitost úhlů pohledu umožnily účastníkům nahlédnout pod pokličku mezinárodní spolupráce knihoven v širším a zároveň hlubším smyslu – s přihlédnutím k historické tradici, společenským podmínkám, finančním možnostem, potřebám příjemců atd. Seminář tedy otevřel doširoka brány k lepšímu vzájemnému poznávání, jakož i k rozšíření spolupráce o další knihovny při zachování plné svébytnosti při rozhodování o charakteru a formách spolupráce.