Periodika na území dnešní ČR: Zlatá Praha – konkurence Světozoru

V zářijovém příspěvku roku 2023 jsme se věnovali osvětovému ilustrovanému časopisu Světozor (s. 321). Obdobně koncipovaným titulem byla Zlatá Praha. První časopis pod tímto názvem začal vycházet 1. 1. 1864. Jeho redaktorem se stal básník a prozaik Vítězslav Hálek (1835–1874), který dříve působil v dalším známém časopise Lumír. Cílem nově založeného titulu bylo poskytnout čtenářům přehled politických událostí a zpráv z kultury i dalších oblastí, vše s vhodným obrazovým doprovodem. Vedle politiky tvořila podstatnou část každého čísla beletrie. V závěru čísla byly vždy umístěny rubriky Literatura a umění a Divadlo. Časopis však přestal vycházet již ve druhém ročníku, a to číslem 12 z 15. 6. 1865, těsně po odchodu redaktora Vítězslava Hálka do nově založených Květů.

Druhé dějství Zlaté Prahy se začalo psát v roce 1884, kdy byl časopis obnoven nakladatelem Janem Ottou. První číslo vyšlo 4. 1. pod vedením novináře Ferdinanda Schulze (1835–1905), který následně v listu působil až do ročníku 1897/1898, kdy ho nahradil básník a dramatik Jaroslav Kvapil (1868–1950). Výtvarnou složku časopisu měl až do ročníku 1895/1896 na starosti spisovatel a novinář Vilém Weitenweber (1939–1901), který působil také jako redaktor výtvarné rubriky, poté obrazovou část převzal malíř a ilustrátor Viktor Oliva (1861–1928). V textové části časopisu vycházely literární práce nejvýznamnějších českých autorů své doby a do konce první světové války i překlady vybraných zahraničních literátů, převážně ze slovanských zemí. Jako obrazový doprovod se uveřejňovaly reprodukce malířských a sochařských prací. Po roce 1918 byly publikovány pouze práce českých autorů, nikoliv už překlady zahraniční literatury. V roce 1899 došlo ke sloučení s původně konkurenčním titulem Světozor, který se ocitl ve finanční tísni. Jubilejní tisící číslo Zlaté Prahy vyšlo 16. 1. 1903 a redakce ho pojala jako číslo bilanční. Na jeho stranách byla představena historie časopisu, jednotliví redaktoři a autoři uveřejněných literárních děl, zdůrazněn byl např. význam Jaroslava Vrchlického (1853–1912). Publikovány byly také fotografie z redakce a tiskárny. Zhodnocen byl i vývoj grafické podoby listu včetně záhlaví. V tomto čísle najdeme rovněž srovnání kvality uveřejňovaných reprodukcí. Od počátku 20. let se časopis potýkal s finančními těžkostmi; jeho poslední číslo pak vyšlo 26. 9. 1929.¹

Příště deník Tribuna

1 Při zpracování textu byly použity následující zdroje: MERHAUT, Luboš (ed.) et al. Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce 4/II U–Ž. Dodatky k LČL 1–3, A– Ř. Praha: Academia, 2008, s. 1763–1769 (hesla Zlatá Praha /1/, Zlatá Praha /2/); digitalizovaný fotoarchiv časopisu Zlatá Praha dostupný v digitálním archivu časopisů provozovaném Ústavem pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. a na www.digitalniknihovna.cz.