Kdo má pocit, že vychází tolik knih, až to nejde přečíst, toho můžou data uklidnit: je tomu skutečně tak. Zdolat všechna první vydání tempem jedné strany za minutu po osm hodin každý den bylo v silách jednotlivce naposledy za druhé světové války. Kdybychom takto chtěli prozkoumat loňskou knižní produkci, dočetli bychom za deset let.
Reklama
Městská knihovna v Praze (MKP) má jako jedna z mála knihoven tohoto typu Oddělení vzácných tisků. V roce 1994 se vedení knihovny rozhodlo vyčlenit nejstarší a nejvzácnější tisky do samostatného útvaru. Jeho sídlo bylo v budově na Ortenově náměstí v Holešovicích. Bohužel v srpnu roku 2002 při tisícileté povodni se celé oddělení ocitlo pod vodou. Většinu knih se naštěstí podařilo zachránit. Byly totiž zmraženy a vysušeny a ty nejcennější postupně restaurovány. Bohužel s následky povodně se oddělení potýká dodnes.

Buďte v obraze

Výběr ze Čtenáře každých 14 dní do vaší e-mailové schránky.

Podcasty

Mladá generace knihovníků. Sledujte nejnovější podcasty Mladého SKIPu.

K nahlédnutí

Nové knihovny: podívejte se na fotogalerie.

Pozorný odběratel periodika Ústřední knihovny hlavního města Prahy, které v roce 1948 změnilo název Knihy a čtenáři na jednodušší název Čtenář, si určitě všiml informace na poslední stránce prosincového čísla. Jaroslav Frey pod šifrou jf upozorňoval, že tento čtrnáctideník přestane od roku 1949 vycházet. Název přejde na časopis, který bude vydávat Masarykův lidovýchovný ústav a bude určen knihovníkům a čtenářům všech českých knihoven. Dřívější Lidová knihovna, kterou odebíraly obecní knihovny na venkově, splyne s tímto novým časopisem.
Rok 2024 se v Národní knihovně České republiky (NK ČR) nese ve znamení stého výročí vzniku Slovanské knihovny. Tato veřejně přístupná odborná knihovna zaměřená na slavistiku zahájila činnost v listopadu 1924, kdy byl do jejího původního sídla v Místodržitelském letohrádku v pražské Stromovce přivezen první transport ruských knih.
Vznikem samostatné Československé republiky se splnilo nejen dávné úsilí českého národního hnutí, ale vytvořily se podmínky pro řešení mnoha politických a kulturních problémů, jež ještě za rakouské monarchie ve společnosti rezonovaly, byly však trvale odkládány bez vyhlídky na rozhodnutí. Jedním z nich bylo i zřízení druhé české univerzity v Brně.
Reklama
První knihovny byly neveřejné. Tak tomu bylo i v Poděbradech, kde si už v roce 1851 místní měšťané při své Měšťanské besedě založili knihovnu s 250 svazky. V roce 1869 vznikla spolková knihovna při Řemeslné besedě, která měla necelých 400 knih, a třetí s 300 svazky patřila místnímu Ochotnickému spolku. Všechny tři byly však příliš jednostranně zaměřené a pro potíže s půjčováním a malý okruh čtenářů brzy zanikly. Ale zájem širší poděbradské veřejnosti o půjčování knih stále trval…
Městská knihovna věrně otevírá své brány informací a dobré četby skutečně roky. V její historii byly šťastnými milníky letopočty končící jedničkou. Loni už uplynulo sto let, kdy došlo k oficiálnímu aktu sloučení knihoven obecní, muzejní a knihovny spolku Hálek, aby vznikla městská knihovna v relacích a podle zákonů tehdejší mladé Masarykovy republiky.