Menu
Košík0

Košík

Článek

Co o českých dějinách prozrazuje 883 tisíc knih

Kdo má pocit, že vychází tolik knih, až to nejde přečíst, toho můžou data uklidnit: je tomu skutečně tak. Zdolat všechna první vydání tempem jedné strany za minutu po osm hodin každý den bylo v silách jednotlivce naposledy za druhé světové války. Kdybychom takto chtěli prozkoumat loňskou knižní produkci, dočetli bychom za deset let.

Datový tým Českého rozhlasu zpracoval Českou národní bibliografii, kterou Národní knihovna otevřela veřejnosti. První díl pětidenního seriálu článků ukazuje, jak se od začátku 20. století proměňovala nakladatelská scéna i témata vydávaných knih.

Data, výpočty a co nejpřesnější odhady

Uvedené tabulky samozřejmě nemusí obsahovat absolutně vše, co na českém území kdy vyšlo. Nadto se přesnost i úplnost dat vyplněných o konkrétních knihách liší napříč léty, knihovnami i jednotlivými tituly. Někde se dozvíme, kdo napsal doslov a kdo vyryl dřevoryty, kdežto jinde chybí třeba přesná informace o roku vydání.

„V průběhu minulého století se katalogizační pravidla různila,“ vysvětluje Edita Lichtenbergová, ředitelka odboru zpracování fondů Národní knihovny. „Až do padesátých let se v záznamech například neuváděla předmětová hesla, v záznamech převzatých z dobové tištěné bibliografie tedy chybějí. Databáze se ale doplňuje i zpětně, takže můžete najít záznamy publikací vydaných například ve třicátých letech, které byly vytvořeny podle nejnovějších pravidel, s úplnou katalogizací včetně všech předmětových hesel,“ popisuje.

Překladová literatura

Relativně spolehlivě jsou v datech zachyceny původní jazyky vydaných knih. Ačkoliv je většina produkce původní, tedy česká, posledních třicet let překlady představují skoro 40 procent celkového objemu – počítáme jak úplné novinky, tak reedice. Víc už to bylo jen těsně po únorovém převratu, v letech 1951 a 1952. Pochopitelně se liší dominantní originální jazyky: tehdy to byla ruština, dnes angličtina. Pro úplnost: řeč je zde o knihách všech žánrů, včetně učebnic nebo odborných publikací.

Právě řeči, ze kterých se knihy překládají a naopak nepřekládají, jsou jedním z nejzřetelnějších ukazatelů zlomů v českých dějinách, které v národní bibliografii najdeme. Zrovna angličtina a ruština mají spolu s němčinou ze všech jazyků největší rozptyl – po roce 1900 se z nich v některých obdobích překládalo hodně, v jiných naopak málo. Stabilní, tedy všemi režimy podobně tolerované, jsou z těch nejčastějších latina, řečtina a španělština.

Toť jen pro ochutnávku, veškeré velice zajímavé informace pro zvědavé knihovnictvo najdete ZDE.

Reklama

Buďte v obraze

Výběr ze Čtenáře každých 14 dní do vaší e-mailové schránky.

Podcasty

Mladá generace knihovníků. Sledujte nejnovější podcasty Mladého SKIPu.

K nahlédnutí

Nové knihovny: podívejte se na fotogalerie.