Ohlédneme-li se zpět, je současná společnost bohatá a my se máme v porovnání s minulostí velmi dobře, což je jistě skvělá zpráva. Na druhou stranu mám mnohdy pocit, že to vede k většímu sobectví a bezohlednosti. Například pro nás byla vzácnost jít do kina, na večeři nebo letět na dovolenou. Navzdory zmíněným postřehům se ale ve své práci stále setkávám s lidmi, kterým hodnoty jako solidarita, pomoc druhým, užitečné trávení času nebo odpovědnost ke společnosti nejsou cizí a sami se přihlásí s nabídkou pomoci. Jejich přítomnost a energie, již do své činnosti vkládají, mě pohání vpřed a dávají mé práci smysl. Zmíněné hodnoty jsou výběrem těch, které tyto lidi přivádí na cestu dobrovolnictví, platí to ale i obráceně. I dobrovolnictví samotné může člověku pomoci objevovat tyto a další hodnoty. Přítomnost dobrovolníků v knihovnách tedy není jen o prostém vykonání činnosti, např. že přijdou pomoci řadit knihy, pomohou na akcích nebo že realizují své akce a my jim v tom pomáháme. Dobrovolnictví vede lidi k pomoci druhým, k solidaritě, navracejí tak společnosti to, co ona dává jim.
Jsem moc ráda, že se v knihovnách začínají lidé více a více věnovat dobrovolnictví a nesmírně si těchto lidí a příkladu, jaký dávají, vážím. Mluvím o Městské knihovně Louny, Knihovně Ústeckého kraje, Knihovně Třinec, Městské knihovně Benešov, Knihovně města Ostravy, Knihovně města Olomouce, Masarykově veřejné knihovně Vsetín, Městské knihovně v Praze, Obýváku vesnice – Statenice a také o nás, o Městské knihovně Chodov.
V Městské knihovně Chodov realizujeme dobrovolnictví tři roky. V současné době máme šestnáct dobrovolníků, kteří nám pravidelně pomáhají s řadou aktivit, na něž bychom sami nestačili, a díky kterým služby knihovny dělají radost daleko většímu okruhu návštěvníků. A co u nás dělají? Pomáhají nám s realizací akcí, údržbou fondu či organizují své akce. Například dobrovolnice Markétka cvičí jednou měsíčně jógu pro veřejnost a pro děti nebo dobrovolnice Alenka jednou měsíčně realizuje výtvarné dílny pro děti. Dobrovolnice Eva vede klub pletení a háčkování, kde učí příchozí těmto dovednostem, scházejí se každý týden. Dobrovolnice Hana, Marta, Nikol, Ivana, Libuška a Andělka pracují na seznamech knih. Na jednorázové akce nám chodí pomáhat Jana, Alice a Jitka.
Z jednorázových akcí, kde by to opravdu bez dobrovolníků nešlo, musím zmínit Pasování prvňáčků na čtenáře a Apaluchu. Pasování prvňáčků je veliká akce, kdy na čtenáře během jednoho dopoledne pasujeme 140 dětí, tedy všechny prvňáčky v našem městě. Ráno dorazí všechny třídy najednou a postupně obcházejí stanoviště s připraveným programem na podporu čtenářství. Každou třídu provází dobrovolník. V letošním roce nám s touto akcí pomáhalo 11 dobrovolníků. Další velkou akcí je Apalucha – akce pro rodiče s dětmi, v letošním roce na téma piráti. Probíhá tři dny v týdnu v odpoledních hodinách a její náplní je kreativní tvorba, hry a společná zábava. Na této akci pomáhá každý den šest dobrovolníků.
Přestože v našem městě není střední škola, občas se mi ohlásí dobrovolníci z programu DoFe, tedy dobrovolnictví pro mladé lidi, které vždy moc ráda uvítám a zapojím.
Zajímavou novinkou u nás v knihovně je firemní dobrovolnictví. Co to vlastně je a proč ho organizace realizují? Společnosti, převážně nadnárodní, vedou své zaměstnance k dobrovolnictví. Jedná se o firmy, které vyznávají stejné hodnoty, jaké jsem zmínila na začátku článku, a které chtějí být společensky odpovědné. V letošním roce nám pomáhali dobrovolníci na celokrajské akci, kterou pořádá SKIP Karlovarského kraje – Hry bez hranic. Tuto akci si vybrala místní pobočka velké společnosti a z části nám ji zafinancovala. V rámci této akce nám také pomáhala jedna dobrovolnice během Velikonoc a při Pasování prvňáčků na čtenáře. Zatím u nás byli letos čtyři dobrovolníci z této společnosti. Jsme v začátcích a těšíme se na další spolupráci.
Co dál mě baví na realizování dobrovolnictví v knihovně? To, že se lidé seznamují, navazují přátelství, vytváří pozitivně nabitou komunitu nebo nacházejí hlubší smysl ve své volnočasové činnosti. Zažila jsem milý příběh, kdy jsem chtěla propojit dvě dobrovolnice, aby spolu spolupracovaly na jednom projektu. Když jsem je šla seznámit, tak se ozvalo: „Ahoj Libuško, ahoj Andělko.“ Ukázalo se, že jsou to dobré známé, které se stýkaly dlouhé roky, ale po úmrtí manžela Andělky se přestaly vídat. No a tyto ženy se takto znovu po letech potkaly a jedou spolu letos na dovolenou do Švýcarska. Další milou zkušeností je dobrovolnice Eva, která kolem sebe sdružuje ženy se zájmem o pletení a háčkování a skrze tuto aktivitu také našla kamarádky, se kterými jezdí na dovolenou a tráví volný čas.
Spolupráce s dobrovolníky je velice naplňující a nabíjející činnost. Všem, kteří mají možnost tuto energii zažít, přeji krásné zážitky s těmito výjimečnými lidmi. Pokud vás článek zaujal a chtěli byste se dozvědět více informací o dobrovolnictví v knihovnách, další osobní příběhy a příklady dobré praxe, doporučuji podívat se na web, který se tématu podrobněji věnuje: dobrovolnictvi-v-knihovnach3.webnode.cz.
EVA ADAMCOVÁ pracuje v Městské knihovně Chodov jako koordinátorka dobrovolníků, event manažerka a ve službách. Vede pracovní skupinu dobrovolnictví v sekci veřejných knihoven SKIP, organizuje zájezdy pro knihovníky Karlovarského kraje pod SKIP – Karlovarský kraj a je členkou výkonného výboru SKIP / adamcova@knihovnachodov.cz.
