Motto letošního ročníku znělo „Akademický svět, knihovny a společnost: prolínání, podpora, synergie“. Po slavnostním zahájeni a úvodních slovech byl na programu jako první zajímavý příspěvek s názvem České knihovnictví pohledem zvenčí. Tento pohled nám ukázala Nadine Kessler z univerzitní knihovny ve Freiburgu. Naše německá kolegyně, která mimochodem přednášela česky, navštívila několik českých knihoven. Mluvila o Moravské zemské knihovně (jaké je to být „zemskou knihovnou“), Národní technické knihovně, Národní knihovně ČR, Městské knihovně v Praze, Ústřední knihovně Univerzity Karlovy a několika fakultních knihovnách. Ve svém příspěvku porovnávala české a německé knihovnictví, práci v knihovnách, povinný výtisk, chválila portál Knihovny.cz, v oblasti univerzitních knihoven se věnovala například problematice nočních studoven, otevřenému přístupu a otevřené vědě apod.
Další příspěvek se týkal oblasti zvané citizen science neboli občanská věda, která má propojovat akademický výzkum s veřejností a samotnou veřejnost do vědy a výzkumu zapojovat. Byli jsme seznámeni například s platformou SciStarter či metodikou LIBER. Přednášející Jakub Trojan upozornil na příklady dobré i špatné praxe i na to, že občanská věda je na wikipedii představena již ve 13 jazycích. Knihovny by v tomto procesu mohly sehrát roli komunitních center vědy – akademické knihovny mohou například budovat specializované huby, veřejné knihovny mohou pomoci v zapojení široké veřejnosti.
Následná přednáška se jmenovala Vysoké školy a jejich třetí role a pronesl ji Radim Ryška. Jak vyplynulo z názvu přednášky, nejedná se o funkci vzdělávací a vědeckou, nýbrž o aktivní roli vysokých škol v rozvoji společnosti. Můžeme to chápat jako spolupráci s podniky i veřejnou správou, podporu podnikatelského ducha, kulturní a osvětové činnosti a samozřejmě celoživotní vzdělávání obyvatel. Přednáška byla doplněna praktickými příklady z České republiky i zahraničí.
Martina Krčál se ve své přednášce Katalog nové generace zaměřil na portál Knihovny.cz, shrnul jeho funkce a služby, které poskytuje. Dalším tématem byly Discovery služby, schopnost prohledávat katalogy knihoven, zapojení akademických knihoven do portálu a výhody z toho vyplývající, a to jak pro studenty, vyučující, tak výzkumné pracovníky.
Odpolední část prvního dne jsme začali přednáškou Adély Jarolímkové s tematikou mikrocertifikátů jako nové formy profesního vzdělávání. Přednášející na začátku vysvětlila, co to mikrocertifikáty jsou a k čemu slouží (elektronické záznamy umožňující jejich držiteli prokázat znalosti, dovednosti či kompetence získané profesním vzděláváním malého rozsahu). Mluvila o rozmanitosti kurzů – od víkendových kurzů až po semestrální. Téma kurzu je připraveno na základě průzkumu mezi studenty. Samozřejmostí je zapojení expertů do výuky. Jako praktický příklad uvedla kurz Data steward.
Dále jsme se seznámili s tím, jak přežít v informační džungli a být doktorandem. V příspěvku jsme slyšeli, jaké je zapojení doktorandů do výuky, jaká jsou témata pro studenty tohoto typu studia a také to, co se osvědčilo – přímá komunikace, individuální přístup, pomoc s konkrétními problémy, účast knihovníků na schůzkách proděkana pro vědu a výzkum apod. Doktorandi jsou pro knihovny velmi zajímavou skupinou – jsou to budoucí odborní pracovníci, vědci, pedagogové, a proto je potřeba, aby si osvojili správné informační návyky. Přednášející byly ze skupiny IVIG, která loni oslavila 25 let.
Přednáška o propojených datech a jejich budoucnosti v českých knihovnách vzbudila snad nejvíce dotazů. Lenka Maixnerová hovořila o výzvách, možnostech přechodu českých knihoven na propojená otevřená data a možných širších dopadech na práci knihoven. Na příkladech zahraniční praxe popsala, jaké výhody tato změna s sebou přináší a proč je nutná. Současně také mluvila o časovém horizontu těchto změn.
Lucie Panchártek Suchá nastínila, co se stane, když společnost Clarivate ukončí všechny modely nákupu e-knih na platformě ProQuest, a to včetně služby DDA (Demand-Driven Acquisition). Zmínila neveselou budoucnost nákupu e-knih bez této populární služby, co to může znamenat pro akvizici, rozpočty a přístup ke studijním materiálům (nejen) vysokoškolských knihoven.
Druhý den jsme se zpočátku věnovali dvěma projektům. Prvním byl CARDS; kolegové z Národní technické knihovny shrnuli jeho současný stav a seznámili nás s plány do budoucna. Dále jsme se seznámili se současným stavem i budoucností projektu CzechElib (Národní centrum pro elektronické informační zdroje).
Poté jsme se přenesli k nástroji Data Stewarship Wizard (DSW), který nám byl představen jako součást Národní repozitářové platoformy. Příspěvek se zaměřil na roli DSW v podpoře řízení výzkumných dat a jejich správy. DSW také podporuje principy FAIR.
Další referát byl věnován Národní repozitářové platformě, a to od repozitářových systémů přes repozitáře samotné až po podpůrné služby a nástroje k licencování dat a jejich ukládání.
Odpoledne jsme se věnovali přednášce Tomáše Řeháka o knihovnách jako aktérech občanské společnosti. Dalším tématem byla Wikipedie a její vytváření. V příspěvku bylo řečeno, že již dávno nejde o podceňovaný informační zdroj, jako tomu bylo v minulosti. Studenti vysokoškolského studia knihovnictví mají ve svém studijním programu předmět zaměřený na Wikipedii a editaci jejích hesel. Byl také představen Strategický plán rozvoje vysokých škol do roku 2030 včetně toho, jakou roli by v něm měly hrát knihovny.
Konferenci zakončil velmi zajímavý příspěvek ředitelky Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové Daniely Ridlové, která představila instituci a její nabídku služeb, na co se zaměřuje a jaké jsou plány knihovny do budoucnosti.
Na závěr lze shrnout, že Bibliotheca academica se opět povedla. Velký dík organizátorům a všem, kteří se na této krásné a poučné konferenci podíleli. Na shledanou na Bibilioteca academica 2026 ve Zlíně!
RENÁTA KREJČÍ SALÁTOVÁ je šéfredaktorkou časopisů Knihovna: knihovnická revue a Knihovna plus, pracuje v Knihovnickém institutu Národní knihovny ČR. Zabývá se redaktorskou a publikační činností v knihovnách, přípravě mladých autorů apod.
