Lucia Kašiarová, zakladatelka pražského Studia ALTA a ředitelka Divadla Štúdio tanca na Slovensku, přiblížila aktuální situaci svobodné kultury na Slovensku. Ve své přednášce upozornila na politické tlaky, které ohrožují nezávislé umění a kulturu. Sdílela zkušenosti z iniciativy Otvorená Kultura O.K. a Kultúrneho štrajku, které se snaží vytvořit platformu pro ochranu kulturních institucí a umělců. A nastínila také rozdíl oproti Česku. „Slovenské instituce jsou už stigmatizované. Když vstupujete do nějaké instituce, tak tím vyjadřujete nějaký postoj pro nějakou stranu,“ uvedla Kašiarová a dodala, že kultura potřebuje propojení s dalšími organizacemi, aby mohla obstát v době nejistoty.
Na koncept obranyschopné demokracie, který se formoval po druhé světové válce, se ve své přednášce zaměřil ústavní právník Jan Kysela. Podtrhl, že demokracie není samozřejmostí a vyžaduje každodenní péči a vysvětlování její hodnoty. „Demokracie je nesamozřejmá a musíme o ní bojovat každý den,“ zdůraznil. Upozornil na rozdílné vnímání demokracie ve středoevropských zemích a varoval před oslabováním demokratických institucí, které můžeme pozorovat například v Polsku či Maďarsku.
Socioložka Paulína Tabery z CVVM se zaměřila na postoje české veřejnosti k demokracii a jejím alternativám. Na základě výzkumných dat ukázala, že česká společnost má historickou zkušenost s nedemokratickými režimy, avšak zároveň se v posledních letech projevuje rostoucí skepse vůči demokratickému zřízení. Demokracie je podle ní realizována také tím, jak se chovají jednotlivé instituce a nakolik jim na základě toho můžeme důvěřovat. „A také tím, jaké jsou běžné každodenní aktivity v našem běžném každodenním životě, tedy nakolik se můžeme obracet tam ty instituce, nakolik můžeme uplatnit svůj názor, ale i svůj požadavek a nakolik jsme aktivní a demokratické aktivity zahrneme do našeho běžného života,“ vysvětlila Tabery,
Historik a senátor Martin Krsek prezentoval příklad úspěšné spolupráce mezi institucemi na česko-ukrajinském průvodci pro děti. Kniha Falco a já provází malé cestovatele z Ukrajiny Ústeckým krajem a vznikl jako okamžitá reakce na ruskou agresi v roce 2022. Tento projekt ukázal, jak lze efektivně reagovat na aktuální společenské výzvy a podpořit integraci dětí z Ukrajiny v novém prostředí. „Ten průvodce dokladem velmi dobré institucionální spolupráce mezi Ústeckým krajem, který byl iniciátorem té publikace, knihovnou Ústeckého kraje, Městskou knihovnou Louny, Poradnou pro integraci a muzeem města Ústí nad Labem,“ vysvětlil Krsek a ocenil, že průvodce vznikl během rekordně krátké doby.
Analytická práce ve veřejném sektoru byla hlavním tématem přednášky Magdaleny Klimešové. Jako vedoucí týmu dopadových analýz na Ministerstvu práce a sociálních věcí vysvětlila, jak důležité je promýšlet vliv veřejných opatření na různé sociální skupiny. „Když veřejná správa vytváří regulace, musí se zamyslet, zda opravdu řeší ten správný problém,“ upozornila Klimešová a dodala, že její tým se věnuje i již přijatým zákonům. Zkoumají, zda opravdu způsobují to, co měly, nebo mají nečekané vedlejší efekty a zasluhují úpravu.
O participativním plánování měst hovořil Jan Horák, který stojí za strategickým plánem Ostravy pod značkou FajnOVA. Zdůraznil význam zapojení veřejnosti do rozvoje města a potřebu efektivní komunikace s občany. „Když jsme dělali strategický plán, tak jsme zapojili do jeho tvorby nějakých 13 000 obyvatel, ať už v dotaznících, pocitových mapách v rámci pracovních skupin a snažíme se získávat jejich názory na to, jakou Ostravu chtějí,“ řekl Horák s tím, že participace by měla být obousměrná a zahrnovat i zpětnou vazbu na projekty, které z různých důvodů nelze realizovat.
Vedoucí nevládní organizace Oživení Šárka Zvěřina Trunkátová představila vzdělávací materiály pro mladé, které podporují rozvoj demokratického myšlení. „Demokracie potřebuje hlavně demokraty – a ti se musí naučit pravidla hry,“ uvedla Trunkátová a představila sadu kvízů a workshopů, které pomáhají mladým lidem pochopit principy demokratického systému.
Závěrečným příspěvkem byla přednáška Jany Smiggels Kavkové, která se věnovala advokační práci a obhajobě demokratických hodnot. Vysvětlila, že advokacie není jen lobbing, ale i aktivní komunikace o důležitých společenských tématech. „Advokační práce je legitimní způsob, jak se podílet na zlepšení politiky a prosazovat věci ve veřejném zájmu,“ uvedla Kavková a ukázala konkrétní příklady organizací, kterým se díky advokacii povedlo dosáhnout systémové změny.
