Hledat
Menu
Košík0

Košík

Číslo

Číslo 04/2022

SOUČASNÁ LITERATURA
• Člověk a moc – základní téma současné ruské literatury
KONCEPCE DIGITALIZACE
• Národní strategie
• Strategie v Moravské zemské knihovně, Krajské knihovně v Pardubicích a v Krajské
knihovně Moravskoslezského kraje v Ostravě

Rozhovor s předsedou SKIP ČR Romanem Giebischem
Kronika (80 let J. Okrouhlíkové, Poslední sbohem pro K. Sosnu, Za J. Nejezchlebovou)
Knihovny v novém – Knihovní centrum U Vokolků v Pardubicích
Příloha „Děckaři děckařům“ (první stupeň základních škol – Moderní pohádky)

Stáhnout toto číslo v PDF
ctenar-2022-04-pdf
ctenar-2022-04-pdf

Články v tomto čísle

Téma

Vytvoření národní strategie digitalizace knihovních fondů

Koncepce rozvoje knihoven na léta 2021–2027 přímo navazuje na stejnojmenný dokument z let 2017–2020. Zabývá se nejen rozvojem systému knihoven v České republice, ale také jeho propojením s širším konceptem cílů a priorit pro rozvoj České republiky do roku 2030. Digitalizace knihovních fondů se v České republice systematicky podporuje již více než dvě desetiletí, a proto není překvapením, že některé z úkolů Koncepce směřují i do této oblasti knihovnické činnosti.
Michaela Bežová
Koncepce digitalizace
Téma

Původní koncepce a nová strategie digitalizace v Moravskoslezském kraji na léta 2022–2031

Digitalizace – toto slovo se v myslích mnohých rovná pouze skupině obrázků stran knihy zpřístupněné na internetu. Samotný proces digitalizace je ale složitý, začíná vlastním výběrem knihy a končí jejím zpřístupněním. Úplně přesný a vyčerpávající název tohoto příspěvku by měl znít Původní koncepce digitalizace v Moravskoslezské vědecké knihovně v Ostravě (MSVK) a nová strategie digitalizace a digitálního zpřístupňování kulturního dědictví Moravskoslezského kraje na léta 2022–2031.
Aleš Drahotušský
Koncepce digitalizace
Příloha

Zajímavé interiéry

Pohádkově laděné interiéry vytvářejí v dětských knihovnách vždy nezapomenutelnou atmosféru. V moderních pohádkách najdeme roztodivné postavy, zajímavá prostředí, v nichž se odehrávají, a byla by škoda je nevyužít. Dva takové příklady můžeme hledat např. v Chomutově či Táboře.
Pavlína Lišovská
děckaři děckařům
Kronika

Za Janou Nejezchlebovou

V úterý 15. 12. 2021 nás nečekaně opustila magistra Jana Nejezchlebová, dlouholetá šéfredaktorka knihovnického časopisu Duha, metodička v oblasti vzdělávání a jedna z prvních iniciátorek spolupráce školních a veřejných knihoven, pedagožka, ale především výjimečný člověk, jak na ni vzpomínají její žáci a kolegové.
Monika Kratochvílová
Kronika

Jak jsem potkal Járu Okrouhlíkovou

Historie Knihovny Uměleckoprůmyslového muzea (UPM) je protkána velkými jmény; kupříkladu František Adolf Borovský, Zdeněk Wirth, Oldřich J. Blažíček nebo Zdeněk Lukeš. Mezi těmito jmenovanými i nejmenovanými osobnostmi náleží významné místo i dr. Jarmile Okrouhlíkové, která knihovnu řídila přes dvacet let a v loňském roce oslavila osmdesátku.
Jaroslav Kostecký
Nezařazené

KNIHOVNY V MALÝCH OBCÍCH: Obecní knihovna Pavlovice u Přerova

Knihovna v Pavlovicích patří mezi malé vesnické knihovny s necelými dvěma sty pravidelných čtenářů. Pracují v ní dva knihovníci. Má stálou výpůjční dobu a i v letních měsících si čtenáři mohou vypůjčit knihy podle svého vkusu a zájmů. Interiér knihovny je po rekonstrukci. Prostor je rozčleněn na půjčovnu se dvěma pracovišti pro veřejnost s internetovým připojením, výstavy, tvoření; vzdělávací akce probíhají v klubovně, v čítárně se konají knihovnické lekce pro děti a je doplněna antikvariátem z darovaných knih.
Marie Henslová
Recenze

Standard pro postupy rekonstrukce knihoven

Nový a velmi potřebný dokument určený knihovnám a především zřizovatelům/provozovatelům knihoven nese název Standard pro postupy rekonstrukce knihoven. Vychází v řadě metodických materiálů vydávaných Knihovnickým institutem Národní knihovny ČR za podpory Ministerstva kultury. Jde o barevnou komentovanou verzi Metodického pokynu pro postupy rekonstrukce knihoven autorek Lenky Dostálové a Moniky Kratochvílové z Moravské zemské knihovny v Brně.
Marie Šedá
Současná literatura

Člověk a moc – základní téma současné ruské literatury

Když před třiceti lety zanikl Sovětský svaz (a vlastně už po naší sametové revoluci), patrně měla většina lidí pocit, že od všeho ruského, natožpak sovětského, je třeba se definitivně, ba navždy odstřihnout – i přesto, že ruská kultura a zejména literatura byla po staletí přirozeným prvkem našeho intelektuálního života. Kdekdo byl ochoten připustit, že ruská klasika a jména jako Puškin, Lermontov, Gogol, Tolstoj, Dostojevskij, Čechov, Bulgakov a četní další autoři součástí našeho každodenního literárního provozu samozřejmě zůstanou. Zato pokud jde o moderní literaturu, sami ruští literární kritici se už v druhé polovině 80. let s obavou tázali: No dobře, tak vydáváme věci, které za sovětské totality desítky let vycházet nesměly. Ale co bude dál?
Libor Dvořák

Buďte v obraze

Výběr ze Čtenáře každý měsíc do vaší e-mailové schránky.

Přihlásit se k odběru

Podcasty

Mladá generace knihovníků. Sledujte nejnovější podcasty Mladého SKIPu.

Přehrát podcasty

K nahlédnutí

Nové knihovny: podívejte se na fotogalerie.

Knihovny v novém