Noviny tištěné s takovou silou, že se literky mnohde jasně rýsují na rubové straně a výtisk tak připomíná kopcovitý a nerovný terén Horácka. Zejména tedy horního Horácka, neboť noviny byly vydávány v Novém Městě na Moravě. Jednotlivé výtisky o osmi stranách vycházely mezi léty 1909 až 1941, vždy v pátek. Noviny o rozměru 27 × 36,5 cm měly vcelku pevně danou strukturu. Prvních pět stran sestávalo z článků informujících o nejvýznamnějších událostech ve světě i doma. Poté následovaly informace ze Žďárska, Novoměstska, Bystřicka a Velkomeziříčska. Text byl na každé stránce členěn do tří sloupců a tok písmen narušovaly jen odlišné nadpisy jednotlivých článků. Naproti tomu zadní část, vyhrazená pro reklamu, ukazuje umně zhotovené plakáty, kde se prolíná text s obrázky. Převládá zde nabídka nářadí, hnojiv, uzenářských výrobků a lihovin. Nechybí Maggiho kostky ani kolínská cikorka. Jednotlivé číslo zprvu stálo 12 haléřů, roční předplatné celých 6 korun. Ve 20. letech 20. století se cena zvedala na 80 haléřů a 40 korun. Horácké listy však často zmiňují neuvěřitelnou bídu Horácka. Nebylo-li doma peněz, potřebné zboží obchodník vyměnil za svazek šindele.
Pokud bychom hodnotili celkový tón novin, tyto byly zaměřené silně proti klerikalismu, což byla jednotící linka všech čísel. Právě proto katoličtí duchovní neměli v oblibě ani Horácké listy, ani obdobné noviny Nový lid, které byly ještě radikálnější. Nutno poznamenat, že oblast Novoměstska se dodnes vyznačuje významnou evangelickou menšinou. Konfrontace s katolíky stála nejeden život z řad protestantů.
Na stránkách Horáckých listů je zajímavé pozorovat, kterak se mění ústřední témata čísel v jednotlivých letech. Zprvu hojné články o budování železnice v okolí Nového Města na Moravě vystřídaly válečné zprávy a poté nadšení z budování vlastního státu, demokratické republiky. Vcelku typické je určité „slovanství“ a ohlížení se, co nového se děje v Rusku. Velmi poučné jsou články popisující lidové zvyklosti při významných událostech v životě člověka i vesnice. Zajímavé jsou zmínky o „domácím průmyslu na Horácku“, tedy domácí výrobě pro faktory. Důležité je zejména síťkování nebo obecně jakákoliv činnost spjatá se zpracováním lnu a výroba textilií.
Neméně zajímavé je pozadí fungování redakce a tiskárny. Novoměstská tiskárna vznikla zprvu jako pobočka tiskárny ve Velkém Meziříčí. Do roku 1908 zde například vycházela Ozvěna z Novoměstska. Záhy poté vzniklo Vydavatelské družstvo v Novém Městě. Na jaře roku 1909 družstvo převzalo vydávání týdeníku Horácké listy a po první světové válce i tiskárnu Aloise Veselého. Právě roku 1918 se stal správcem tiskárny a vedoucím obchodu Josef Khun. Původně učitel zdejší měšťanské školy se tak stal hlavní osobností družstva a krátce i redaktorem Horáckých listů. Činnost družstva byla neobyčejně široká, od papírnictví, knihařství až po knihtisk a knihkupectví. Družstvo sídlilo v Novém Městě na náměstí v domě čp. 119, kde knihkupectví nepřetržitě funguje od roku 1921.
JIŘÍ DOUPAL je historikem Horáckého muzea a správcem tamního depozitáře, archivu a knihovny.
