S koučkou a knihovnicí Helen Rimmer o laskavosti jako páteři pracovní kultury v knihovnách a nedoceněném významu pracovníků v zázemí
Půjčování e-knih a dalších elektronických dokumentů nabízí většina knihoven zdarma, přestože finanční zatížení je vyšší než u klasických výpůjček. V některých knihovnách ale půjčování bezplatné není. V říjnu 2025 vydala Ústřední knihovnická rada ČR doporučení k této otázce, jehož doslovné znění přinášíme.
Dne 1. ledna 2002 se stal účinným zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), který provozovatelům knihoven v České republice přinesl na jedné straně příležitosti k rozvoji, na druhé straně povinnosti.
Knihovny dnes čelí nejenom obtížnému náboru nových zaměstnanců, ale i stejným demografickým výzvám jako ostatní zaměstnavatelé, jak z veřejných institucí, tak i z komerčních firem. Důležitost řešení otázek spojených s věkovou diverzitou, nastavením efektivní spolupráce různých generací, ale zejména vytvoření podmínek zohledňujících stárnutí zaměstnanců si v současné době stále více uvědomují i manažeři knihoven.
Spokojenost zaměstnanců patří k jednomu z často diskutovaných témat spojených s moderním pracovním trhem a pravděpodobně bude aktivně řešeno i nadále. Zároveň představuje jednu z permanentních výzev personálního managementu – otázku, na niž se organizace i personalisté stále snaží nalézt co nejúčinnější odpověď. Přestože, nebo možná právě protože v posledním období čelíme mnoha změnám, které kladou výrazné nároky na naši flexibilitu, adaptabilitu a odolnost, ukazují výsledky průzkumu JobsIndex (Alma Career, 2025, s. 54), že i v době technologických změn zůstává rozhodujícím faktorem pro spokojenost v práci lidskost, férovost a vzájemná důvěra.
S myšlenkou zřídit dětskou skupinu pro rodiny zaměstnanců ve vlastních prostorách přišlo vedení knihovny již před několika lety, konkrétně v roce 2019, kdy byla hledána nová možnost podpory rychlejšího návratu zaměstnanců z rodičovské a mateřské dovolené. Reálně došlo k přestavbě prostor a spuštění provozu až o pár let později, což bylo způsobeno převážně celosvětovou pandemií, která řadu procesů přerušila, nebo dokonce na určitý čas zcela zastavila.
Běžný stres je přirozenou součástí života a v malé míře nám dokonce pomáhá. Dokáže nás aktivovat, zvýšit soustředění a dodat energii ve chvílích, kdy potřebujeme podat výkon – třeba při zkoušce, prezentaci nebo jiném náročném úkolu. Krátkodobý stres funguje jako užitečný „startér“, který nás motivuje a posiluje naši odolnost. Problém ale nastává tehdy, když je stres dlouhodobý a nedáváme si prostor na odpočinek. V takových situacích se už z přirozené reakce stává zátěž, jež může vést až k vyčerpání či syndromu vyhoření.
Jedna z nejnepříjemnějších a vlastně i nejzávažnějších věcí, které nás mohou v životě potkat, je nepohoda v práci. Přeci jen se jedná o podstatnou část našeho každodenního bdění, a tak bychom ji rádi trávili co nejpříjemněji.
V loňském ročníku ocenění Bibliotheca inspirans, které uděluje na konferenci Knihovny současnosti Nadace OSF ve spolupráci s Českou spořitelnou, jsme se společně podívali do budoucnosti. Teď se ale na chvíli podíváme do minulosti. V roce 2024 jsme se ptali, jak vypadá wellbeing v knihovnách. Hledali jsme inspirativní příklady mezi knihovnami a jejich zřizovateli, kteří nezapomínají pečovat o to nejcennější – o své zaměstnance.
Že čtení jako mediální dovednost či kulturní technika je s to budovat naši odolnost, je samozřejmost, kvůli které není nutno bušit znovu do klávesnice. Podstatnější je spíše to, čím nás tato „samozřejmost“ může vybavit pro dnešní časy pokročilé digitální doby, a také to, jak tomu bylo v minulosti, tedy čím vším si mise zvaná čtení prošla.
Wellbeing už dávno není jen populární pojem v HR prezentacích personálních agentur. V současném světě, kdy se mnoha lidem vzdaluje tradiční představa finanční stability jako dosažitelného úspěchu, a zároveň roste tlak na výkon, rychlost a neustálou dostupnost, se spokojenost v práci stává prakticky nezbytnou nutností.
