MICHAL FOJTÍK vystudoval informační studia a knihovnictví na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Během studií prošel různými knihovnickými pozicemi v Městské knihovně v Praze, poté sbíral zkušenosti v Austrálii, kde
pracoval v City of Gosnells Libraries na předměstí Perthu. V letech 2010–2016 působil jako administrativní pracovník odboru literatury a knihoven Ministerstva kultury ČR, poté přešel do soukromé sféry, v roce 2021 nastoupil jako projektový manažer do Městské knihovny v Praze. Od září 2024 vede oddělení literatury a knihoven MK ČR.
Letošní podzim přinese po letech několik změn v podávání žádostí o dotace z programu Veřejné informační služby knihoven (VISK) a Knihovna 21. století (K21). Než se dostaneme k tomu, jak velké změny to budou a co to pro knihovny bude znamenat, pojďme se podívat nejdřív trochu z nadhledu. Proč ke změnám dochází a proč k nim dochází teď?
Je dobré zmínit, že stávající struktura i pojetí dotační podpory ministerstva pro knihovny vychází z rámce, který se nastavil po přijetí knihovního zákona a souvisejícího nařízení vlády v letech 2001–2002. Po více než dvaceti letech, během nichž se role, společenský význam a tím pádem i potřeby knihoven významně proměnily, je debata o dalším směřování ministerských dotací logická. Na ministerstvu zároveň cítím určitý řekněme ideový posun v našem pohledu na to, jak s dotacemi do budoucna pracovat, byť ten se samozřejmě aktuálně úplně neprojeví.
V tento moment je nicméně hlavním spouštěčem změn přechod ministerstva kultury na elektronický systém přijímání žádostí o dotace. To je delší dobu připravovaný projekt, který přímo či nepřímo ovlivní řadu procesů a v konečném důsledku i to, jak budou vypadat dotační výzvy. A dávalo nám smysl s přechodem na nový způsob podávání žádostí spojit i některé dílčí obsahové změny.
Mění se tedy spíš proces než obsah?
Dá se to tak chápat. Troufl bych si říct, že tou největší výzvou na podzim bude právě to, že se žádosti budou podávat elektronicky. Momentu přechodu na jiný systém využíváme k tomu, že lehce optimalizujeme strukturu VISKů a měníme některá pravidla. Z mého pohledu to je úprava v rovině nastavení parametrů. Vnímám to spíš jako první fázi výrazně delšího procesu. Významnější, strukturální výzvy vyžadují delší debatu, na kterou teď úplně nebyl prostor.
Když se chvíli zastavíme u těch pravidel a parametrů. Které úpravy byste vyzdvihl?
Určitě to, že nově bude možnost hradit z dotací ministerstva mzdy. Dlouhé roky z veřejných prostředků školíme experty v určitých oblastech, přitom naše dotační politika doteď preferovala dohodáře nebo externě nakupované služby před vyškolenými, kompetentními interními zaměstnanci. To je úprava, která mi právě s ohledem na dříve podporované aktivity dává hluboký smysl. Stejně tak mi přijde důležité, že se sjednotí pravidla pro minimální spoluúčast ve všech programech VISK na 30 %.
Bude se nějak upravovat či zpřesňovat zaměření jednotlivých VISKů?
V pár věcech ano. Motivací v tomhle případě je hlavně to, aby jednotlivé programy VISK byly jasněji a srozumitelněji profilované. Například VISK 1 chceme zacílit na podporu strategických projektů s celostátním dopadem a přínosem, převedou se tak do něj i projekty, které teď měly své samostatné programy. U VISK 2, tedy programu zaměřeného na vzdělávání knihovníků, se rozšíří jeho záběr. Jak se knihovnictví mění, určitě komunikováno s mnohem větším předstihem. Žadatelé potřebují vědět, jakým směrem se ministerstvo bude ve střednědobém horizontu ubírat – a intenzivní debaty o tom směru s knihovnami teprve povedeme.
VISK s novým zaměřením se na příští rok nechystá?
Chystá. Máme v plánu ve zkušebním režimu vypsat nový VISK 10, zaměřený na celoživotní a občanské vzdělávání. Opět jde o snahu navázat na dřívější aktivity a současné trendy. V rámci Národního plánu obnovy se krajské knihovny osvědčily v roli vzdělavatelů pro pracovníky kulturních odvětví, dlouhodobě vidíme, že knihovny dokážou efektivně pomáhat veřejnosti orientovat se v řadě složitých témat, realizují aktivity podporující demokracii či využívání digitálních služeb státu. To jsou aktivity, které chceme zkusit dotacemi podpořit. Je čím dál zřetelnější krátkozrakost toho, že jsme vzdělávání knihovníků doteď omezovali jen na IT kompetence. Nově tedy bude možné podpořit i vzdělávání v dalších oblastech. U VISK 3, zaměřeného na technologické vybavení, je zase asi nejpodstatnější změnou to, že jeden žadatel bude moci podávat jen jednu žádost v každé prioritě. Slibujeme si od toho snížení administrativní zátěže a trochu i zvýšení kvality žádostí, protože žadatel si svůj záměr bude muset o něco důkladněji promyslet.
Za mě je důležité, že typy ministerstvem podporovaných aktivit se v tento okamžik nemění, každý by se v té lehce upravené struktuře měl najít. Pro nás je naprosto zásadní kontinuita a předvídatelnost kroků ministerstva v dotační politice. Takže pokud najdeme oborovou shodu na tom, že se zásadněji sáhne do typů podporovaných aktivit.
Největší výzvou na podzim bude právě to, že se žádosti budou podávat elektronicky.
V něčem složitější, v něčem snazší
Zmínil jste, že k podávání žádostí VISK a K21 bude sloužit Dotační portál Ministerstva kultury. Velké knihovny, které se s ním už setkaly při podávání žádostí na projekty v rámci Národního plánu obnovy, by asi potvrdily, že to je poměrně robustní nástroj, s nímž je třeba se chvíli sžívat. Bude pro potřeby knihoven nějak uzpůsobený?
Máte pravdu, že portál je komplexní, což je dané tím, že musí obsloužit velmi pestrou škálu dotačních programů napříč celým ministerstvem. Mám bohužel velmi malé možnosti ovlivnit funkcionalitu a vzhled portálu, nicméně pracujeme na tom, aby práce s ním byla co nejpříjemnější. I proto, že to je nová věc, očekávám, že dojde k jistému pocitu, že je to těžší než dříve. V oblasti návrhu rozpočtu projektu budou žadatelé muset víc dbát na pevnou strukturu rozpočtu, která bude v systému předdefinovaná. Na druhou stranu právě díky tomu, že portál už má určitou historii a využívá se pro administraci Národního plánu obnovy, má za sebou některé porodní bolesti, řadu věcí se podařilo doladit. A minimálně na ministerstvu víme, co při práci s ním můžeme čekat.
Část nejasností dřív možná vznikala proto, že neexistoval podrobnější metodický návod, co a jak v portálu vyplňovat.
Tohle beru, že je úplně základní věc, kterou můžeme knihovnám přechod do nového systému ulehčit. A nejde jen o portál, pracujeme také na tom, aby byla jednodušší, jednoznačnější a srozumitelnější samotná výzva. Pokud jde o portál, připravujeme podrobný návod s popisem toho, kde, co a jak v systému vyplnit, včetně pokynů ke struktuře rozpočtu. Bude to jiné a bude třeba si na to zvyknout, ale měla by to zvládnout i malá obec. Zároveň nově nebudou potřeba některé přílohy, to práci mírně ulehčí.
Chystáte pro knihovny nějakou další metodickou podporu?
Beru už jako standard, že se k výzvám dělají informační webináře. Ty tentokrát vedle obsahu konkrétních programů VISK zaměříme i na obsluhu dotačního portálu. A připravujeme se i na to, že bude chodit víc dotazů a že naše podpora bude muset být intenzivnější. Jsem celkem smířený s tím, že se nevyhneme kritice, jakkoli věřím, že bude konstruktivní, protože ta situace a způsob práce budou nové pro všechny zúčastněné, včetně týmu na ministerstvu. Je potřeba si říct, že tahle změna byla nevyhnutelná, donekonečna zkrátka přechod na elektronické podávání žádostí odkládat nejde.
Více dynamiky a (snad i) peněz
Když se podíváme za horizont letošního podzimu. Kam se budou úvahy o podpoře knihoven ubírat dál?
Řada otázek je charakteru technicko-procesního, kde musíme nejprve prověřit proveditelnost v rámci vnitřního fungování ministerstva a ve spolupráci s ostatními odbory. Sem patří otázky typu: Dokázali bychom vytvořit zjednodušené dotační řízení pro projekty s malým rozpočtem? Nebo: Dokázali bychom nějak dosáhnout víceletého financování pro velké, strategické projekty?
Jedna z věcí, kterou vnímám jako důležitou a v rámci stávajících předpisů proveditelnou, je větší dynamika ministerských dotací. Dokážu si představit, že některé výzvy vypisujeme mimořádně, jen v jednom roce nebo třeba jen dva, tři roky za sebou. Nebo výzvy, které jsou vypisované každý druhý rok. Důležité je, abychom se nebáli postupných úprav v čase a odblokovali určitou obavu věci zkoušet. Je to samozřejmě náročnější, ale z mého pohledu je vždy lepší zkusit otevřít nově zaměřenou výzvu a postupně ji vyhodnocovat a její pravidla ladit, než se roky snažit dobrat ideálních pravidel a s vyhlášením čekat. Měli bychom mít nejen ambici, ale i schopnost v dotační politice pružně reagovat na potřeby knihoven a na výzvy, které přináší společenský vývoj.
V jak dlouhém časovém horizontu předpokládáte, že by to takto mohlo fungovat?
To záleží na mnoha okolnostech, mimo jiné nás čekají parlamentní volby, ale vnitřně pracuju s dohledným, střednědobým horizontem, tedy jednotky let. Nastavit dotace tak, aby byly dynamičtější, není samo o sobě tak složité, ale aby to fungovalo dobře a dávalo to smysl, musíme udělat řadu kroků uvnitř ministerstva. Například mnohem víc pracovat s daty, stanovovat si pro jednotlivé výzvy měřitelné indikátory a dívat se na to, jestli dotace podporují cíle a očekávání, která od nich máme.
Máte už teď za váš odbor definované priority, kam by měla dotační podpora v budoucnu směřovat?
Tohle je těžká otázka. Jak jsem říkal, zásadní je dohodnout se s klíčovými aktéry na rámcové představě, jakým směrem se má do budoucna ubírat české knihovnictví a kde v tomto směřování dává podpora ministerstva největší smysl. Dost to komplikuje třeba i rozšíření umělé inteligence, která před nás staví řadu úplně nových otázek, jako třeba: Dává smysl podporovat retrokatalogizaci v té formě, jak se nyní dělá, nebo finance alokovat na vývoj nějakého nástroje na bázi umělé inteligence, který pak bude schopen práci dělat výrazně rychleji? To potřebujeme vědět od odborníků v oboru, těžko to rozhodneme z Nosticova paláce.
Kdybych ale měl mluvit jen za sebe, tak čistě osobní názor Michala Fojtíka je, že by podpora knihoven měla mít dva hlavní pilíře – podporu vzdělávání knihovníků ve všech jeho aspektech a podporu centralizace a optimalizace knihovních služeb, což zahrnuje mimo jiné Centrální portál knihoven, regionální automatizované knihovní systémy nebo efektivní využití digitalizační infrastruktury, kterou teď výrazně modernizujeme v rámci Národního plánu obnovy.
Podpora knihoven by podle mě měla mít dva hlavní pilíře – vzdělávání knihovníků a centralizaci a optimalizaci knihovních služeb.
Výrazně do toho může promluvit to, jaké finanční prostředky bude mít ministerstvo k dispozici. Pro rok 2025 došlo k poměrně významnému navýšení objemu rozdělovaných peněz. Bude to pro následující rok stejné?
Nebudu spekulovat, protože rozpočet na příští rok se teprve tvoří. Rádi bychom ale, aby finance na podporu knihoven byly ve stejné výši jako pro letošní rok.
Zároveň to opět trochu souvisí s tím, co už jsem říkal. Mým cílem je, abychom za knihovny byli do budoucna co nejlépe připraveni na vyjednávání o rozpočtu. To znamená v diskusi s oborovou komunitou identifikovat priority, mít pro ně propočítané náklady a výnosy, mít připravené argumenty pro obhajobu třeba i vyšších finančních požadavků.
A pak je tu ještě jeden důležitý aspekt, a to je rozpočet Národní knihovny a Moravské zemské knihovny, který s balíkem ministerských dotací úzce souvisí. Pokud na rozvoj některých projektů budou mít námi zřizované knihovny dost prostředků ve svém rozpočtu, můžeme z dotací víc podpořit síť knihoven.
Myslet na základní funkci
Ve vedení oddělení literatury a knihoven jste rok. Jak ho hodnotíte?
Díky předchozí zkušenosti jsem už trochu tušil, do čeho jdu, v čem státní správa funguje a v čem nefunguje. Obecně uplynulý rok hodnotím pozitivně, uběhl velmi rychle, řadu věcí se i v té krátké době podařilo posunout. Optimismem mě naplňuje hlavně to, že kolem sebe mám kolegy, kteří vidí smysl ve službě veřejnosti a mají chuť věci posouvat a zlepšovat.
Náš obor čeká diskuze i o tak zásadních věcech, jako je vůbec definice knihovny a jejích základních funkcí.
Díváte se při uvažování o roli ministerstva a o podpoře knihoven na zahraniční modely a zkušenosti?
Příklady dobré praxe ze zahraničí sledujeme, je ale třeba říct, že český systém knihoven je v porovnání s ostatními zeměmi velmi robustní, propojený a organizovaný. Takže se spíš díváme na určité trendy. Z mého pohledu se na západ od nás mnohem více řeší zapojení municipalit, práce knihoven pro komunity v místě jejich působení nebo třeba automatizace a samoobslužnost. Zároveň zahraniční vývoj ukazuje, že náš obor čeká diskuse i o tak zásadních a zdánlivě vyřešených věcech, jako je vůbec definice knihovny a jejích základních funkcí.
Tím směřujete k úpravě knihovního zákona?
Úplně ne, i když novelizace knihovního zákona je určitě jedno z důležitých témat. Měl jsem teď spíš na mysli to, jaký akcent dáváme na jednotlivé role a činnosti knihoven, jak je prezentujeme, co na nich oceňujeme. Což se spíš promítá do koncepce rozvoje knihoven.
Potřebujeme se zkrátka bavit o tom, v čem je hlavní role knihoven, podstata toho, proč knihovny máme. Že jednou z jejich základních úloh je poskytovat nízkoprahový přístup k části našeho kulturního bohatství, čímž knihovny pomáhají utvářet naši kulturní identitu. Je jasné, že knihovny potřebují experimentovat, že si musí neustále hledat svoje místo, že se dívají po možnostech, jak rozšiřovat svoje služby a funkce. To je v pořádku. Na druhou stranu zdroje, které máme k dispozici, jsou omezené. A nikdy jich nebudeme mít dost na to, abychom dělali vše, co bychom chtěli nebo co si myslíme, že bychom měli dělat. Mně přijde důležité, abychom v rámci toho hledačského procesu ani v rámci finanční podpory ministerstva nezapomínali na základní funkci knihoven, kterou je zpřístupňování a uchovávání dokumentů.
Jaká další výzva čeká vaše oddělení po úpravách VISKů?
Vedle knihoven je v naší gesci podpora literatury a v této oblasti je před námi velký úkol: zvládnout co nejlépe prezentaci Česka jako čestného hosta Frankfurtského knižního veletrhu v roce 2026. Naši účast na veletrhu koordinuje Moravská zemská knihovna, ale i pro nás to znamená řadu neviditelných administrativních výzev. Několikrát jsem zmínil potřebu debaty s odbornou knihovnickou veřejností, a to nejen nad otázkami dalšího směřování VISKů, to je dost náročná společná práce. A čekají nás další kroky v digitalizaci procesů na ministerstvu. Takže vše nasvědčuje tomu, že i další rok tu uběhne velmi rychle.
ROMAN HÁJEK je ředitelem Středočeské knihovny v Kladně a předsedou SKIP.
