Přizpůsobte si předvolby souhlasu s cookies

Soubory cookie používáme k efektivní navigaci a k provádění některých funkcí. Podrobné informace o všech souborech cookie naleznete pod jednotlivými kategoriemi souhlasů níže.

Soubory cookie, které jsou zařazeny do kategorie „Nezbytné“, jsou uloženy ve vašem prohlížeči, protože jsou nezbytné pro umožnění základních funkcí webu.... 

Vždy aktivní

Nezbytné soubory cookie jsou nutné k umožnění základních funkcí těchto stránek, jako je bezpečné přihlášení nebo nastavení preferencí souhlasu. Tyto soubory cookie neukládají žádné osobní údaje.

Funkční soubory cookie pomáhají provádět určité funkce, jako je sdílení obsahu webových stránek na platformách sociálních médií, shromažďování zpětné vazby a další funkce třetích stran.

Analytické soubory cookie se používají k pochopení interakce návštěvníků s webovými stránkami. Tyto soubory cookie pomáhají poskytovat informace o metrikách, jako je počet návštěvníků, míra odskočení, zdroj návštěvnosti atd.

Výkonnostní soubory cookie se používají k pochopení a analýze klíčových výkonnostních ukazatelů webových stránek, které pomáhají poskytovat návštěvníkům lepší uživatelský zážitek.

Žádné soubory cookie k zobrazení.

Reklamní soubory cookie se používají k poskytování návštěvníkům přizpůsobených reklam na základě dříve navštívených stránek a k analýze účinnosti reklamních kampaní.

Žádné soubory cookie k zobrazení.

Ostatní soubory cookie jsou ty, které se teprve identifikují a zatím nebyly zařazeny do žádné kategorie.

Žádné soubory cookie k zobrazení.

Menu
Košík0

Košík

Článek

Týdeník z Českomoravské vysočiny

Od roku 1919 vycházelo v okrese Pelhřimov nepolitické periodikum formátu A3 s názvem Týdeník z Českomoravské vysočiny, jehož vydavatelem byl vyučený sazeč Emil Šprongl, který již roku 1911 koupil pelhřimovskou knihtiskárnu a knihkupectví Rudolfa Ruppa.

První číslo vyšlo 12. dubna dopoledne; předplatné prvního ročníku stálo čtenáře 17 korun na rok, jednotlivá čísla stála 36 haléřů. Redakci a administrativu měl na starosti K. B. Tomášek. V úvodním článku, vysvětlujícím vznik periodika, jsou shrnuty jeho cíle. Týdeník chce sloužit poctivě všem vrstvám našeho kraje a je určen jeho rozumové, politické, kulturní, mravní a hospodářské výchově… touží mluvit otevřeně a referovat o všech projevech života.1 Noviny přinášely mnoho informací o dění ve městě a okolí, zápisy z jednání zastupitelstva, kulturní přehled a inzeráty zdejších obchodníků a živnostníků. Pozdější ročníky obsahovaly navíc i přílohu, ve které byla na pokračování otištěna původní i přeložená beletrie.

Od roku 1939 Týdeníky začínají podporovat nacistické Německo, během války z titulních stran mizí zprávy o dění v Pelhřimově a nahrazují je zprávy z Říše. Od roku 1943 kompromitovaly periodikum kolaborantské úvodníky redaktora Rudolfa Liebschera. Těsně před koncem války byl vydavatel Emil Šprongl obviněn z kolaborace a vydávání Týdeníku převzal Národní výbor v Pelhřimově. Týdeník skončil po zákazu vydávání krajinského tisku v roce 1945.2

Již 1. prosince 1945 díky osvětovému inspektorovi Karlu Hrabětovi byl týdeník obnoven pod názvem Hlas Vysočiny. Noviny stály dvě koruny a v některých číslech byl název periodika vytištěn červeně. Hlas Vysočiny vycházel až do poloviny roku 1948. Poté se ze samostatného týdeníku stala pouhá příloha táborského Palcátu a později rubrika jihlavské Jiskry.

Začátkem 50. let bylo samostatné pelhřimovské periodikum obnoveno pod názvem Vesnické noviny Pelhřimovska. Za redakci byl zodpovědný Jaroslav Svoboda. Noviny byly nejčastěji dvoustránkové formátu A4 a vycházely každý týden, nikoliv však ve stejný den. Ze začátku se noviny věnovaly zemědělské a venkovské tematice, později přibyly i zprávy kulturní, politické a sportovní.33 Roku 1954 byl list přejmenován na Pelhřimovské noviny. Hlavním tématem periodika zůstávalo zemědělství. Témata se věnovala i milníkům socialistického roku (například Mezinárodní den žen, 1. máj, založení KSČ, výročí Velké říjnové socialistické revoluce a další). Noviny obsahovaly i stálé rubriky – kulturní zprávy, sport a tělovýchova, svazácký koutek. Součástí byly také články na pokračování.

V březnu 1960 se Pelhřimovské noviny přejmenovaly na Nástup, který obsahoval více stálých rubrik, jako je kultura, sport a cestování. Noviny měly příjemnější podobu a články častěji doprovázely fotografie. Nástup vycházel až do roku 1990.

  1. Týdeník z Českomoravské vysočiny, 12. 4. 1919, s. 1–2. ↩︎
  2. SLAVÍKOVÁ, Aneta: Vývoj periodického tisku na Pelhřimovsku v letech 1948–1989. Praha, 2017, s. 46. ↩︎
  3. Tamtéž, s. 53–55. ↩︎

Mgr. GABRIELA BLÁHOVÁ je historičkou, archivářkou a knihovnicí v Muzeu Vysočiny Pelhřimov.

Reklama

Buďte v obraze

Výběr ze Čtenáře každých 14 dní do vaší e-mailové schránky.

Podcasty

Mladá generace knihovníků. Sledujte nejnovější podcasty Mladého SKIPu.

K nahlédnutí

Nové knihovny: podívejte se na fotogalerie.