Po slavnostním zahájení jsme začali designem služeb. Laďka Zbiejczuk Suchá nám přednesla svoji představu designu služeb ve veřejných knihovnách a vše dokládala na příkladech z praxe, z knihovny v Litvínově, Beletrionu.cz, designu informačních služeb pro netradiční studenty. V její přednášce byly slyšet termíny jako designéři služeb, teen space, komnata nejvyšší potřeby pro mladé, upskilling/reskilling, aktivní tutoring apod.
V druhé přednášce nám Zdeněk Lanc odvyprávěl příběh iVysílání České televize. Příběh, který trvá více než dvacet let, ve kterých se snaží parta nadšenců budovat největší českou videoplatformu. Některé překážky byly překonány, jiné zůstaly. Tak jako v životě. Jedna z chyb například byla přílišné dlouhotrvající zaměření na technologie místo na potřeby uživatelů, nezapojení uživatelů do návrhu služeb. Na závěr nám představil koncept iVysílání z let 2019–2021.
Následovala přednáška o Černé kostce, kde má sídlit Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě. O novém dění v této oblasti nás informoval Andrej Harmečko. Po obědě a společném focení jsme „najeli“ na blok novinek a zajímavostí z vysokoškolských knihoven.
Začali jsme hodnocením pětiletého běhu e-learningového kurzu „Proseminář akademické práce“, který je povinnou součástí všech nově akreditovaných bakalářských programů na FF UK. Tento kurz významně podporuje rozvoj informační gramotnosti studentů například v oblasti citační etiky, vyhledávání informací, využívání různých informačních zdrojů aj.
Adéla Jarolímková, současná ředitelka ÚISK FF UK, nám mimo představení tohoto kurzu, zhodnocení výhod a nevýhod e-learningové platformy předložila i další výzvy do budoucnosti. Další zajímavé a stále aktuální téma je predátorství. Náš věčný boj proti predátorským praktikám časopisů i nakladatelství představila a do svých vizí nás zasvětila Kristýna Paulová. Vykreslila také roli knihoven, kterou by měly mít v tomto boji. Zmínila se o projektu STOP PREDATORY, shrnula znaky predátorských časopisů a také jejich nové trendy. Jak se jim můžeme bránit a jak nám mohou zkomplikovat publikační život – to vše bylo obsahem prezentace.
Vrátili jsme se k potřebám studentů, a to díky projektu na zpřístupnění digitálních knihoven studentům se specifickými potřebami. V úvodu přednášky Barbory Drobíkové byli popsáni studenti a jejich specifické potřeby, ať už psychické, či fyzické a na to navazující konkrétní služby pro tuto skupinu na Univerzitě Karlově. Vše bylo zasazeno do rámce autorského zákona (oprávněný příjemce a oprávněný poskytovatel).
Jarmila Dvořáčková nám představila budování Rupnikovy knihovny v rámci Ústřední knihovny Ostravské univerzity. Budování proběhlo v rekordním čase a knihovna rozhodně stojí za vidění (viz také článek „Jsme pyšní na naši studovnu Jacquese Rupnika“ na knihovnaplus.nkp.cz).
Ne každý může být designérem služeb. Co všechno je k tomu potřeba, to nám ve svých dvou prezentacích (jedna byla v úterý a druhá ve středu) přednesla Zuzana Matulíková z FF MU. Blok zakončila Kateřina Jiřinová se svojí přednáškou na téma kognitivní bezpečnosti a role, kterou v ní hrají knihovny.
Druhý den nám na začátku přednesla zprávu ze setkání ředitelů a ředitelek evropských univerzitních knihoven Hana Landová. Dopoledne jsme se rozdělili do dvou workshopů („Design služeb – zbytečnost nebo nezbytnost?“ a „Praktické využití umělé inteligence v praxi knihovníků“) a jedné panelové diskuse, které se zúčastnili: Ján Dugovič, Ondřej Fabián, Jana Sikorová a Ladislava Zbiejczuk Suchá. Tématem panelové diskuse byl, jak jinak, design služeb.
Poté byly stručně představeny aktuality z pracovních skupin AKVŠ, a to: Informační vzdělávání a informační gramotnost, Open science, Elektronické informační zdroje. Zakončili jsme přednáškou na aktuální téma umělé inteligence a jejího dopadu na knihovníky a služby. Konferenční program doplnilo několik sponzorských přednášek a večerní raut.
