Téma: Mediální gramotnost v knihovnách: S Wikipedií do světa médií

TEREZA LIŠKOVÁ tereza.liskova@osf.cz

Díky tomu, že obsah Wikipedie nepodléhá jedné konkrétní svrchované autoritě, mocenské skupině a ani není ve vleku záměrně utajovaných algoritmů, lze ji považovat za veřejný prostor internetu, který je do jisté míry důvěryhodný –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ještě „nám ho nikdo neukradl“. Takzvané editační války na Wikipedii, které by mohly mít potenciál tuto důvěryhodnost podvracet, naopak mohou výstižně ilustrovat naši zkušenost, jak s druhými vyjednáváme o formách a vzniku vyprávění, kterými (na úrovni encyklopedie) popisujeme náš společný svět.

S Wikipedií také o světě médií

Na české Wikipedii najdeme řadu článků, které se velmi konkrétně vztahují k heslům týkajícím se mediální a digitální vzdělanosti. Na Portálu Mediální gramotnost (https://medialka.wikimedia.cz/), který byl spuštěn v roce 2022, přibyly díky různým projektům a spolupracím desítky nových článků; řada již existujících byla rozšířena o relevantní zdroje a informace. Další hesla čekají na svůj vznik či editaci.

Výživné plody v tomto směru nese spolupráce spolku Wikimedia ČR a Katedry informačních studií a knihovnictví FF MU, o kterou se zasadila Pavlína Mazáčová a Jaroslav Mašek. Letos na jaře se kurz, čerpající ze zkušeností brněnské katedry, uskutečnil díky akceschopnosti Pavlíny Kolínové také na pražském Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK. Tento kurz proběhl pod vedením Pavla Bednaříka a Lucie Schubert, kteří mají bohaté lektorské zkušenosti a působí v organizaci Wikimedia ČR.

Nadace OSF již několik let podporuje dialog o využívání Wikipedie v kontextu mediálního vzdělávání napříč různými komunitami i organizacemi, zejména v těch knihovnických. Konkrétním podpořeným projektem je wikipedistický kurz na Střední odborné škole v Luhačovicích. Kurzu se zúčastnilo 22 studentek a studentů školy. Ti na úvodní přednášce zjistili, jaká platí na Wikipedii pravidla, co je možné na Wikipedii psát nebo jak nahrávat fotografie. Kurz garantovala Anděla Krumpolcová, pedagožka a absolventka Cyklu mediálního vzdělávání v knihovnách 2021/2022. Výsledkem kurzu a spolupráce ve školních týmech jsou například články o samotné škole, fenoménu „králičí nora“ nebo „lokální zpravodaj“, článek má nově také novomediální teoretička Denisa Kera.

Další příklady práce s Wikipedií může poskytnout Jiří Zelenka z Knihovny Ústeckého kraje, rovněž absolvent Cyklu mediálního vzdělávání⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 2023/2024, který během tohoto roku testuje možnosti jejího využití právě během lekcí mediálního vzdělávání. Roli Wikipedie ve vztahu k mediálnímu vzdělávání jsme se v minulých letech věnovali i na konferenci Knihovny současnosti (například Pavel Bednařík a jeho příspěvek do bloku „Mediální vzdělávání v knihovnách není bílý nosorožec“ ve druhém dni konference roku 2022 nebo panelová diskuze „Staro/noví hráči v informačním prostoru“, kterou lze dohledat v záznamu druhého dne ročníku 2023, a to v programu bloku „Mediální a digitální gramotnost“).

Proměny Wikipedie

Je prozřetelné předpokládat, že se role Wikipedie, její podoba i náš vztah k ní bude proměňovat například spolu s vývojem nástrojů umělé inteligence. I tyto otázky se mohou stát podnětem k diskuzi o vztahu člověka, společnosti, médií a internetu.

 I kdyby se z Wikipedie jednoho dne stal mrtvý pomník, který nás bude upomínat na minulé časy internetu, bude to dost. Šlo by totiž o časy, kdy se na obsahu otevřené části internetu podíleli dobrovolně, bez nároku na honorář jednotlivci i komunity motivovaní touhou postihnout a pojmenovat kusy sdílené skutečnosti. A bylo v nějakém smyslu trochu jedno, jestli šlo o seriálové postavy, hesla mediální teorie či historie států. Byla to totiž hesla, u kterých se v okamžiku vyhledávání ukáže, že je máme společná. Mimochodem – jeden z pojmů, který v době vzniku tohoto textu možná čeká na svůj článek, je „e n s h i t t i f i k a c e (internetu)“.