Knihovny na Filipínách často ohrožují katastrofy, ať už způsobené přírodními živly nebo člověkem. Většina filipínských knihoven na tyto situace není připravena a nemá žádné krizové plány. Některé knihovny zavedly základní nouzové protokoly (poplašné systémy, nouzové sady) a některé mají dokonce pojištění majetku. Filipíny mají více než 7600 ostrovů a nacházejí se v pásu tropických cyklónů a vulkánů, jsou tedy vysoce náchylné k přírodním katastrofám. V zemi v roce 2010 přijali Zákon o riziku katastrof. Přestože zde je i Zákon o ochraně kulturního dědictví z roku 2019, stále chybí konkrétní opatření a jasné implementační rámce pro ochranu kulturních statků. Mezinárodní knihovnické organizace včetně IFLA neustále zdůrazňují plánování bezpečnostních opatření před katastrofami a tlačí na politiky různých zemí, aby potřebná opatření přijali. Pro knihovny je zásadní ochrana budov, sbírek, personálu a uživatelů. Vedení knihovny musí identifikovat a vyhodnotit existující rizika, minimalizovat je, proškolit personál v této oblasti a maximálně soustředit své úsilí k ochraně životů. Po katastrofě musí vedení knihovny začít s obnovou minimálních služeb a pak metodicky pracovat na obnovení normálního provozu. Management knihoven musí být proškolen v komplexním přístupu ve zvládání katastrof, zajištění bezpečnosti a trvalé funkčnosti knihoven.
(IFLA Journal – Volume 50, Number 2, June, 2024, s. 322–340)
Největší městský knihovní systém v Německu tvoří Městská knihovna v Hamburku se svými více než třemi miliony uživatelů. Ústřední knihovna sídlí v budově bývalé železniční pošty na hlavním vlakovém nádraží. Pokud vystoupíte z vlaku o stanici dále na Dammtor, naleznete druhou velkou hamburskou knihovnu. Od roku 1945 zde sídlí Státní a univerzitní knihovna přímo v centrálním campusu univerzity. Je to centrum vzdělávání pro 1,3 milionu uživatelů. Hamburk má vedle rozsáhlého systému veřejných knihoven také další knihovny. Ve čtvrti Altona je již od roku 1938 velká knihovna ve druhém patře obchodního centra Mercado s širokou nabídkou služeb – samozřejmostí je bezplatná WiFi, dostatek počítačových pracovních stanic a moderní software. Pár minut pěšky lze navštívit jednu ze tří historických knihoven Nadace Muzea Hamburk. Její specializovaný knihovní fond slouží badatelům místního muzea. Altona byla až do roku 1864 součástí Dánska a muzeum se zaměřuje na dějiny migrace zdejšího obyvatelstva. Přístavním trajektem se lze vydat do rybářské vesnice Finkenwerder. Zdejší knihovna umožňuje zájemcům využít služby ve všední den, a to od 7 do 22 hodin. Uživatelé si mohou dveře knihovny otevřít samostatně, i když zde není žádný personál. Samostatně vracejí dokumenty opatřené RFID a platby provádějí na platebních stanicích. Místnosti knihovny lze využít i pro konání komunitních aktivit.
(BuB Forum Bibliothek und Information – Jahrgang 76, Nr. 4, 2024, s. 208–222)
Časopis Knižnica uveřejnil rozbor tří unikátních tisků ze 17. století, které se nacházejí v konvolutu, který obsahuje celkem devět tisků ze 17. století. Hlavním dílem je exemplář územního slovacika z Trenčína od významného českého protestantského autora Havla Žalanského-Phaëthona (1567–1621). Jde o jediný známý tisk, který se dochoval jen v Lyceální knihovně v Kežmarku. Dílo bylo několik desetiletí nezvěstné, nyní je konvolut opět přístupný uživatelům. Šest z devíti tisků v konvolutu je registrovaných a zapsaných v bibliografii Knihopis českých a slovenských tisků (dostupné na internetové stránce NK ČR). Havel Žalanský-Phaëthon byl významný český autor teologických a nábožensko-vzdělávacích spisů. V konvolutu nalezneme jeho Velikonoční kázání (vydáno 1642). Konvolut má černou koženou vazbu, na hřbetu knihy je nalepený poškozený papírový štítek, na něm je pozlaceným tlačeným písmem jméno autora Georgii Wirga a název díla De Coena Domini. Štítek je zavádějící, jméno autora ani dílo pod tímto názvem se v konvolutu nenalézá. Skutečným autorem 4. dílu konvolutu je osoba se stejným příjmením (Wirga), ale křestním jménem Samuel. Spis od něj je napsán v češtině pod názvem Důwodů ssest dostatečných o wečeři Páně. Podezřelé na nesprávném štítku je i to, že je název uvedený v latině, ačkoliv všech devět titulů v konvolutu je vytištěno v češtině.
(Knižnica – ročník 23, číslo 2, 2024, s. 91–103)
Připravil ROMAN GIEBISCH
