Rakouská národní knihovna ve Vídni uchovává vedle jiných dokumentů také hudební kulturní dědictví Rakouska a zpřístupňuje jej svým uživatelům. Hudba byla v dějinách Rakouska vždy výraznou složkou kulturní reprezentace a byla podporována císařským dvorem. Přestože je svojí povahou pomíjivá, zanechává za sebou výrazné stopy. Díky notovému zápisu se stává hmatatelnou a využitelnou. Uživatelé hudebních sbírek Rakouské národní knihovny ve Vídni pocházejí z celého světa. Tyto dokumenty mohou fyzicky studovat v Paláci Mollard v prvním vídeňském obvodu. Větší část hudebních sbírek je k dispozici v digitální formě kdekoliv a kdykoliv online nebo lze objednat kopie prostřednictvím reprodukční služby. V posledních letech byly systematicky digitalizovány velké soubory hudebních fondů včetně děl Antona Brucknera a Arnolda Schönberga. Historie této hudební sbírky je více než 200 let stará a byla vyčleněna z univerzální sbírky, aby byla zpřístupněna hudebníkům a badatelům. Postupně byla rozšiřována o operní archivy, církevní archivy a archivy předměstských divadel, soukromé sbírky hudebních badatelů a aristokratů. Rakouská národní knihovna opatruje díla slavných hudebních skladatelů, jako je Requiem od Wolfganga Amadea Mozarta, autogramy rukopisů Josepha Haydna, Ludwiga van Beethovena, Gustava Mahlera nebo Richarda Strausse. Vrcholné hudební památky jsou doplněny životopisnými dokumenty z pozůstalostí a doplňují celkový obraz hudebního života významných osobností. Tuto rozmanitou hudební pokladnici využívá nová generace hudebních badatelů ve své muzikologické práci. V Paláci Mollard ve Vídni se také šestkrát ročně konají hudební salony, kde se prezentují nejnovější v Rakousku vzniklá hudební díla.
(Österreichischen Nationalbibliothek Magazin – Nr.1, 2024, s. 16–17)
V Chorvatsku proběhlo mezi studenty knihovnictví a informační vědy šetření, které se zaměřilo na služby knihoven pro uživatele s demencí. Přestože nejsou knihovníci tradičně uznáváni jako profesionálové v této oblasti, mohou knihovny těmto uživatelům nabídnout přátelskou komunitu a vybrané služby. Role knihoven je zde primárně edukační (poskytování informací o demenci všem zájemcům, organizování kurzů a programů pro širokou veřejnost). Nejčastějším typem závažné neurokognitivní poruchy je Alzheimerova choroba, v Chorvatsku je jí postiženo cca 300 000 osob. Zdravotníci a sociální pracovníci nejsou dostatečně proškoleni, kapacity v nemocnicích a sociálních ústavech jsou nedostatečné. Lidé jsou vystaveni ztrátě lidské důstojnosti, psychologické a právní poradenství je k dispozici sporadicky. Lidé s touto chorobou a jejich rodiny v Chorvatsku naléhavě potřebují komplexní zdravotnickou péči a informační systémy, které budou podporovat jejich potřeby a pomohou jim žít důstojný život. Chorvatské veřejné knihovny souhlasí s úlohou knihoven při podpoře lidí s demencí v místních komunitách, i když je tato činnost velice náročná a obtížná. Knihovníci musí mít přístup k programům dalšího profesního rozvoje, které je vybaví znalostmi a dovednostmi v této oblasti. Kvalitní knihovnické služby mohou zlepšit kvalitu života lidí s demencí a jejich rodinných příslušníků. Veřejné knihovny mohou přispět k informovanosti veřejnosti o Alzheimerově chorobě a odstranit sociální stigmata s touto chorobou spojená.
(IFLA Journal – Volume 50, March 1, 2024, s. 16–25)
Univerzitní knihovna Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici byla první akademickou knihovnou na Slovensku, která přibližně před deseti lety začala pracovat s dobrovolníky a koordinovat jejich činnost. O zapojení do činnosti knihovny a jejich pomoci začala knihovna uvažovat při řešení problémů s provozem. Každoročně na začátku nového akademického roku pociťovala značný nedostatek personálu a hledala řešení tohoto problému. Inspiraci našla v zahraničních knihovnách, kde je zapojení dobrovolníků přirozenou součástí činnosti knihoven. Zajímavé byly take zkušenosti některých veřejných knihoven na Slovensku, které už pracovaly s dobrovolníky při organizaci svých aktivit nebo při propagaci. K osvojení myšlenky zapojení dobrovolníků přispěl rok 2011, který Evropská komise vyhlásila za Evropský rok dobrovolnictví s cílem zapojit občany ve větší míře do veřejného života. Předpokladem zapojení dobrovolníků do činnosti univerzitní knihovny bylo jasně stanovit pravidla jejich působení. Vedení knihovny se obrátilo na Centrum dobrovolnictví a jako cílovou skupinu oslovilo seniory. Knihovna od svých dobrovolníků očekávala hlavně spolehlivost, zodpovědnost a časovou flexibilitu. Finančně na projekt s dobrovolníky přispěla Komunitní nadace Zdravé město, která prostřednictvím svého grantového programu podporuje neziskové organizace a občanské iniciativy na zkvalitnění života lidí v okrese Banská Bystrica. Dobrovolníci pomáhají knihovně při přípravě vyžádaných a zakládání vrácených knih, opravě dokumentů, skenování podkladů do archivu publikační činnosti a práci spojené s přípravou periodik do vazby.
(Knižnica – ročník 23, číslo 1, 2024, s. 20–23)
Německé knihovny řeší podobně jako další informační instituce vliv umělé inteligence na informační gramotnost. Němečtí knihovníci využívají již nyní nástroje umělé inteligence jako ChatGTP, Perplexity nebo Research Rabbit a jsou ohromeni jejich možnostmi, které nabízejí v oblasti generování nápadů, výzkumu a kreativity. Stejně jako další informační profesionálové jsou ovšem nejistí, v jakých procesech lze umělou inteligenci využívat. Knihovny také stojí před otázkou, co pro ně bude nástup umělé inteligence znamenat a jak tomu přizpůsobí své služby, aby byly i nadále udržitelné. V době umělé inteligence se stávají klíčovými dovednosti jako kritické myšlení, sebereflexe a informační gramotnost. Studenti na univerzitách musí být schopni posoudit spolehlivost informací, vyhnout se plagiátorství a být si jisti výsledky svého výzkumu. Generativní umělá inteligence se nyní ukazuje jako nedílná součást všech kroků v rámci procesu výzkumu a publikování. To zvyšuje nároky na zajištění kvality ve výuce. Zásadní roli zde budou hrát univerzitní knihovny, které jsou tradičně zodpovědné za výuku informačních dovedností a mohou pomoci do značné míry s hladkou integrací umělé inteligence do vzdělávacích a výzkumných procesů. Navíc se otevírají pro knihovny příležitosti více se uplatnit v rámci akademického prostředí. Má-li být i nadále zaručena vysoká kvalita vědecké integrity a informační bezpečnosti, musí studenti získat potřebné dovednosti. Knihovny musí nabízet kurzy pro studenty a pedagogy o používání nástrojů umělé inteligence při akademickém publikování. Důležité je téma plagiátorství versus umělá inteligence a i zde musí sehrát výraznou a pozitivní roli akademické knihovny.
(BuB Forum Bibliothek und Information – Jahrgang 76, Nr. 1, 2024, s. 240–241)
Slovensko má schválenou Národní strategii pro otevřenou vědu na léta 2021–2028, což je jeden z výstupů Akčního plánu Iniciativy pro otevřené vládnutí na léta 2020 až 2021. Obsahuje soubor aktivit, jejichž cílem je sjednotit směr vědy a výzkumu na Slovensku s doporučeními Evropské komise a dalšími evropskými iniciativami, jako jsou Plán S, Evropský cloud pro otevřenou vědu aj. Implementace strategie je rozdělena na několik období a jednotlivé termíny jejich realizace pokrývají akční plány. Cílem Národní strategie pro otevřenou vědu je zlepšit dostupnost výsledků slovenské vědy a změnit nastavení výzkumných a hodnoticích procesů směrem k vyšší transparentnosti, reprodukovatelnosti a integritě. Na základě analýzy silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb definuje devět strategických cílů, které jsou rozděleny na jednotlivé úkoly. Realizace národní strategie vyžaduje participaci všech aktérů vědy a výzkumu na Slovensku. Praktické kroky její implementace má podporovat akční plán pro otevřenou vědu, který na příslušné dvouleté období schvaluje vláda Slovenské republiky. Zajímavé jsou výsledky analýzy dostupných údajů o vynaložených finančních prostředcích na poplatky za publikování tzv. zlatou cestou otevřeného přístupu. Autoři zároveň hodnotí objem vynaložených finančních prostředků na poplatky ve vztahu k vydavatelům a vědeckým časopisům podle jednotlivých institucí. Ministerstvo školství, vědy, výzkumu a sportu Slovenské republiky zveřejnilo na webové stránce Metodické doporučení na tvorbu a implementaci institucionální politiky otevřené vědy pro instituce zabývající se vědou a výzkumem. Metodika obsahuje vzor institucionální politiky, který je v souladu s doporučeními Evropské komise pro otevřenou vědu.
(Bibliotheca Universitatis – ročník 19, číslo 3–4, 2023–2024, s. 13–16)
Připravil ROMAN GIEBISCH
