Přizpůsobte si předvolby souhlasu s cookies

Soubory cookie používáme k efektivní navigaci a k provádění některých funkcí. Podrobné informace o všech souborech cookie naleznete pod jednotlivými kategoriemi souhlasů níže.

Soubory cookie, které jsou zařazeny do kategorie „Nezbytné“, jsou uloženy ve vašem prohlížeči, protože jsou nezbytné pro umožnění základních funkcí webu.... 

Vždy aktivní

Nezbytné soubory cookie jsou nutné k umožnění základních funkcí těchto stránek, jako je bezpečné přihlášení nebo nastavení preferencí souhlasu. Tyto soubory cookie neukládají žádné osobní údaje.

Funkční soubory cookie pomáhají provádět určité funkce, jako je sdílení obsahu webových stránek na platformách sociálních médií, shromažďování zpětné vazby a další funkce třetích stran.

Analytické soubory cookie se používají k pochopení interakce návštěvníků s webovými stránkami. Tyto soubory cookie pomáhají poskytovat informace o metrikách, jako je počet návštěvníků, míra odskočení, zdroj návštěvnosti atd.

Výkonnostní soubory cookie se používají k pochopení a analýze klíčových výkonnostních ukazatelů webových stránek, které pomáhají poskytovat návštěvníkům lepší uživatelský zážitek.

Žádné soubory cookie k zobrazení.

Reklamní soubory cookie se používají k poskytování návštěvníkům přizpůsobených reklam na základě dříve navštívených stránek a k analýze účinnosti reklamních kampaní.

Žádné soubory cookie k zobrazení.

Ostatní soubory cookie jsou ty, které se teprve identifikují a zatím nebyly zařazeny do žádné kategorie.

Žádné soubory cookie k zobrazení.

Menu
Košík0

Košík

Článek

Bibliotheca academica 2023 věnovaná problematice open science 

Co přinesla konference vysokoškolských knihoven Bibliotheca academica (BA), která se uskutečnila na přelomu října a listopadu 2023 v pohádkově krásném Jindřichově Hradci? Hlavním pořadatelem byla spolu s Asociací knihoven vysokých škol ČR (AKVŠ) Fakulta managementu VŠE v Jindřichově Hradci. Ústředním tématem obou konferenčních dnů byla „otevřená věda“ (open science, OS).

ctenar-archiv-udalosti-bibliotheca-academica-2023_03
ctenar-archiv-udalosti-bibliotheca-academica-2023_03

MARIE OTAVOVÁ Marie.Otavova@uhk.cz

Konference se účastnilo 195 účastníků, z nich 162 byli zaměstnanci 19 akademických knihoven a sedmi dalších odborných pracovišť. Konference se účastnilo 20 přednášejících a celkem 33 zástupců sponzorských firem. BA se může pochlubit i mezinárodní účastí, samostatnými přednáškami ji obohatili Magda Schwandt z Univerzity of Osnabrück, generální ředitel společnosti Clarivate Yariv Kursh a Helena Paczuska ze společnosti Elzevier. Navštívilo ji celkem 15 zahraničních hostů. Které stěžejní příspěvky zazněly a jaký doprovodný program byl vybrán pro účastníky konference?

První konferenční den – úterý 31. 10.

Účastníky konference přivítal místopředseda VV AKVŠ Jan Kříž, děkan Fakulty managementu VŠE v Jindřichově Hradci doc. Vladislav Bína a vedoucí Ústřední knihovny této fakulty Věra Kubátová. První blok přednášek Otevřeně? – záměry, dopady, procesy zahájil Milan Janíček z UK přednáškou Role knihoven v prostředí otevírající se vědy. Představil základní priority otevřené vědy a zabýval se otázkou, jakou roli v oblasti práce s informacemi a jejich šířením, ověřováním a využíváním získávají vysokoškolské knihovny. Jako nový požadavek kladený na otevřenou vědu zmínil požadavek směřující ke zlepšení ověřitelnosti a opakované využitelnosti vědeckých výstupů. Konstatoval mj., že v ČR dosud postrádáme národní politiku OS a v současné době čerpáme z mezinárodních standardů OS. Prioritním úkolem je dostat se na evropskou úroveň OS a aktivně se zapojit do nastavování podpory OS v oblasti vytváření plánů správy dat, přímé podpory výzkumníků, vhodného využití scientometrie, zapojení občanů do vědeckých výzkumů (citizen science) a zavedení jasných pravidel pro správu výzkumných dat.

Další příspěvek Data, informační zdroje, vzdělávání: otevřenost a propojenost v evropském kontextu přednesl propagátor otevřené vědy a otevřených dat Ondřej Profant, náměstek a nyní poradce místopředsedy vlády pro digitalizaci. Ve svém příspěvku se věnoval kvalitě, přístupnosti a potřebě vzájemné propojenosti dat v mezinárodním kontextu (interoperabilita dat). Zabýval se motivací k využívání datových sad s vysokou přidanou hodnotou, dataspaces – oborově dělenými datovými sadami včetně jejich ukládání do Národního katalogu otevřených dat a Lokálních katalogů otevřených dat. Upozornil rovněž na přípravu zákona o správě dat veřejného sektoru, který by měl ošetřit pravidla pro vnitřní práci s daty, včetně řízeného přístupu. V oblasti správy otevřených dat vnímá knihovníky jako informační specialisty se silnou regionální působností, schopností propojovat veřejný a akademický sektor a knihovny jako místa propojování vědy a veřejně dostupných informací.

Osvěžení přinesla sponzorská prezentace The impact of Gen AI on Academic Libraries generálního ředitele Yariv Kurshe ze společnosti Clarivate, který upozornil na zlomový okamžik a novou kapitolu ve vývoji technologií, který se bezprostředně týká akademických knihoven v souvislosti s uplatněním umělé inteligence (AI).

Poslední přednášku prvního bloku Za hranicí předplatného – otevřené zdroje knihoven přednesla Lucie Panchártek Suchá z UK. Věnovala se problematice, kterou řeší vysokoškolské knihovny v souvislosti s výběrem volně dostupných zdrojů, jejich dohledatelností, přiměřeností rozsahu v případě datových sad, a otevřela problematiku potenciálu využití volně dostupných zdrojů pro výuku i další výzkum.

Zpestřením konference byla prohlídka knihovny Fakulty managementu VŠE ve společnosti vedoucí knihovny Věry Kubátové. Účastníci si mohli detailně prohlédnout nadčasově pojednané prostory se spoustou individuálních studoven a relaxačních zón.

Odpolední program přinesl celkem čtyři participativní workshopy: K čemu nás volají nová knihovnická povolání, Nástroje pro podporu a tvorbu odborného textu, Centralizace dílčích knihoven – případová studie MENDELU a Akvizice otevřených zdrojů.

Druhý blok s názvem Otevřeně? – očekávání a služby otevřela sponzorská prezentace firmy EBSCO a následovala přednáška Hynka Roubíka z ČZU Vědci a knihovna na cestě k open science. Ta přinesla odpovědi na otázky spojené s tím, jak se promítají změny ve vědeckém výzkumu do potřeb vědeckých pracovníků a jaké služby a zdroje mohou knihovny poskytovat, aby vědcům usnadnily jejich práci v kontextu otevřeného výzkumu.

Velký zájem účastníků konference si získala prezentace Magdy Schwandt z Univerzity v Osnabrücku – Pohled na roli odborného knihovníka v OA (open access). Magda Schwandt pracuje na této univerzitě v knihovně Evropského právního institutu a přinesla řadu příkladů, jakým způsobem podporují vědecké pracovníky publikující v režimu otevřeného přístupu. Popsala náročnost uzavření Transformační smlouvy se společností Elzevier, Willey a Nature, které umožňují autorům díky doložkám slevy na publikování.

Na závěr prvního dne nás čekal překvapeními nabitý společenský večer v Rytířském sále zámku v Jindřichově Hradci, kde zazněly skladby Adama Michny z Otradovic, které pro tuto příležitost nastudoval sbor tvořený členy Fakulty managementu VŠE. Dalším překvapením byly večerní prohlídky středověké hradní kuchyně a rondelu, který sloužil jako reprezentační sál pro setkávání s nejvzácnějšími hosty, kterými v minulosti bývali králové a císařovna Marie Terezie, ale tentokrát účastníci BA. Tato prohlídka navázala na pondělní doprovodný program, kdy se v den příjezdu mohli účastníci konference seznámit s nejvzácnějšími skvosty tohoto historií tepajícího města jako jeho historickými objekty, fondy Muzea Jindřichodradecka a zdejšího Státního oblastního archivu, navštívit Dům gobelínů a prohlédnout si druhou největší gobelínovou manufakturu v Čechách a na Moravě nebo obdivovat kostel Jana Křtitele, který náleží k nejstarším stavbám regionu a pyšní se vzácnými malbami opředenými tajemnými příběhy.

Druhý konferenční den – středa 1. 11.

První blok Projekty a události, které hýbou světem českých VŠ knihoven zahájila dynamická prezentace Projektu CARDS: odstartováno, letíme. Hlavní odborný garant projektu CARDS Jakub Štogr a odborná garantka projektu Petra Kubálková (oba NTK) zrekapitulovali, co se od zahájení tohoto dosud nejnáročnějšího projektu vysokoškolských knihoven a dalších odborných pracovišť dosud podařilo zrealizovat, v jaké fázi se projekt nachází, kdy se předpokládá vysoutěžení dodavatele společné platformy nové generace, kolik účastníků své zapojení do projektu v současné době potvrdilo a co je nezbytné připravit před migracemi dat z jednotlivých institucí.

Přednáška Dagmar Hanzlíkové (UK) Podpora open science, aneb Do knihovny nejen pro knihy se věnovala příležitosti akademických knihoven zapojit se do podpory vědeckých pracovníků s celou řadou nových služeb.

Také prezentace tří autorek-jednatelek VV AKVŠ Hany Landové, Terezy Schwarzové Matýskové (MU) a Pavly Vízváry (MU) Informační vzdělávání jako součást strategie VŠ, role vedení knihovny a postřehy z praxe představila, jak může probíhat navazování spolupráce v oblasti vzdělávacích aktivit mezi knihovnami a vedením vysokých škol. Přednáška přinesla cenné zkušenosti o předávání informací učícími knihovníky a změně způsobu, jakým je informační vzdělávání začleněno do studijní reality našich studentů.

Příspěvek Hany Heringové a Hany Šmídové shrnul aktivity Národního centra pro perzistentní identifikátory, zejména činnosti center ORCID a DOI, a zdůraznil výhody, které jednoznačná identifikace autorů a zveřejnění výsledků vědecké práce pro šíření OS představují.

Během odpoledního Bloku dobré praxe z knihoven zazněly tři příspěvky – Lucie Korhoňová (ČVUT) seznámila s výsledky využívání citačních databází Knihovna jako partner při využívání a prezentaci dat z Web of Science, Ludvík Steiner se ve své prezentaci Základy a záhady: pohledy vědců na otevřená data zabýval problematikou povinností spojených se zveřejňováním otevřených dat včetně ukotvení těchto zásad ve směrnici. A na závěr vysvětlila Štěpánka Běhalová z Muzea Jindřichohradecka, jak se naplňuje Komunitní role knihoven muzeí a galerií a představila fondy obou institucí nejen z hlediska rozsahu fondů, historické a umělecké hodnoty, ale také badatelského využití s posilováním osobních a komunitních vazeb.

Zcela zásadní téma v oblasti OS a zjednodušení a ujednocení katalogizačních sdílených záznamů přinesla Barbora Drobíková (UK) ve svém příspěvku Otevřeme knihovní data světu? A co má smysl? Na příkladu zahraničních vysokoškolských knihoven představila soudobé trendy v oblasti formátů knihovních propojených dat (linked data) zejména BIBFRAME pro katalogizační praxi v českém prostředí.

Konferenci zakončil a krátce zhodnotil místopředseda VV AKVŠ Jan Kříž, který poděkoval Věře Kubátové z Knihovny Fakulty managementu VŠE v Jindřichově Hradci a Lence Bělohoubkové z VŠE v Praze za úspěšnou organizaci konference. Ředitelka univerzitní knihovny Jarmila Dvořáčková z Ostravské univerzity pozvala přítomné na BA 2024. Tím bylo odtajněno místo konání a zveřejněn termín příští konference, který byl stanoven na 7.–9. 10. 2024. Více informací naleznete na https://www.akvs.cz/akce/akce-2023/ba-2023/.

Reklama

Buďte v obraze

Výběr ze Čtenáře každých 14 dní do vaší e-mailové schránky.

Podcasty

Mladá generace knihovníků. Sledujte nejnovější podcasty Mladého SKIPu.

K nahlédnutí

Nové knihovny: podívejte se na fotogalerie.