Protože digitálních knihoven (dále jen DK) se systémem Kramerius je několik desítek a nemusíte mít povědomí o tom, co se v nich najde a které to jsou, otevřete si nejdříve Registr Krameriů (RK) na https://registr.digitalniknihovna.cz/.
V současné době zachycuje tento registr více než padesát DK, vy však nemusíte pracovat se všemi. V případě DK Moravské zemské knihovny můžete vynechat K5 i testovací, v případě DK Slovenské národní knihovny použijte jen tu, co má v doméně slovo dikda. Patrně nevyužijete ani DK Historického ústavu AV ČR. U ní je malá pravděpodobnost, že byste potřebovali zrovna některou z pouhých 80 zdigitalizovaných stran.
Dáte-li si práci a sečtete-li zdigitalizované strany ve všech DK (nezapočítávejte však zdigitalizované strany ve speciální DK zvané Česká digitální knihovna – o ní se dočtete více na s. 17–19), dojdete k úctyhodnému číslu 240 milionů stran. Nejsou to však jedinečné strany, v některých DK se najdou stejné zdigitalizované noviny, časopisy i knihy.
Pokud se nejedná o duplicitní digitalizaci, ale o tzv. replikaci čili vzájemné poskytnutí už zdigitalizovaného dokumentu, nelze to označit za mrhání finančními prostředky (digitalizace a zpřístupnění digitalizátů není laciná záležitost, odhady hovoří minimálně o 10 korunách za stránku). Naopak, když se někdy stane, že jedna DK nefunguje, máte šanci, že díky replikaci objevíte požadovaný digitalizát v jiné DK.
Těm, které zajímá počet unikátních stran ve všech krameriovských DK, můžeme poskytnout kvalifikovaný odhad: nyní se jedná asi o 200 milionů stran. Pravděpodobnost, že vypátráte odpověď na to, co hledáte, je tak dost vysoká. Bohužel se však bez čtenářského průkazu dostanete z pohodlí domova jen k veřejným dílům, tedy zhruba k pětině zdigitalizovaných stran. Naštěstí osm DK poskytuje tzv. Díla nedostupná na trhu (DNNT), a pokud máte čtenářský průkaz poskytovatele DK s DNNT nebo průkazku vystavenou v knihovně, která uzavřela patřičnou smlouvu s NK ČR, můžete z pohodlí domova v těchto osmi DK (viz s. 9) prohlížet i publikace vydané nedávno, konkrétně knihy vydané před rokem 2004 a periodika před rokem 2014.
Pokud jsou ale v těchto osmi DK digitalizáty knih vydaných po roce 2004 a periodik po roce 2014, musíte se vypravit do knihoven, které tyto DK provozují. Počítač, z něhož se dostanete ke všem jejich digitalizátům, budou mít nejspíše ve studovně. Podobně budete muset cestovat i do knihoven, jejichž DK dosud nepracují v režimu DNNT a jen zlomek digitalizátů mají jako veřejná díla.
Podíváte-li se do RK, kdo je provozovatelem DK, zjistíte, že Pražákům je hej. Sídlem dvou pětin krameriovských DK je právě naše hlavní město. Ale i Pražákům se vyplatí vyjet do mimopražských knihoven a usednout v nich k počítačům s Krameriem. Místo objednávání papírových dokumentů pomocí MVS, kdy chvíli trvá, než se dokument doveze ze skladu a pošle do žádající knihovny, u počítače s Krameriem máte zdigitalizovaný dokument k dispozici okamžitě. Není to však jen o rychlosti zpřístupnění. Často nemusíte celý zdigitalizovaný dokument celý přečíst, stačí jej jen plnotextově prohledat.
Hledáme-li v DK, odlišme situaci, kdy tušíme, v které zdigitalizované knize bychom mohli najít to, co potřebujeme. V tomto případě nemusíme prohledávat řadu DK a stačí jen zjistit, v které DK je požadovaná zdigitalizovaná kniha. Doporučuji podívat se nejprve do Registru digitalizace (RD) na https://registrdigitalizace.cz/rdcz/home. Jestliže v něm neobjevím hledanou knihu a údaj, která knihovna ji zdigitalizovala a ve které DK se najde digitalizát, negativní výsledek si pro jistotu ověřím ještě v Souborném katalogu ČR – CASLIN (SK).
Pomocí RD najdeme digitalizát snáze, ke správnému výsledku se často dobereme, i pokud název knihy nenapíšeme přesně, zatímco u SK nám práci komplikují duplicitní záznamy. Navíc kvůli knihám, které zdigitalizovala Knihovna Ústeckého kraje, musíte v SK projít celý seznam knihoven, v jejichž fondu je hledaná kniha. Je řazen podle sigel abecedně a sigla ULG001 s přímým odkazem do DK je téměř na konci abecedy.
Pokud se nedozvíme ani z RD, ani z SK, ve které DK je požadovaný digitalizát, neznamená to, že knihu nikdo nezdigitalizoval. Nemůžeme totiž vyloučit, že správce DK nezaslal informaci o zdigitalizování ani do RD, ani do SK. Abychom měli stoprocentní jistotu, že kniha dosud nebyla zdigitalizována, měli bychom prohledat všechny DK. Urychlit si to můžeme na https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/search pomocí zobáčku. Napíšeme název hledaného dokumentu, zobáčkem otevřeme seznam DK, postupně otvíráme jednotlivé DK a čekáme, zda se v nich objeví hledaný titul.
Častější je případ, kdy nevíme, ve kterých zdigitalizovaných dokumentech se najdou požadované údaje, a musíme proto hledat v několika DK. Bohužel neexistují žádná psaná pravidla, co se do jednotlivých DK zařazuje, a co ne. Zjednodušeně můžeme říci, že údaje, které se publikovaly v celostátním tisku, bibliografiích, slovnících a encyklopediích, nejspíše najdeme v DK NK ČR (NDK) a DK MZK. Nejedná se přitom o stejné DK, totožné digitalizáty v nich tvoří zhruba jen 80 %. Zbytek, zjednodušeně řečeno, jsou u DK MZK moravika, u NDK replikované digitalizáty z jiných knihoven, které vznikly v rámci projektů VISK 7.
Systém Kramerius
Systém Kramerius je softwarové open source řešení pro zpřístupnění digitálních dokumentů. Systém dlouhodobě rozvíjí Knihovna Akademie věd ČR ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou a Národní knihovnou ČR. V současné době se využívá verze Kramerius 7. Je určen pro digitalizované knihovní sbírky, monografie a periodika. Může být využit ke zpřístupnění dalších typů dokumentů, např. map, hudebnin a starých tisků, případně částí dokumentů, jako jsou články a kapitoly. V současnosti je v provozu více než 40 instancí Krameria, především v českých knihovnách a muzeích, zástupce najdeme ale i na Slovensku nebo v Německu. Přehled digitálních knihoven provozovaných v systému Kramerius je k dispozici na adrese digitalniknihovna.cz.
Česká digitální knihovna
https://ceskadigitalniknihovna.cz/
Česká digitální knihovna je centrální portál, který zpřístupňuje digitalizované dokumenty z českých knihoven široké veřejnosti. Slouží jako jednotné rozhraní, kde mohou uživatelé vyhledávat různé typy dokumentů, jako jsou knihy, časopisy, noviny, mapy nebo hudebniny. Registrovaným uživatelům umožňuje přístup k plným textům děl nedostupných na trhu ze všech zastoupených knihoven. Cílem je, aby knihovny využívající systém Kramerius byly zahrnuty do tohoto portálu. Data z České digitální knihovny se předávají do Europeany (Evropská digitální knihovna), která poskytuje přístup k milionům obrazů, textů, zvukových stop, videí a 3D materiálů z tisíců evropských knihoven, archivů, muzeí, galerií a audiovizuálních sbírek.
Pokud budeme hledat údaje např. o reáliích východních Čech, začneme pracovat s DK SVK v Hradci Králové, která zdigitalizovala např. výroční zprávy středních škol v rámci kraje, a jako doplněk použijeme NDK nebo DK MZK. Pokud se zajímáme o lékařskou tematiku, začneme hledat nejdříve v DK Národní lékařské knihovny. Musíme se však smířit s faktem, že se dostaneme jen k polovině digitalizátů, ostatní nejsou veřejná díla. Odpověď na otázky týkající se vojenství najdeme nejspíše v Digitální studovně Ministerstva národní obrany ČR. Tato DK sice na rozdíl od královéhradecké nepracuje v režimu DNNT, ale jako veřejné dokumenty označila téměř 99,5 % digitalizátů. Důsledný badatel asi projde všechny DK, aby měl jistotu, že nic nezanedbal. Nemusí psát dotaz do každé DK zvlášť, ale odladí si jej v DK MZK a pak pomocí zobáčku postupně otvírá jednu DK za druhou. To je časově dost náročný postup, a proto vítám nedávno vyvinutou aplikaci Kramio s funkcí zacílení na https://www.medvik.cz/kramio/target/. Ta umožňuje najednou prohledat 12 DK. Nejvíce si slibuji od České digitální knihovny (ČDK), která obsahuje metadata průběžně sklízená dokonce z 13 DK. Nutno však upozornit, že Kramio je v testovacím provozu a ČDK není zatím zcela funkční.
Při plnotextovém hledání si musíme uvědomit, že na rozdíl od vyhledávačů typu Google se hledají slova v podobě a tvaru, který se vyskytuje v dokumentu. Pokud pátráme po víceslabičných výrazech, jejichž četnost je nízká i ve velké DK, vyplatí se napsat slova do uvozovek a s rozdělovníkem uvnitř. Začátek delších slov se totiž mohl ocitnout na konci řádku a zbytek na řádku dalším.

Nemusíme se trápit dodržováním psaní velkých písmen. Hledáme-li např. údaje o básníku Horovi, systém Kramerius nám nabídne množství stránek, které se týkají vyvýšeniny zemského povrchu, i když jsme napsali hora s velkým H.
Hledaná slova musíme psát nejen současným pravopisem, ale i takovým, který platil v době vydání publikace. Nesmíme být také překvapeni, když v DK nalezneme málo záznamů např. o Sokolově. Patrně jsme totiž zapomněli napsat slovo Falknov, jak se toto západočeské město jmenovalo do roku 1948. Zkušený uživatel DK se proto při hledání snaží vžít do myšlení autora v době, kdy jeho text vznikl, a odhaduje slova, kterými text mohl být napsán.
Pokud hledáme sousloví nebo několik slov, která jsou blízko u sebe, nezapomínáme je psát do uvozovek, případně do uvozovek, po nichž následuje znak tilda (~) a číslice. Více si o tomto tzv. proximitním hledání můžete přečíst v případové studii u e-verze tohoto článku. Poučení, jak se používají zástupné znaky, je k dispozici na konci pole, do něhož píšeme hledaná slova, pod značkou tvořenou malým písmenem “i” v kroužku.
Pokud nám hrozí, že výsledkem bude příliš velký počet stránek, k čemuž dochází při hledání často se vyskytujících výrazů ve velkých DK, je vhodné si nejprve vybrat v DK vhodnou sbírku. Největší výběr v současné době nabízí DK MZK.
Důvodem nalezení malého počtu relevantních dokumentů nebo dokonce nenalezení žádného nemusí být jen nevhodná strategie. Může tím být fakt, že se o tématu v dosud zdigitalizovaných dokumentech nepsalo nebo se sice psalo, ale následkem nekvalitního textového přepisu (OCR) nelze výraz najít. Do budoucna se však počítá s tím, že se uživatelům umožní vnášet opravy do textového přepisu a tak jej vylepšovat.
Pozn.: Podrobnou případovou studii o zpracování konkrétního hesla o Rudolfu Demelovi přinášíme na webu Čtenáře.
Ing. ALEŠ BROŽEK je emeritním ředitelem Knihovny Ústeckého kraje. Kromě knihovnictví se věnuje také vexilologii.