Přizpůsobte si předvolby souhlasu s cookies

Soubory cookie používáme k efektivní navigaci a k provádění některých funkcí. Podrobné informace o všech souborech cookie naleznete pod jednotlivými kategoriemi souhlasů níže.

Soubory cookie, které jsou zařazeny do kategorie „Nezbytné“, jsou uloženy ve vašem prohlížeči, protože jsou nezbytné pro umožnění základních funkcí webu.... 

Vždy aktivní

Nezbytné soubory cookie jsou nutné k umožnění základních funkcí těchto stránek, jako je bezpečné přihlášení nebo nastavení preferencí souhlasu. Tyto soubory cookie neukládají žádné osobní údaje.

Funkční soubory cookie pomáhají provádět určité funkce, jako je sdílení obsahu webových stránek na platformách sociálních médií, shromažďování zpětné vazby a další funkce třetích stran.

Analytické soubory cookie se používají k pochopení interakce návštěvníků s webovými stránkami. Tyto soubory cookie pomáhají poskytovat informace o metrikách, jako je počet návštěvníků, míra odskočení, zdroj návštěvnosti atd.

Výkonnostní soubory cookie se používají k pochopení a analýze klíčových výkonnostních ukazatelů webových stránek, které pomáhají poskytovat návštěvníkům lepší uživatelský zážitek.

Žádné soubory cookie k zobrazení.

Reklamní soubory cookie se používají k poskytování návštěvníkům přizpůsobených reklam na základě dříve navštívených stránek a k analýze účinnosti reklamních kampaní.

Žádné soubory cookie k zobrazení.

Ostatní soubory cookie jsou ty, které se teprve identifikují a zatím nebyly zařazeny do žádné kategorie.

Žádné soubory cookie k zobrazení.

Menu
Košík0

Košík

Článek

Několik tipů pro práci s krameriovskými digitálními knihovnami

Pokud jste použili vyhledávače typu Google a na internetu nenašli to, co vás zajímá, neztrácejte naději a zkuste pracovat s digitálními knihovnami. Ty nejčastěji obsahují digitalizované noviny, časopisy i knihy a jsou nedozírným zdrojem informací. Na česká, moravská a slovenská témata doporučuji použít digitální knihovnu se systémem Kramerius.

Protože digitálních knihoven (dále jen DK) se systémem Kramerius je několik desítek a nemusíte mít povědomí o tom, co se v nich najde a které to jsou, otevřete si nejdříve Registr Krameriů (RK) na https://registr.digitalniknihovna.cz/.

V současné době zachycuje tento registr více než padesát DK, vy však nemusíte pracovat se všemi. V případě DK Moravské zemské knihovny můžete vynechat K5 i testovací, v případě DK Slovenské národní knihovny použijte jen tu, co má v doméně slovo dikda. Patrně nevyužijete ani DK Historického ústavu AV ČR. U ní je malá pravděpodobnost, že byste potřebovali zrovna některou z pouhých 80 zdigitalizovaných stran.

Dáte-li si práci a sečtete-li zdigitalizované strany ve všech DK (nezapočítávejte však zdigitalizované strany ve speciální DK zvané Česká digitální knihovna – o ní se dočtete více na s. 17–19), dojdete k úctyhodnému číslu 240 milionů stran. Nejsou to však jedinečné strany, v některých DK se najdou stejné zdigitalizované noviny, časopisy i knihy.

Pokud se nejedná o duplicitní digitalizaci, ale o tzv. replikaci čili vzájemné poskytnutí už zdigitalizovaného dokumentu, nelze to označit za mrhání finančními prostředky (digitalizace a zpřístupnění digitalizátů není laciná záležitost, odhady hovoří minimálně o 10 korunách za stránku). Naopak, když se někdy stane, že jedna DK nefunguje, máte šanci, že díky replikaci objevíte požadovaný digitalizát v jiné DK.

Těm, které zajímá počet unikátních stran ve všech krameriovských DK, můžeme poskytnout kvalifikovaný odhad: nyní se jedná asi o 200 milionů stran. Pravděpodobnost, že vypátráte odpověď na to, co hledáte, je tak dost vysoká. Bohužel se však bez čtenářského průkazu dostanete z pohodlí domova jen k veřejným dílům, tedy zhruba k pětině zdigitalizovaných stran. Naštěstí osm DK poskytuje tzv. Díla nedostupná na trhu (DNNT), a pokud máte čtenářský průkaz poskytovatele DK s DNNT nebo průkazku vystavenou v knihovně, která uzavřela patřičnou smlouvu s NK ČR, můžete z pohodlí domova v těchto osmi DK (viz s. 9) prohlížet i publikace vydané nedávno, konkrétně knihy vydané před rokem 2004 a periodika před rokem 2014.

Pokud jsou ale v těchto osmi DK digitalizáty knih vydaných po roce 2004 a periodik po roce 2014, musíte se vypravit do knihoven, které tyto DK provozují. Počítač, z něhož se dostanete ke všem jejich digitalizátům, budou mít nejspíše ve studovně. Podobně budete muset cestovat i do knihoven, jejichž DK dosud nepracují v režimu DNNT a jen zlomek digitalizátů mají jako veřejná díla.

Podíváte-li se do RK, kdo je provozovatelem DK, zjistíte, že Pražákům je hej. Sídlem dvou pětin krameriovských DK je právě naše hlavní město. Ale i Pražákům se vyplatí vyjet do mimopražských knihoven a usednout v nich k počítačům s Krameriem. Místo objednávání papírových dokumentů pomocí MVS, kdy chvíli trvá, než se dokument doveze ze skladu a pošle do žádající knihovny, u počítače s Krameriem máte zdigitalizovaný dokument k dispozici okamžitě. Není to však jen o rychlosti zpřístupnění. Často nemusíte celý zdigitalizovaný dokument celý přečíst, stačí jej jen plnotextově prohledat.

Hledáme-li v DK, odlišme situaci, kdy tušíme, v které zdigitalizované knize bychom mohli najít to, co potřebujeme. V tomto případě nemusíme prohledávat řadu DK a stačí jen zjistit, v které DK je požadovaná zdigitalizovaná kniha. Doporučuji podívat se nejprve do Registru digitalizace (RD) na https://registrdigitalizace.cz/rdcz/home. Jestliže v něm neobjevím hledanou knihu a údaj, která knihovna ji zdigitalizovala a ve které DK se najde digitalizát, negativní výsledek si pro jistotu ověřím ještě v Souborném katalogu ČR – CASLIN (SK).

Pomocí RD najdeme digitalizát snáze, ke správnému výsledku se často dobereme, i pokud název knihy nenapíšeme přesně, zatímco u SK nám práci komplikují duplicitní záznamy. Navíc kvůli knihám, které zdigitalizovala Knihovna Ústeckého kraje, musíte v SK projít celý seznam knihoven, v jejichž fondu je hledaná kniha. Je řazen podle sigel abecedně a sigla ULG001 s přímým odkazem do DK je téměř na konci abecedy.

Pokud se nedozvíme ani z RD, ani z SK, ve které DK je požadovaný digitalizát, neznamená to, že knihu nikdo nezdigitalizoval. Nemůžeme totiž vyloučit, že správce DK nezaslal informaci o zdigitalizování ani do RD, ani do SK. Abychom měli stoprocentní jistotu, že kniha dosud nebyla zdigitalizována, měli bychom prohledat všechny DK. Urychlit si to můžeme na https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/search pomocí zobáčku. Napíšeme název hledaného dokumentu, zobáčkem otevřeme seznam DK, postupně otvíráme jednotlivé DK a čekáme, zda se v nich objeví hledaný titul.

Častější je případ, kdy nevíme, ve kterých zdigitalizovaných dokumentech se najdou požadované údaje, a musíme proto hledat v několika DK. Bohužel neexistují žádná psaná pravidla, co se do jednotlivých DK zařazuje, a co ne. Zjednodušeně můžeme říci, že údaje, které se publikovaly v celostátním tisku, bibliografiích, slovnících a encyklopediích, nejspíše najdeme v DK NK ČR (NDK) a DK MZK. Nejedná se přitom o stejné DK, totožné digitalizáty v nich tvoří zhruba jen 80 %. Zbytek, zjednodušeně řečeno, jsou u DK MZK moravika, u NDK replikované digitalizáty z jiných knihoven, které vznikly v rámci projektů VISK 7.

Systém Kramerius

Systém Kramerius je softwarové open source řešení pro zpřístupnění digitálních dokumentů. Systém dlouhodobě rozvíjí Knihovna Akademie věd ČR ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou a Národní knihovnou ČR. V současné době se využívá verze Kramerius 7. Je určen pro digitalizované knihovní sbírky, monografie a periodika. Může být využit ke zpřístupnění dalších typů dokumentů, např. map, hudebnin a starých tisků, případně částí dokumentů, jako jsou články a kapitoly. V současnosti je v provozu více než 40 instancí Krameria, především v českých knihovnách a muzeích, zástupce najdeme ale i na Slovensku nebo v Německu. Přehled digitálních knihoven provozovaných v systému Kramerius je k dispozici na adrese digitalniknihovna.cz.

Česká digitální knihovna

https://ceskadigitalniknihovna.cz/

Česká digitální knihovna je centrální portál, který zpřístupňuje digitalizované dokumenty z českých knihoven široké veřejnosti. Slouží jako jednotné rozhraní, kde mohou uživatelé vyhledávat různé typy dokumentů, jako jsou knihy, časopisy, noviny, mapy nebo hudebniny. Registrovaným uživatelům umožňuje přístup k plným textům děl nedostupných na trhu ze všech zastoupených knihoven. Cílem je, aby knihovny využívající systém Kramerius byly zahrnuty do tohoto portálu. Data z České digitální knihovny se předávají do Europeany (Evropská digitální knihovna), která poskytuje přístup k milionům obrazů, textů, zvukových stop, videí a 3D materiálů z tisíců evropských knihoven, archivů, muzeí, galerií a audiovizuálních sbírek.

Pokud budeme hledat údaje např. o reáliích východních Čech, začneme pracovat s DK SVK v Hradci Králové, která zdigitalizovala např. výroční zprávy středních škol v rámci kraje, a jako doplněk použijeme NDK nebo DK MZK. Pokud se zajímáme o lékařskou tematiku, začneme hledat nejdříve v DK Národní lékařské knihovny. Musíme se však smířit s faktem, že se dostaneme jen k polovině digitalizátů, ostatní nejsou veřejná díla. Odpověď na otázky týkající se vojenství najdeme nejspíše v Digitální studovně Ministerstva národní obrany ČR. Tato DK sice na rozdíl od královéhradecké nepracuje v režimu DNNT, ale jako veřejné dokumenty označila téměř 99,5 % digitalizátů. Důsledný badatel asi projde všechny DK, aby měl jistotu, že nic nezanedbal. Nemusí psát dotaz do každé DK zvlášť, ale odladí si jej v DK MZK a pak pomocí zobáčku postupně otvírá jednu DK za druhou. To je časově dost náročný postup, a proto vítám nedávno vyvinutou aplikaci Kramio s funkcí zacílení na https://www.medvik.cz/kramio/target/. Ta umožňuje najednou prohledat 12 DK. Nejvíce si slibuji od České digitální knihovny (ČDK), která obsahuje metadata průběžně sklízená dokonce z 13 DK. Nutno však upozornit, že Kramio je v testovacím provozu a ČDK není zatím zcela funkční.

Při plnotextovém hledání si musíme uvědomit, že na rozdíl od vyhledávačů typu Google se hledají slova v podobě a tvaru, který se vyskytuje v dokumentu. Pokud pátráme po víceslabičných výrazech, jejichž četnost je nízká i ve velké DK, vyplatí se napsat slova do uvozovek a s rozdělovníkem uvnitř. Začátek delších slov se totiž mohl ocitnout na konci řádku a zbytek na řádku dalším.

Ukázka aplikace Kramio

Nemusíme se trápit dodržováním psaní velkých písmen. Hledáme-li např. údaje o básníku Horovi, systém Kramerius nám nabídne množství stránek, které se týkají vyvýšeniny zemského povrchu, i když jsme napsali hora s velkým H.

Hledaná slova musíme psát nejen současným pravopisem, ale i takovým, který platil v době vydání publikace. Nesmíme být také překvapeni, když v DK nalezneme málo záznamů např. o Sokolově. Patrně jsme totiž zapomněli napsat slovo Falknov, jak se toto západočeské město jmenovalo do roku 1948. Zkušený uživatel DK se proto při hledání snaží vžít do myšlení autora v době, kdy jeho text vznikl, a odhaduje slova, kterými text mohl být napsán.

Pokud hledáme sousloví nebo několik slov, která jsou blízko u sebe, nezapomínáme je psát do uvozovek, případně do uvozovek, po nichž následuje znak tilda (~) a číslice. Více si o tomto tzv. proximitním hledání můžete přečíst v případové studii u e-verze tohoto článku. Poučení, jak se používají zástupné znaky, je k dispozici na konci pole, do něhož píšeme hledaná slova, pod značkou tvořenou malým písmenem “i” v kroužku.

Pokud nám hrozí, že výsledkem bude příliš velký počet stránek, k čemuž dochází při hledání často se vyskytujících výrazů ve velkých DK, je vhodné si nejprve vybrat v DK vhodnou sbírku. Největší výběr v současné době nabízí DK MZK.

Důvodem nalezení malého počtu relevantních dokumentů nebo dokonce nenalezení žádného nemusí být jen nevhodná strategie. Může tím být fakt, že se o tématu v dosud zdigitalizovaných dokumentech nepsalo nebo se sice psalo, ale následkem nekvalitního textového přepisu (OCR) nelze výraz najít. Do budoucna se však počítá s tím, že se uživatelům umožní vnášet opravy do textového přepisu a tak jej vylepšovat.

Pozn.: Podrobnou případovou studii o zpracování konkrétního hesla o Rudolfu Demelovi přinášíme na webu Čtenáře.


Ing. ALEŠ BROŽEK je emeritním ředitelem Knihovny Ústeckého kraje. Kromě knihovnictví se věnuje také vexilologii.

Reklama

Buďte v obraze

Výběr ze Čtenáře každých 14 dní do vaší e-mailové schránky.

Podcasty

Mladá generace knihovníků. Sledujte nejnovější podcasty Mladého SKIPu.

K nahlédnutí

Nové knihovny: podívejte se na fotogalerie.