Hlas evropských knihoven v dubnu zazní v Praze

EBLIDA (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) vznikla v roce 1992 se sídlem v Haagu a je evropskou zastřešující nevládní profesní a advokační organizací, která zastupuje zájmy knihoven, informačních a dokumentačních institucí na úrovni Evropské unie. Jejími členy jsou národní knihovnické asociace a další oborové organizace z Evropy (Česko zastupují SDRUK, SKIP a Národní knihovna ČR). Svou činností ovlivňuje evropskou legislativu (autorské právo, digitální přístup, open access, data); hájí veřejný zájem knihoven v oblasti informací a vzdělávání; vydává stanoviska, analýzy a doporučení; řeší témata jako: digitální služby knihoven, e-výpůjčky, autorské právo v digitálním prostředí, role knihoven v udržitelném rozvoji (SDGs).

První den konference je určen zejména jednání Rady EBLIDA. Odborný program pro širší okruh účastníků proběhne následující dny v prostorách Městské knihovny v Praze a Národní knihovny ČR. Mariánské náměstí se tak na několik dní stane centrem evropské knihovnické diskuse.

Konference se koná v 17. týdnu roku, který je v knihovnickém prostředí dlouhodobě spojován s iniciativou Week 17 / Týden 17 – kampaní zaměřenou na podporu a praktickou implementaci Cílů udržitelného rozvoje OSN v činnosti knihoven (o kampani jsme psali ve Čtenáři 6/2025, s. 10). Hlavním tématem letošního ročníku bude právě udržitelnost – environmentální, sociální i institucionální – a konkrétní nástroje jejího naplňování.

Úvodní slovo pronese prezidentka EBLIDA Erna Winters, výrazná osobnost evropského veřejného knihovnictví. Má více než čtyřicetiletou profesní zkušenost – od přímé knihovnické práce až po vedoucí a strategické pozice. V současnosti působí jako síťová manažerka veřejných knihoven v Nizozemské královské knihovně (KB), kde podporuje spolupráci knihoven na národní, regionální i lokální úrovni. Zaměřuje se především na oblasti gramotnosti, participace v informační společnosti a celoživotního učení. Českému publiku je známá také z konference Knihovny současnosti 2025.

Hlavním řečníkem bude Lukáš Houdek — umělec, novinář a zakladatel iniciativy HateFree Culture. Ve svém vystoupení nabídne pohled z vnějšího prostředí a otevře témata, která se dotýkají role knihoven ve společnosti, práce s diverzitou a budování bezpečného veřejného prostoru.

Stěžejní část programu bude tvořit panelová diskuse věnovaná udržitelnosti v knihovnách. Vystoupí Rosanna Morriello, předsedkyně expertní skupiny ELAN pro udržitelnou klimatickou akci, Sharon Memis, generální tajemnice IFLA, Irena Šťastná, ředitelka Městské knihovny v Ostravě, a Michal Broža z informační kanceláře OSN. Diskuse se zaměří na strategické rámce i praktické zkušenosti z implementace principů udržitelnosti.

Dopolední program doplní paralelní workshopy. Účastníci získají přehled o skandinávských přístupech k naplňování SDGs v knihovnách, včetně modelu Week 17 / Týden 17 a systému certifikace knihoven podle cílů udržitelného rozvoje, který vznikl v Dánsku. Finské lektorky představí metodu sdíleného čtení (Shared Reading). Jde o facilitovanou skupinovou práci s textem, při níž lektor předčítá a vede účastníky k interpretaci a sdílení prožitku. Metoda podporuje čtenářskou gramotnost, porozumění textu i sociální vazby a nachází uplatnění v komunitních a vzdělávacích programech knihoven.

Součástí programu bude také experimentální formát „živého konferenčního podcastu“. Registrovaní účastníci předem zašlou otázky zaměřené na vztah mezi strategickými ambicemi a každodenní knihovnickou praxí, na překážky implementace udržitelných opatření i na roli knihoven jako dlouhodobých partnerů komunit. Moderovaná diskuse bude zaznamenána a publikována jako samostatná podcastová epizoda — jako jeden z trvalých výstupů konference.

Téma komunitní role knihoven v době společenských změn rozvine Andrew Harbison z OCLC. Zaměří se na proměny komunitního prostředí a na to, jak mohou knihovny posilovat svou pozici stabilních a důvěryhodných institucí.

Odpolední blok nabídne sérii krátkých vystoupení typu Lightning Talks, které představí konkrétní projekty a zkušenosti z oblasti udržitelnosti napříč evropským knihovnictvím. Doprovodný program zahrne také projekci oceňovaného dokumentárního filmu Knihovnice (USA, režie Kim A. Snyder).

Konference vytváří prostor nejen pro odbornou diskusi, ale i pro mezinárodní networking a sdílení zkušeností. Díky podpoře Sdružení knihoven ČR bylo pro pracovníky českých knihoven při registraci do 1. března zvýhodněné vložné 50 eur, při pozdější registraci 100 eur. Konference tak představuje dostupnou příležitost zapojit se do aktuální evropské odborné debaty o budoucnosti knihoven.

Jak vidí chystanou konferenci ředitelé obou hostitelských knihoven?

Podle TOMÁŠE FOLTÝNA, generálního ředitele Národní knihovny ČR, konference ukazuje, že Česko je respektovaným místem odborného knihovnického dialogu.

Je z vašeho pohledu důležité, že se konference EBLIDA koná právě v Praze?

Ano, vnímám to jako projev respektu, který má české knihovnictví v celoevropském měřítku. Aktivity českých knihoven – ať už jde o systematické vzdělávání odborné komunity i veřejnosti, digitalizaci, ochranu kulturního dědictví, nebo posilování role knihoven jako přirozených center společnosti – jednoznačně snesou i přísné mezinárodní srovnání. Zároveň nejde o ojedinělou událost mezinárodního rozměru, která se u nás uskuteční. V následujících letech se v České republice uskuteční více významných akcí: například WOLFcon 2026 zaměřený na využívání open-source nástrojů v knihovnách, připravovaná konference národních knihoven v roce 2027 jako součást oslav 250. výročí Národní knihovny ČR nebo světové fórum iPRES 2029, zaměřené na digitální data a dlouhodobou archivaci kulturního obsahu. To potvrzuje, že Česká republika je dnes respektovaným místem odborného knihovnického dialogu, jehož se mohou účastnit i zástupci naší oborové komunity. To jsou přece skvělé zprávy!

Jaká evropská knihovnická témata považujete dnes za nejzásadnější i pro Česko?

Témat, která rezonují světovou knihovnickou komunitou, je celá řada. Osobně jako nejvýznamnější vnímám roli knihoven a jejich informačního obsahu v oblasti posilování odolnosti společnosti v době krizí. Za poslední roky jich prožíváme celou řadu a možná si je už ani neuvědomujeme – pandemická omezení, propady ekonomiky, válečný konflikt na Ukrajině nebo rozjitřenou společenskou situaci v celosvětovém i národním měřítku. Knihovny hrají důležitou roli také jako instituce spravující kulturní paměť nebo jako podporovatelé utužování vztahů občanů k České republice i sobě samým. Měly by být zapojeny do širších strategií prevence i zvládání krizových situací a pomáhat společnosti lépe se na ně připravit. To je oblast, které bychom měli věnovat intenzivní pozornost.

Jak u vás osobně rezonuje téma konference – tedy ve zkratce udržitelnost a Week 17?

Udržitelnost a odpovědnost směrem k budoucím generacím vnímám jako dlouhodobé celospolečenské téma pokrývající celou řadu oblastí – od environmentalismu, etických otázek

až k sociálním a ekonomickým paradigmatům. Pro Národní knihovnu je aktuálně nejnosnějším tématem vlastní rozvoj interního sociálního a pracovního prostředí a s tím spojeného klimatu na pracovištích. Musíme reagovat na očekávání nastupujících generací, ale zároveň citlivě zohledňovat stárnutí populace a připravenost institucí zaměstnávat starší pracovníky a pracovnice. Tyto cíle máme zakotveny ve Strategii rozvoje Národní knihovny ČR na léta 2024–2027 a postupně je naplňujeme. Posilujeme pracovní vztahy uvnitř instituce, podporujeme profesní a osobnostní růst našeho pracovního týmu, rozšiřujeme možnosti vzdělávacích aktivit a věnujeme se i tíživým socio-kulturním otázkám.

V čem spatřujete pro české knihovnictví největší přínos konference? Co si podle vás z konference mohou odnést běžné české knihovny?

Největší přínos konference spatřuji v její samotné dostupnosti. Česká odborná komunita má mimořádnou příležitost zapojit se do významné mezinárodní diskuse bez velkých nákladů a časové zátěže. Účastníci získají přímý kontakt se zahraničními osobnostmi i aktuálními trendy. Každý z nás si tak může uvědomit, že knihovnictví a informační vědy mají stále velký potenciál a že knihovny jsou důležitým hráčem společenského rozvoje. Nikdo z nás není izolovaný a může se o výzvách, kterým čelí, bavit nejen na národní úrovni, ale i s kolegy a kolegyněmi ze zahraničí. A právě toto „zasíťování“ v mezinárodní komunitě vnímám jako klíčovou hodnotu konference.

TOMÁŠ ŘEHÁK, ředitel Městské knihovny v Praze, vnímá konferenci jako skvělou příležitost k síťování a učení se od sebe navzájem:

Výroční konference EBLIDA nebude první a ani poslední významnou mezinárodní akcí, kterou Městská knihovna v Praze pořádala či spolupořádala. Ale každá taková akce je jedinečná a přináší z organizačního hlediska nečekané výzvy a záludné problémy. Takže nás čeká řada hektických dnů, kdy si nejeden z mých kolegů povzdychne: „Mám já tohle zapotřebí?“

Ale samozřejmě je to také velká čest a prestiž. EBLIDA je dnes jeden z nejvýznamnějších hráčů v lobbingu na evropské úrovni, kde se rozhoduje řada věcí pro knihovny zcela klíčových – jmenujme alespoň autorské právo a rozpočet dotačních programů.

To, že se delegáti EBLIDY z celé řady zemí sejdou zrovna v Praze, nám ale samozřejmě nedává nějakou přímočarou výhodu. Nečekejme, že zrovna kvůli tomu bude příští programové období EU vstřícnější vůči českým knihovnám. Ne, ten hlavní benefit pro české knihovnictví je v networkingu (síťování). V možnosti se za zcela minimální náklady na vlastní oči podívat, kdo jsou potenciální partneři pro různé projekty napříč Evropou, seznámit se, propojit se. A když říkám minimální náklady, tak se nám podařilo s EBLIDA dohodnout pro české účastníky konference takřka pohádkově nízké registrační poplatky, jen

zlomek toho, co budou platit zahraniční účastníci. Ti, kdo se stihli přihlásit do začátku března, to mají za 50 euro, to je cena oběda v běžné západoevropské restauraci. Ti, kteří se přihlásí později, to mají za dva obědy.

Hlavním tématem konference jsou cíle udržitelného rozvoje OSN, tzv. SDGs. Ty nejsou českým knihovnám nijak neznámé – před pěti lety byly hlavním společným tématem českých knihoven a zůstaly součástí jak našich strategických úvah, tak i zcela všedních aktivit.

To je vlastně to podstatné – cíle udržitelného rozvoje nemají být „něčím navíc“. Mají být optikou, které podřizujeme své každodenní rozhodování. Mají být poselstvím, které dnes a denně předáváme uživatelům našich knihoven. Poselstvím o tom, že jestli se chceme mít dobře, nesmí to být na úkor toho, že se naše děti, vnoučata i prapraprapravnoučata budou mít špatně. Poselstvím o tom, že ochranou přírody to nekončí – cíle udržitelného rozvoje mají svoje sociální a další rozměry. Jsou nejobecnější osnovou toho, co všechno dělat pro zlepšení světa.

Naštěstí je tento způsobe přemýšlení pro knihovny vlastně velmi přirozený. Každý, kdo si SDGs prostuduje, pochopí, že spoustu už toho knihovny dělají. Ale můžeme dělat více a můžeme to dělat lépe. A výroční konference EBLIDA je skvělou příležitostí, jak se od sebe vzájemně učit.

---

BARBORA ČERNOHORSKÁ je knihovnice a edukátorka ve Středočeské knihovně v Kladně a také ve Statenicích, kde společně se Zuzanou Brychtovou Horeckou vedou komunitní knihovnu J. M. Hovorky (známou jako Obývák vesnice), za níž získaly ocenění Knihovna roku 2021 a Bibliotheca inspirans 2023.

ELIŠKA BARTOŠOVÁ je spoluzakladatelkou neformální pracovní skupiny Udržitelnost v knihovnách, pracuje jako projektová manažerka Sdružení knihoven ČR, kde má na starosti projekt Digitální odysea v knihovnách a akreditaci Erasmus+. Témata udržitelnosti v knihovnách nadále rozvíjí prostřednictvím kampaně Týden 17 a webu udrzitelna.knihovna.cz.