Evidence knihoven po 24 letech

Právnická nebo fyzická osoba, která svým jménem v knihovně zapsané v evidenci knihoven poskytuje veřejné knihovnické a informační služby, je provozovatelem knihovny dle knihovního zákona. Provozovatel knihovny je povinen poskytovat tyto služby alespoň v rozsahu uvedeném v § 4 odst. 1 knihovního zákona, a to způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu a bezplatně. Zpoplatněny mohou být služby uvedené v § 4 odst. 2 a 3, i na tyto služby se však vztahuje princip rovného přístupu. Knihovní zákon a prováděcí vyhláška Ministerstva kultury č. 88/2002 Sb. také stanovuje provozovatelům například pravidla, jak evidovat, revidovat a vyřazovat z knihovního fondu. Na oplátku může provozovatel evidované knihovny podle nařízení vlády č. 288/2002 Sb. žádat o účelově určené dotace ze státního rozpočtu a revidovat fond knihovny podle § 16 knihovního zákona (tedy mimo právní předpisy upravující účetnictví). Je také zastupován Národní knihovnou ČR při jednání s kolektivními správci autorských práv ve věci úhrady odměn za užití autorských děl podle zákona č. 121/2000 Sb., a to včetně úhrady odměn za jejich půjčování.

Kdo je tedy v praxi provozovatelem knihovny?

Knihovna s právní subjektivitou je provozovatelem sama sobě a ve vztahu k evidenci knihoven či při podávání žádostí o dotaci dle nařízení vlády č. 288/2002 Sb. jedná sama za sebe. Provozovatelem knihovny bez právní subjektivity, typicky organizační složky obce, fakulty vysoké školy nebo části kulturního střediska, je právnická osoba (obec, vysoká škola apod.), jejíž je knihovna součástí. Tato právnická osoba vystupuje při komunikaci s evidencí knihoven nebo při podávání žádostí o dotaci za knihovnu.

Princip rovného přístupu

Jak chápat rovný přístup všem bez rozdílu při poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb uvedený v § 2 písm. a) a § 4 odst. 6 knihovního zákona? Metodické vyjádření Ministerstva kultury¹ k tomuto sděluje, že princip rovnosti má určité meze, dané jednak právními předpisy, jednak faktickým stavem, a nemusí být dodržen v případech, kdy jeho nedodržení je odůvodněno nějakou objektivní okolností. Evidovaná knihovna nemůže obecně konstatovat nebo dokonce uvést v knihovním řádu, že některé veřejné knihovnické a informační služby, vymezené v § 4 odst. 1 knihovního zákona, bude poskytovat pouze vybraným uživatelům, nebo že je bude zpoplatňovat, aniž to knihovní zákon umožňuje (typicky přístup k internetu). Právě tak knihovna zapsaná v evidenci Ministerstva kultury zásadně nemůže – s určitými výjimkami – předem omezovat okruh svých uživatelů.

Evidenci knihoven vede podle knihovního zákona Ministerstvo kultury. Přehled evidovaných knihoven je dostupný na stránkách ministerstva. Návrh týkající se zápisu knihovny do evidence knihoven a změny údajů evidovaných v evidenci knihoven podává Ministerstvu kultury výhradně její provozovatel. Zápis knihovny v evidenci knihoven může Ministerstvo kultury zrušit, pokud zjistí, že provozovatel v knihovně neposkytuje veřejné knihovnické a informační služby na principu rovnosti nebo na základě zaslaného oznámení provozovatele o ukončení provozování knihovny. Změny v evidovaných údajích je třeba hlásit do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo. Všechny tyto kroky je třeba činit písemně prostřednictvím formulářů na stránkách ministerstva a datové schránky nebo s využitím Portálu Ministerstva kultury. Výsledkem je vydání osvědčení o zápisu knihovny do evidence knihoven nebo rozhodnutí o zrušení zápisu knihovny v evidenci knihoven.

Tolik suchá litera právních předpisů.

Stav evidence knihoven

A jak si stojí evidence knihoven od svého založení? Ke 24. listopadu 2025 obsahovala databáze evidovaných knihoven celkem 6 719 zápisů, z toho 670 je označeno jako zrušených. Vzhledem k tomu, že drtivá část zápisů je z let 2002/2003 a jejich aktualizace je postavena zejména na oznamovací povinnosti provozovatele, není jisté, nakolik jsou vedené údaje aktuální a kolik evidovaných knihoven je ve skutečnosti aktivních a plní všechny zákonné povinnosti. Dalším aspektem zkreslujícím skutečný počet evidovaných knihoven je fakt, že v počátcích účinnosti knihovního zákona a i později, než se ustálila aplikační praxe, získávaly pobočky zejména základních knihoven vlastní evidenční čísla. Knihovní zákon také stanovuje, že v rámci systému knihoven jsou v čele tohoto systému knihovny zřízené Ministerstvem kultury, tedy Národní knihovna ČR, Moravská zemská knihovna v Brně a Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana. Dalšími složkami systému jsou krajské knihovny, zřízené příslušným orgánem kraje, základní knihovny a specializované knihovny. Každý typ knihovny je v knihovním zákoně definován, a to včetně své role v systému. Mezi nejčastěji evidovaný typ knihovny patří nepřekvapivě základní, takto zařazených aktivních knihoven je evidováno 5 462. Dalších 553 aktivních knihoven je označeno jako základní se specializovaným knihovním fondem.

V souvislosti s digitalizací služeb Ministerstva kultury je v plánu stávající databázi evidence knihoven převést do nové podoby. O jejím spuštění budeme včas informovat. Je tedy nezbytné mít k dispozici data, která budou co nejvěrněji odrážet realitu českého knihovnictví v segmentu evidovaných knihoven. V roce 2026 se budeme věnovat kvalitě shromážděných dat také ve spolupráci s pracovníky regionálních funkcí.

Poznámky a odkazy:

1. Česko. Ministerstvo kultury. Metodické vyjádření Ministerstva kultury k problematice poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu, č. j. MK 9782/2012. Online. Praha: Ministerstvo kultury, 6. února 2012 [vid 24.11.2025]. Dostupné z: mk.gov.cz/doc/cms_library/metodicke-vyjadreni-k-principu-rovnosti-podle-knihovniho-zakona_2-1079.pdf ↩︎

PAVLÍNA DOLEŽALOVÁ na Ministerstvu kultury v odboru umění, knihoven a kreativních odvětví, oddělení literatury a knihoven administruje program VISK – podprogramy VISK 1, 2, 4, 5, 6, 7 a 10 a projekty Další rozvoj digitalizace v oblasti knihoven podpořené z Národního plánu obnovy, spravuje agendu Evidence knihoven a podílí se na agendě vyplývající ze zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání pro obor kvalifikace knihovnictví.

JIŘÍ KLUSOŇ na Ministerstvu kultury pracuje jako právník odboru umění, knihoven a kreativních odvětví. Dlouhodobě se věnuje právní problematice umění, knihovnictví, obecních kronik a památkové péče. Zabývá se mimo jiné metodickou činností pro knihovny a obecně agendou poskytování dotací.