Rovnost a spravedlnost do vězeňských knihoven
V pěti centrálních věznicích v Uttarpradéši v Indii se snaží zavádět pokyny IFLA pro knihovnické služby vězňům. Mnoho vězňů nemá přístup k internetu ani k počítači, i když to považují za nezbytné pro své vzdělávací aktivity. Velký průzkum mezi 105 vězni naznačil rozdíly mezi věznicemi. Vězeňské knihovny jsou přitom možností k rehabilitaci vězňů a minimální pravidla pro jejich fungování stanovila již OSN – UN Refugee Agency, 1955. Tato pravidla doporučují, aby každé nápravné zařízení mělo knihovnu s rekreačními i vzdělávacími zdroji přístupnými všem kategoriím vězňů. Účinnost rehabilitačních programů ve věznicích se výrazně zvyšuje, pokud jsou arestantům poskytovány různé knihy. Knihovny by měly pro zadržené osoby poskytovat klidný prostor s pohodlným nábytkem a dobrým osvětlením a mají sloužit jako centrum znalostí a učení. Tyto knihovny mají zohledňovat specifické podmínky věznice a upřednostňovat pohodlí vězňů, aby vznikalo bezpečné čtecí prostředí. Prostory knihoven lze navíc využít i k jiným účelům (učebny, televizní místnosti nebo zasedací místnosti pro zaměstnance). IFLA vypracovala kompletní pokyny pro knihovní služby vězňům, ukazující na důležitost přístupu k informacím a vzdělávacím zdrojům v nápravných zařízeních, a zdůraznila, že mnoho vězňů postrádá odpovídající vzdělání a odborné dovednosti. Knihovny podporují samostatnost v učení a sebeurčení, což následně posiluje inkluzivní vzdělávací procesy. IFLA zdůrazňuje pojmy rovnost, spravedlnost, diverzita a inkluze v kontextu poskytování knihovních a informačních služeb. Tyto pojmy jsou zavedeny proto, aby se zajistilo, že všichni uživatelé knihoven mají možnost přístupu ke všem dostupným informačním zdrojům. Pojmy rovnost a spravedlnost jsou považovány za podobné, ačkoliv mají odlišný význam. Rovnost znamená, že každý jednotlivec nebo skupina uživatelů knihovny má přístup ke stejným službám knihovny a může je využívat. Rovnost uznává, že každý jedinec má jiné charakteristiky, přání a potřeby. Poskytované služby a zdroje mají za cíl splnit jedinečné požadavky uživatelů, jako jsou i vězni. Prostřednictvím praktik rovnosti jsou respektovány individuální rozdíly, což zvyšuje diverzitu zlepšením podmínek pro znevýhodněné skupiny uživatelů knihoven.
IFLA Journal – Volume 51, Number 2, June, 2025, s. 217–226
Rakouské století na fotografii
Aktuální výstava v Rakouské národní knihovně ve Vídni nese název Století v obrazech, Rakousko 1925–2025. Na výstavě se její návštěvníci seznámí s určujícími historickými momenty, které představují snímky, jež se zapsaly do historie Rakouska. Mezi klíčové historické události posledních 100 let patří například požár Justičního paláce v roce 1927, politické otřesy ve 30. letech, anšlus v roce 1938, nový začátek Rakouska v roce 1945, státní smlouva, rozkvět Velké koalice v 60. letech, duch optimismu v 70. letech během Kreiskyho éry, zúčtování s minulostí v 80. a 90. letech 20. století, vznik enviromentálního hnutí, politická změna v roce 2000, technologické změny a změny v sociálním, kulturním a politickém životě obyvatel, výzvy, jež představuje uprchlická krize, pandemie koronaviru a následné politické otřesy až do současnosti. To vše je zobrazeno na působivých fotografiích rakouských fotoreportérů. Obzvláště působivé je první vydání rakouských novin z roku 1945, volební plakáty k prvním volbám do Národní rady v roce 1945 a k následným volebním kampaním, stejně jako nejnovější reportážní fotografie z let 2015 až 2025. Největší výzvou bylo jistě vytvořit reprezentativní výběr z nevyčerpatelné zásobárny zdrojů – ze sbírky více než dvou milionů fotografií a tisíců plakátů Rakouské národní knihovny. Prezentované předměty pocházejí výhradně z vlastních fondů knihovny, a aby zachovali vázané originály tištěných médií, rozhodli se tvůrci výstavy pořídit některá první vydání rakouských novin a časopisů z antikvariátů. Název výstavy naznačuje snímky z oficiálního a politického Rakouska. Politické dějiny Rakouska tvoří rámec a strukturu této výstavy, ale expozice pokrývají celou rozmanitost posledních 100 let Rakouska – kulturu, každodenní život, sport, technologie a životní styl v průběhu dějin. A špetka nostalgie je také nutností. Fotografie jsou ústředním bodem výstavy, ale jsou zde také plakáty, noviny a časopisy, aby byla prezentována mediální historie Rakouska. Ve spolupráci s Rakouským rozhlasem a televizí jsou zde na dvou plátnech prezentovány také dějiny rakouské televize od 60. let 20. století. Snahou bylo zachytit největší politické a společenské otřesy posledních 100 let Rakouska. Jednotlivá desetiletí se od sebe velmi odlišují, a přesto jsou některé paralely se současností ohromující, ba až děsivé, pokud jde o sociální a ekonomické zpochybňování demokratických hodnot.
Österreichischen Nationalbibliothek Magazin – Nr. 1, 2025, s. 8–9
Návštěvou k inspiraci
Knihovny a jejich interiéry by měly v současnosti přinášet svým uživatelům nejen vhodné prostory ke studiu, ale také by měly nabízet prostory pro komunikaci, relaxaci, společnou práci a další činnosti. Při navrhování takového prostředí je potřeba se podívat na knihovnu očima uživatele a zvážit nejen technické a finanční otázky, ale také by se mělo přihlížet na možné psychické účinky daného prostředí. Současná architektonická řešení jsou zaměřená hlavně na jednoduchý přístup uživatele k dokumentům a souvisí i s rozvojem moderních informačních technologií. Pokud se knihovna plánuje pustit do úprav interiéru, je vhodné požádat o rady kolegy, které jsou neocenitelné, a o nápady, doporučení nebo případnou podporu i z jiných knihoven. Důležitou součástí plánování jsou návštěvy jiných knihoven, které umožňují získat inspiraci a poučit se z úspěchů, neúspěchů a chyb. Při plánování je také velmi potřebné komunikovat s architektem činnosti, které se budou v jednotlivých prostorech vykonávat, čím se budou odlišovat a jaké typy uživatelů je budou využívat. V neposlední řadě by měl mít architekt informace, jak si interiér knihovny představují její zaměstnanci, jaký dojem by měly tyto prostory vyvolávat u široké veřejnosti, a především u uživatelů knihovny. Takovéto informace a analýza mnoha osvědčených příkladů z praxe by měly být pro architekta výchozím bodem. Na Slovensku koncem minulého roku probíhal průzkum s názvem Rekonstruované knihovny, které jsou dobrým příkladem z praxe, a to s cílem zmapovat výrazné rekonstrukce knihoven za poslední desetiletí a monitorovat stav rekonstruovaných prostor slovenských knihoven s postupným budováním databáze na webové stránce snk.sk. Průzkum realizovalo oddělení Knihovní institut odboru k-Služby Slovenské národní knihovny prostřednictvím webu ekonferencie.snk.sk v sekci Metodika a byl koncipovaný jako otevřený dotazník. Interiér knihovny by měl poskytovat vhodné prostory nejen pro půjčování a klidné studium co nejširšího spektra dokumentů, ale také pro společnou práci a skupinové projekty. Je důležité v knihovnách vytvořit vyhovující, funkční a pohodlné zázemí. Proto je potřebné myslet při plánování přestavby interiéru knihovny na požadavky uživatelů a prostorové potřeby. Potřeby prostoru se týkají hlavně definování knihovnicko-informačních služeb a rozsahu knihovního fondu, což souvisí s jeho velikostí.
Knižnica – ročník 26, číslo 2, 2025, s. 56–62
Vzdělávání zrakově postižených v knihovnách
Univerzitní knihovna je považována za jednu z nejvýznamnějších kulturních institucí a hraje klíčovou roli ve výukovém procesu a také ve vědeckém výzkumu. Ve srovnání s rolí jiných vědeckých institucí v kontextu univerzity je její funkce považována za srovnatelně významnou a důležitou. Aby univerzitní knihovna poskytovala základní informace pro akademické aktivity a výzkum, je zodpovědná za organizaci, klasifikaci a indexaci znalostních fondů. Taková knihovna slouží specializované komunitě složené ze studentů, profesorů a výzkumných pracovníků. Na této složce vzdělávacího procesu se musí podílet i osoby se zrakovým postižením. Význam osob se zrakovým postižením ve společnosti, stejně jako rostoucí počet těchto osob, přiměl země po celém světě klást větší důraz na vzdělávání a snažit se ho těmto osobám zpřístupnit. To zahrnuje poskytování vzdělávání, poskytování zkušeností učitelům a služby knihoven, které jsou dobře vybavené a přizpůsobené potřebám a schopnostem studentů. Zda se univerzitní knihovny zavážou poskytovat pomoc osobám se zrakovým postižením, závisí na řadě faktorů, včetně povědomí komunity, významu této skupiny a pochopení knihoven pro překážky, kterým osoby se zrakovým postižením čelí při snaze o přístup k informacím. Vytváření vzdělávacích prostředí, jako jsou centra vzdělávacích zdrojů a plnohodnotné knihovny, je pro osoby se zrakovým postižením nanejvýš důležité. Mají právo využívat knihovní služby a mít přístup k informacím, které potřebují. Nicméně jednotlivci se při pokusu o využití těchto služeb setkávají s řadou překážek. Aplikace informačních technologií může pomoci při řešení těchto problémů tím, že poskytuje zařízení a řešení, která jsou přizpůsobena konkrétním potřebám zúčastněných osob. Univerzitní knihovna je instituce, která je podporována univerzitou a slouží různým účelům, včetně vědeckých, kulturních, vzdělávacích a sociálních. K dosažení cíle získávání a rozšiřování informačních zdrojů se využívá řada různých strategií, jako je nákup, darování, obchodování, výměna, ukládání, organizace, indexování a kategorizace. Prostřednictvím efektivního vyhledávání a zobrazování jsou tyto zdroje snadno dostupné. Nevidomí nebo zrakově postižení jedinci musí být seznámeni se všemi nejnovějšími poznatky ve společnosti, bez ohledu na to, zda jsou tištěné, či nikoliv. Knihovny a informační centra mohou poskytovat technologie, které podporují zrakově postižené osoby při uspokojování jejich informačních potřeb. Kromě toho mohou tyto instituce také provádět výukové a školicí postupy pro osoby, které z těchto služeb profitují, stejně jako je tomu u většiny vzdělávacích a intelektuálních aktivit.
Access Services – Volume 2, Issue 3, 2025, s. 2–16
Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR.
Připravil ROMAN GIEBISCH
