Udržitelnost a wellbeing jsou společně součástí většího celku společenské a sociální odpovědnosti. Každá knihovna je živoucí organismus tvořený nejen knihovními dokumenty a s nimi spojenými informačními toky a službami, ale především lidmi, komunitami a společenstvími, které kolem sebe soutředí. Agenda 2030 pro udržitelný rozvoj1, globální plán přijatý OSN v roce 2015, má ve svém jádru 17 Cílů udržitelného rozvoje (SDGs), které pokrývají ekonomické, environmentální a sociální aspekty této široké problematiky. Pro knihovnictví a knihovny představují tyto cíle (zejména ty týkající se vzdělávání, rovnosti a partnerství) kontinuální výzvu, která se neustále promítá do jejich činnosti.
Čtyři dimenze udržitelnosti
Udržitelnost se opírá o čtyři vzájemně propojené dimenze: environmentální, ekonomickou, sociální a institucionální. Zatímco první dvě jsou často prioritizovány, klíč ke skutečně dlouhodobé udržitelnosti spočívá v rozvoji sociální udržitelnosti založené na silném institucionálním řízení. Všechny čtyři dimenze jsou však neoddělitelně spjaté a opravdový zájem o udržitelnost znamená nevynechat žádnou z nich. Péče o planetu je ve své podstatě péčí o sebe sama, protože (s mírnou nadsázkou) v tomto smyslu sedíme všichni na stejné větvi. Pokud si ji pod sebou společně podřežeme, nezáleží na tom, kdo se přitom bude dívat jinam. Udržitelnost byla společným komunikačním tématem veřejných knihoven v rámci Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2021–2027 s výhledem do roku 2030, a to zejména v letech 2021 až 2022, ale i nadále zůstává klíčovým tématem2, které spojuje zájmy těch, kteří v knihovnách pracují, s těmi, kdo využívají jejich služeb.
Environmentální (ekologická): zaměřuje se na snížení ekologické stopy provozu (energetická efektivita budov, snižování odpadu, udržitelné zadávání zakázek) a na osvětu veřejnosti o klimatické změně.
Ekonomická: klade důraz na finanční stabilitu, efektivní alokaci zdrojů, diverzifikaci financování a dlouhodobou ekonomickou životaschopnost instituce. V dalším textu ji pomineme, přesto je třeba zmínit, že stabilní financování umožňuje mj. spravedlivé mzdové ohodnocení a poskytování benefitů, které wellbeing podporují.
- Sociální: tento klíčový prvek se primárně zaměřuje na wellbeing a rovnost v obou rovinách – jak u zaměstnanců, tak u uživatelů a komunit. Jedná se zejména o inkluzivní služby, snižování nerovností a podporu celkového zdraví (včetně prevence syndromu vyhoření a podpory mentální resilience).
- Institucionální (governance): zahrnuje efektivní a transparentní řízení, strategické plánování, etické standardy a především péči o lidi, kteří v knihovnách pracují; konkrétně mj. transparentní firemní kulturu a komunikaci, zapojení zaměstnanců do rozhodovacích procesů i udržitelné a spravedlivé HR politiky.
- Environmentální udržitelnost je čím dál častěji vnímána jako nezbytná podmínka pro wellbeing a duševní zdraví lidí, protože ti jsou utvářeni, formováni a ovlivňováni prostředím, ve kterém žijí a pracují. Instituce, která aktivně podporuje wellbeing, zdraví a férové podmínky svých pracovníků, buduje vnitřní stabilitu; tato stabilita a péče je následně klíčovým předpokladem pro zajištění kvalitních a inkluzivních služeb, které podporují wellbeing uživatelů, komunit a celých společenství.
Prostředí a pohoda: environmentální zdraví
Kromě ostatních důvodů, proč se nepřestat zabývat podporou ekologického chování a ochranou planety, je navíc třeba zmínit i to, že péče o životní prostředí se do zdraví lidí bezprostředně promítá a přímo ovlivňuje fyzickou a duševní pohodu. Například důraz na kvalitu ovzduší a vody vede k nižšímu výskytu respiračních a jiných souvisejících chorob. Zachování přírodních ekosystémů mimo jiné znamená prostor pro odpočinek a obnovi sil. Pobyt v přírodě prokazatelně snižuje stres, zlepšuje náladu a posiluje imunitu. Navíc udržitelné návyky a ekologické chování mohou napomáhat získat větší pocit kontroly a smysluplnosti těm, které trápí obavy z klimatické krize a environmentální problémy (takzvaná ekologická úzkost). Výzkumy naznačují, že lidé, kteří se chovají udržitelně (např. třídí, omezují spotřebu, nakupují lokálně), často pociťují vyšší životní spokojenost a nižší míru stresu.3 Je to dáno pocity smyslu, etického jednání a propojení s komunitou. Konkrétně například udržitelné stravování, které se zaměřuje na lokální a rostlinné zdroje, nejen snižuje ekologickou stopu, ale přispívá také k lepšímu fyzickému zdraví a duševní kondici. Udržitelné principy často také vedou k redukci nadměrné spotřeby, preferenci kvality před kvantitou a zpomalení životního tempa.
Týmy a komunity: sociální impact
Na udržitelnost ve vztahu k wellbeingu lze nahlížet ve směru zevnitř ven, a naopak. Tento koncept (from the inside out) zdůrazňuje, že prosperita vychází z vnitřní stability a péče o potenciál a talenty lidí v organizacích, což se poté odráží v podobě a pohodě komunit, které je obklopují.4
Pokud jde o institucionální zázemí, tedy pohodu těch, kteří v knihovnách pracují, bude se jich z Cílů udržitelného rozvoje týkat především SDG 3, 5, 8 a 10. SDG 3 / Zdraví a kvalitní život (v angličtině doslovně well-being) má přímou souvislost s dobrými podmínkami zaměstnanců. Knihovna by měla aktivně pečovat o duševní a fyzické zdraví svých pracovníků, jde přitom zejména o prevenci vyhoření, zdravé pracovní prostředí a podporu duševního zdraví. SDG 5 / Rovnost mužů a žen zahrnuje dosažení genderové rovnosti. SDG 8 / Důstojná práce a ekonomický růst v případě knihoven znamená spravedlivé pracovní podmínky, adekvátní mzdu, bezpečné pracovní prostředí a respektování práv zaměstnanců. SDG 10 / Méně nerovností souvisí s rovností a spravedlností v rámci organizace, tedy například snížení nerovností v přístupu k benefitům, vzdělávání a příležitostem pro všechny skupiny zaměstnanců bez jakékoliv diskriminace. Zmínit lze i SDG 12 / Odpovědná výroba a spotřeba, což nás vrací zpět k ekologickému chování a provozu. Někdy se jen postupně mění úhel pohledu, například to, že organizace spravuje své zdroje (materiální a nemateriální), řídí procesy a pečuje o rozvoj a spokojenost svých lidí (a ty se zdroji nesměšuje), což však znamená zásadní posun v uvažování.5 Někdy jsou třeba změny zásadní, hluboké a transformační.
V opačném směru, tedy pokud jde o sociální přesah směrem ven, uživatelů knihoven se dotknou z Cílů udržitelného rozvoje především SDG 4, 11 a opět 10. SDG 4 / Kvalitní vzdělání zahrnuje celou škálů vzdělávacích aktivit a ostatních akcí, které podporují celoživotní vzdělávání, informační hygienu a všechny typy gramotností a působí jako prevence informačního přetížení či informační manipulace. SDG 11 / Udržitelná města a obce (v angličtině communities) odkazují na resilienci prostřednictvím posilování komunitních, sociálních a společenských vazeb. Podle nejnovějších zjištění právě společenské vazby podporují životní pohodu6 a například také zdravou dlouhověkost či lokální soběstačnost významnou měrou. SDG 10 / Méně nerovností nakonec opět odkazuje k rovnému přístupu, tentokrát k veřejným knihovním službám, mj. prostřednictvím specializovaných, inkluzivních a bezplatných služeb v bezpečném a důvěryhodném prostoru, což za našimi hranicemi zdaleka není samozřejmostí.
Udržitelnost jako zásada (a klíčová přísada)
Udržitelnost je pro knihovnu mnohem víc než jen otázka ekologického provozu budovy. Jde o etický imperativ a komplexní strategii, kde se péče o planetu, ekonomickou stabilitu a sociální spravedlnost prolíná v jeden celek podepřený efektivním řízením.7 Klíčový posun je v úplném propojení institucionální a sociální dimenze: knihovna musí být nejprve udržitelným zaměstnavatelem, který pečuje o wellbeing svých lidí a rozvoj lidského potenciálu. Pouze stabilní, zdravá a eticky řízená instituce fungující na principu „zevnitř ven“ může efektivně plnit svou společenskou roli. Knihovna se tak stává garantem wellbeingu pro celou komunitu – od například podpory mediální gramotnosti a digitální resilence až po posilování komunitních a společenských vazeb. Komplexní přístup k udržitelnosti v knihovnách, který spojuje interní péči s vnějším dopadem, nejen naplňuje cíle Agendy 2030, ale aktivně vytváří lepší, zdravější a odolnější společnost.
Aktuální publikace k tématu
TERRA, Ana Lúcia a Mariângela SPOTTI LOPES FUJITA (eds.)
Integrating Information Science for Sustainable Development: Topics and Trends. (2025). Oficina Universitária.
Publikace, kterou vydala Cultura Acadêmica (Brazílie) v září 2025. mapuje nejrůznější pohledy na udržitelnost. Vznikla jako výstup z mezinárodní konference Bobcatsss a odráží pestré vrstvy problematiky v kontextu knihovnictví a informační vědy. Má sloužit jako praktický průvodce a komplexní analýza toho, jak lze LIS integrovat do udržitelných postupů, s přesahy zahrnujícími digitální transformaci, informační chování, organizaci znalostí a další.
publikace ke stažení zde
GARCÍA RODRÍGUEZ, M. I., B. LAPARDINA, D. MERCADAL, A. PENA a R. TORIL
The Green Librarian Handbook: Symphony in Sustainability Major. (2025) EBLIDA. All ELAN resources are licensed under CC BY-NC-SA 4.0.
Publikaci The Green Librarian Handbook: Symphony in Sustainability Major vydala v srpnu 2025 EBLIDA (The European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) ve spolupráci s RECIDA (Network of Environmental Information and Documentation Centres). Je zásadním metodickým příspěvkem k udržitelnosti v knihovnách.
publikace ke stažení zde
Poznámky:
- Agenda 2030 (OSN, 2015) viz osn.cz/osn/hlavni-temata/cile-udrzitelneho-rozvoje-sdgs. ↩︎
- Udržitelnost jako komunikační téma viz udrzitelna.knihovna.cz, resp. koncepce.knihovna.cz. ↩︎
- Viz například avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/socialne-ekonomicke-vedy/Jak-ziji-lide-kteri-vyznavaji-ekologicke-a-environmentalni-hodnoty. ↩︎
- The Green Librarian Handbook: Symphony in Sustainability Major (EBLIDA/RECIDA, srpen 2025) viz eblida.org/cs/publication/the-green-librarian-handbook-symphony-in-sustainability-major. Dále The IFLA Guidelines for Green and Sustainable Libraries (IFLA, únor 2025, v přípravě/draft viz ifla.org/the-ifla-guidelines-for-green-and-sustainable-libraries), resp. Tools for Green Libraries viz ifla.org/the-green-library-website. ↩︎
- Tvoříme knihovnu. Národní! Strategie rozvoje Národní knihovny České republiky na léta 2024–2027 viz nkp.cz/o-knihovne/vydane-publikace/tvorime-knihovnu-narodni-strategie-rozvoje-narodni-knihovny-ceske-republiky-na-leta-20242027. ↩︎
- Projekt Centra dlouhověkosti a dlouhodobé péče Univerzity Karlovy RECETAS viz cello-ilc.org/recetas. ↩︎
- Integrating Information Science for Sustainable Development: Topics and Trends (Cultura Acadêmica, září 2025) viz doi.org/10.36311/2025.978-65-5954-624-4. ↩︎
MICHAELA DOMBROVSKÁ je vedoucí oddělení knihovnictví na Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Specializuje se na informační politiky, mediální gramotnost a digitální resilienci. Je mimo jiné autorkou knihy Informační detox a aktivně se věnuje odborným i popularizačním aktivitám v oblasti knihovnictví a informační vědy. Pro knihovny realizuje workshopy a semináře zejména v oblasti prevence informačního přetížení a podpory digitálního wellbeingu.
