Poválečný dětský časopis Mateřídouška do určité míry navazoval na bohatou prvorepublikovou paletu časopisů pro děti a mládež. První číslo Mateřídoušky, s podtitulem čtrnáctideník pro nejmladší čtenáře, vyšlo 19. prosince 1945. Hlavním redaktorem titulu a také autorem velké části příspěvků byl od počátku až do roku 1948 básník František Hrubín (1910–1971). Autorem grafického řešení titulního názvu byl Josef Lada (1887–1957). V prvním období, tedy do února 1948, bylo hlavním posláním časopisu zprostředkovat dětem za doprovodu kvalitních ilustrací hodnotnou dětskou literaturu českých i světových autorů a vést je k četbě. Prostor byl věnován převážně kratším básním, povídkám, resp. lidovým pohádkám z různých zemí a také hádankám. Na zadní straně každého čísla vycházel až do roku 1951 kreslený seriál Kousky mládence Ferdy Mravence, jehož autorem byl novinář a ilustrátor Ondřej Sekora (1889–1967). Ten tuto notoricky známou postavičku představil již ve 30. letech v Lidových novinách. Jednotlivá čísla byla graficky i tematicky inspirována ročními obdobími, čemuž byly uzpůsobeny i ilustrace J. Lady. Do charakteru časopisu pochopitelně citelně zasáhl únor 1948, třebaže byla Mateřídouška jediným dětským časopisem, který „přežil“ toto přelomové období. Od počátku 50. let pak do obsahu jednotlivých čísel výrazněji zasahovala komunistická propaganda, např. č. 8 z 15. prosince 1951 mělo na titulní stránce J. V. Stalina a uvnitř čísla oslavnou báseň. V hojnější míře se objevovaly také překlady sovětských autorů. Od poloviny 50. let až do roku 1968 však tyto propagandistické tendence ustupují do pozadí. Roku 1956 začal působit v Mateřídoušce herec a ilustrátor Miloš Nesvadba (1925–2020), který je spojen také s časopisy Sluníčko a Dikobraz. Pro časopis pracoval rovněž autor Krtečka, výtvarník Zdeněk Miler (1921–2011). V 60. letech se časopis opět více věnoval soudobé literární tvorbě pro děti a překladům ze zahraniční literatury. Na ilustrovaný seriál s Ferdou Mravencem navázaly Příběhy kocourka Pazourka a poté kocoura Vavřince. V 70. a 80. letech byl časopis částečně ovlivňován normalizací. Zásadní změny přinesl Mateřídoušce pochopitelně rok 1989 a následná 90. léta. Vydávání se v roce 1990 ujalo nakladatelství Mladá fronta. Kromě obvyklých rubrik nabízela redakce dětským čtenářům četné seriály jako např. „Pověsti z našich hradů a zámků“ nebo „Pouští a pralesem“. Přelom tisíciletí vnesl do časopisu více reklamy a inzerce, vedle klasických ilustrací se začaly objevovat i fotografie, nicméně grafické řešení titulního nadpisu Mateřídouška zůstalo téměř beze změny. Ze zajímavých rubrik lze zmínit např. „Dětský atlas světa“ z let 2005–2006. K tehdejším ilustrátorům patřil např. Luboš Grunt. Od roku 2016 přešlo vydávání časopisu pod významný mediální dům Czech News Center, který vydává řadu dalších periodických titulů, a to včetně deníků Aha, Blesk a Sport.
Použité zdroje:
SEKERÁKOVÁ, Anna. Příběh Mateřídoušky. Praha 2009. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Pedagogická fakulta.
HAVRÁNKOVÁ, Petra. Komunistická propaganda v časopisu Mateřídouška. Praha 2015. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Fakulta sociálních věd.
Mgr. KATEŘINA SPURNÁ, Ph.D., působí v oddělení časopisů Knihovny Národního muzea.
Mateřídouška, roč. 6, 1949/1950, č. 4, 1. listopadu 1949 (s ukázkou zadní strany čísla předchozího). Knihovna Národního muzea, odd. časopisů, sign. Z 40 E 13 / Foto: archiv Knihovny Národního muzea
