Je nasnadě, že v roce 2025 si člověk s tereziánským triviem už nevystačí. Pro aktivní zapojení do života společnosti jsou čím dál důležitější digitální kompetence, které tvoří stavební kameny digitální gramotnosti. S oběma pojmy operuje nejen revize rámcových vzdělávacích plánů, podle kterých se řídí výuka na školách, ale také nejeden strategický dokument. A jak to tak bývá, každý si ho vykládá trochu jinak.
V užším slova smyslu se digitálními kompetencemi rozumí schopnost plnohodnotně ovládat různorodé digitální nástroje. Z tohoto vymezení vychází například populární vzdělávací a certifikační koncept v oblasti digitálních technologií ICDL (International Certification of Digital Literacy), který je známý podle dříve užívaného výkladu zkratky také jako „evropský řidičák na počítač“. ICDL nadále zůstává relevantní pro standardizované testování schopnosti pracovat s IT technologiemi, jeho pojetí digitálních kompetencí je však vnímáno jako příliš zúžené. Být digitálně gramotný zkrátka už neznamená jen ovládat počítač.
Evropský rámec digitálních kompetencí
Komplexnější pohled na digitální kompetence, ze kterého vycházejí i současné reformy vzdělávacích programů nebo Národní soustava povolání (NSP), nabízí výzkumné centrum Joint Research Centre (JRC) při Evropské komisi ve svém modelu DigComp. Ten je obšírně rozpracovaný v dokumentu The Digital Competence Framework for Citizens (Rámec digitálních kompetencí pro občany), jehož aktuální verze 2.2 zohledňuje masový nástup nástrojů umělé inteligence.
Joint Research Centre kontinuálně mapuje dynamický vývoj společnosti a digitální kompetence definuje jako kombinaci znalostí, dovedností a postojů, které jsou potřeba pro sebevědomé, kritické a zodpovědné používání digitálních technologií. Podstatná je přitom míra, v níž digitální kompetence umožňují lidem plnohodnotné zapojení do života společnosti.
Toto pojetí jde tedy výrazně nad rámec práce s technologií. Tvůrci modelu DigComp hovoří o pěti základních kompetenčních oblastech (informační a datová gramotnost, komunikace a spolupráce, mediální gramotnost, tvorba digitálního obsahu včetně programování, bezpečnost včetně digitálního wellbeingu a řešení problémů), které zahrnují celkem 21 základních kompetencí (viz schéma).
U každé kompetence dále autoři rozlišují čtyři úrovně způsobilosti – od základní přes mírně pokročilou, pokročilou až po vysoce specializovanou – a přinášejí příklady znalostí, dovedností a postojů, které s kompetencí souvisejí.
DigComp je dnes široce uznávaným rámcem pro celoživotní vzdělávání a jeho lehce modifikovaná verze pro učitele je jedním z klíčových východisek probíhajících úprav rámcových vzdělávacích programů. Materiály pro učitele byly na rozdíl od obecného modelu DigComp 2.2 přeloženy i do češtiny. Pokud se v knihovně zabýváte vzděláváním a chcete rozšířit nabídku i o digitální témata, poslouží jako dobrý průvodce potřebami pedagogů publikace Michala Černého DigCompEdu: Digitální kompetence učitelů od teorie k praxi, kterou v roce 2023 vydal Národní pedagogický institut a je k dispozici online.
Jaké jsou digitální kompetence knihovníků?
Férové je říct, že pro odpověď na tuto otázku máme zatím jen velmi málo dat. Určitou představu poskytují závěry výzkumu Digitální kompetence pracovníků knihoven realizovaného v roce 2023 v rámci projektu „Spolupráce sociálních partnerů podpoří pracovníky knihoven i jejich zaměstnavatele“, kterou pro oblast knihovnictví zastřešují SKIP a Odborový svaz pracovníků knihoven (dostupný přes QR kód níže). Data z kvantitativního dotazování ukázala, že většina knihovníků hodnotí své digitální kompetence jako průměrné, na úrovni běžného uživatele. Další cca čtvrtina považuje své kompetence za mírně nadprůměrné; jen jednotky procent se považují za experty nebo označují své kompetence za podprůměrné. Nutno ovšem říct, že výzkum měl i ověřovací část, v níž formou kontrolních otázek zjišťoval, zda respondenti technologiím skutečně rozumí. V této části se ukázalo, že v oblastech, jako jsou bezpečnost v online prostředí, digitální stopa a využívání sociálních sítí, ale i ve znalostech týkajících se digitálních služeb knihoven (Knihovny.cz, digitální knihovny) mají pracovníci knihoven své rezervy. V době publikování tohoto textu by už mohla být k dispozici finální hlubší analýza výzkumu.
Kompetence z pohledu Národní soustavy povolání
Národní soustava povolání (NSP) kategorizuje jednotlivé profese i podle toho, jakou úrovní digitálních kompetencí by měli jejich příslušníci a příslušnice disponovat. Letmým studiem zjistíte, že systém klade na knihovníky daleko menší nároky než každodenní žitá realita.
Tak například u kompetence „Prohlížení, vyhledávání a filtrování dat, informací a digitálního obsahu“ by knihovník měl mít pokročilou úroveň, stejně jako například pokladní pošty. Nejvyšší, specializovaná úroveň je přisouzena profesím, jako jsou vedoucí důlní degazace, vedoucí (důlního) větrání nebo grafik pro digitální média. Pro správu a organizaci dat dokonce podle NSP stačí knihovníkovi jen mírně pokročilá úroveň, stejně jako kastelánovi, lihovarníkovi nebo slévárenskému technikovi. A pokud máte pocit, že s uživateli neustále řešíte různé technické trable, podle soustavy knihovníkům k identifikaci technických problémů při obsluze zařízení a používání digitálního prostředí stačí jen mírně pokročilé kompetence, kterými by měl vládnout i horník či kuchař. Více na: https://cdk.nsp.cz/digitalni-kompetence.
Jak si ověřit úroveň digitálních kompetencí
Na testování digitálních kompetencí existuje řada nástrojů. Většina z nich je založena na principu sebehodnocení, což určitým způsobem zkresluje jejich výsledky. I tak vám ale mohou dát zajímavou zpětnou vazbu o tom, kde máte silné stránky a kde naopak slabiny.
- Europass test digitálních dovedností. Test vycházející z rámce DigComp kombinuje sebehodnocení a reálné dovednosti. Poskytuje poměrně podrobnou zpětnou vazbu, vyplnění zabere téměř půl hodiny. Přístupný na https://europass.cz
- IT Fitness test. Nástroj vyvinutý na Slovensku určený primárně pro učitele a školáky, nicméně přístupný komukoli na https://itfitness.eu/cs/
- EVALDO. Nástroj vyvinutý ministerstvem práce a sociálních věcí umožňuje testování obecných dovedností a také specifických dovedností potřebných pro práci z domova.https://www.evaldo.cz
Na tvorbě textu se podíleli rešeršisté Středočeské knihovny v Kladně.
