Menu
Košík0

Košík

Číslo

Číslo 11/2019

TÉMA: LISTOPAD 1989 V KNIHOVNICTVÍ
Co listopad 1989 českým knihovnám dal a vzal
Rozpad československé soustavy VTEI
Nastartování NK ČR po její depolitizaci – rozhovor s V. Balíkem
Čtenář dříve a nyní

PRVNÍ KNIHOVNÍ ZÁKON – 100 LET
Kraj Vysočina

Stáhnout toto číslo v PDF
ctenar-2019-11-pdf
ctenar-2019-11-pdf

Články v tomto čísle

Československá soustava vědeckých, technických a ekonomických informací (zkráceně VTEI) – to bylo v dobách lehkého zmírnění tvrdého poválečného komunistického režimu v 60. letech, ale zejména pak během Husákovy „normalizace“ cosi ne zcela patřícího do politického i hospodářského systému zemí ovládaných Sovětským svazem. Ve svém vrcholném vývojovém stadiu na konci 80. let tvořila systém celostátně poskytovaných, relativně komplexních automatizovaných informačních služeb. Devadesátá léta ale nepřežila…
V tomto díle našeho seriálu se vypravíme opět na sever Evropy, tentokrát ovšem ne do Skandinávie, ale do Pobaltí, a to do Lotyšska, Estonska a do Litvy. Všechny tři pobaltské státy byly od druhé světové války okupované Sovětským svazem a osamostatnily se až začátkem 90. let, kdy přispěly k jeho rozpadu. Přes první ekonomicky těžká léta nezávislosti se nakonec vypracovaly v prosperující členské státy Evropské unie. V posledních letech zde vzniklo několik moderních knihoven, zejména univerzitních a národních.
V konkurzu na místo knihovníka České veřejné knihovny v Jihlavě v roce 1921 zvítězil Stanislav Rambousek, čerstvý absolvent filologie na tehdejší Filosofické fakultě University Karlovy v Praze a jeden z prvních absolventů ročního kurzu na Státní knihovnické škole v Praze. Rambousek pak začal budovat knihovnu téměř od základů a stala se doslova smyslem jeho života.
Městská knihovna Svratka se nachází v nejmenším městečku Kraje Vysočina. V současné době zde žije 1417 obyvatel. Za zmínku stojí uvést, že se zde narodil spisovatel Josef Věromír Pleva, autor oblíbené dětské knihy Malý Bobeš. Knihovnu obestírá zajímavá až dobrodružná historie, a tak si vám ji dovolím vylíčit až do současnosti.
Protokol o založení veřejné knihovny v Třebíči byl sepsán 6. 4. 1885 na valné hromadě Spolku pro zakládání knihoven. Její název zněl „Knihovna pro lid“ a byla umístěna do malé místnosti školní budovy na Hasskově ulici. Je raritou, že její činnost od roku 1885 až dodnes nebyla nikdy přerušena a knihovna překonala všechna nelehká období i společenské otřesy. Příznačné je i to, že současná Městská knihovna v Třebíči v roce 1993 zakotvila ve stejné budově, jen nemá jednu místnost, ale čtyři podlaží a zabírá i celé patro sousedící budovy městského úřadu.

Buďte v obraze

Výběr ze Čtenáře každý měsíc do vaší e-mailové schránky.

Podcasty

Mladá generace knihovníků. Sledujte nejnovější podcasty Mladého SKIPu.

K nahlédnutí

Nové knihovny: podívejte se na fotogalerie.