Menu
Košík0

Košík

Číslo

Číslo 02/2020

PRÁCE S HISTORICKÝMI FONDY

Konference o historických fondech UK
První vydání Máchova Máje uložené v Plzni
Hromadné odkyselování knižních fondů

Veřejné knihovny v průmyslu 4.0 očima zřizovatele
Knihovny v malých obcích – Újezd u Brna, Moutnice
Rýmařovská knihovna na nové adrese
Patnácté setkání „venkovských knihovníků“ v Křtinách
PRVNÍ KNIHOVNÍ ZÁKON – 100 LET
Karlovarský kraj

Stáhnout toto číslo v PDF
ctenar-2020-02-pdf
ctenar-2020-02-pdf

Články v tomto čísle

Třicátého listopadu minulého roku proběhla v Malé aule Karolina konference k problematice historických fondů Univerzity Karlovy. Výstižnější by však bylo označení workshop, protože už na přípravném zasedání organizátorů a přednášejících byl účel tohoto setkání zcela zřejmý: poskytnout knihovníkům Univerzity Karlovy základní praktické rady a doporučení týkající se péče a správy historické části knižního fondu.
Národní knihovna České republiky spravuje přes sedm milionů knihovních jednotek. Zhruba 96 % z nich tvoří tzv. novodobé fondy, do kterých se zahrnují dokumenty vydané po roce 1800. V letech 1845–1850 došlo k významným změnám v použitých surovinách i v technologii výroby papíru, což vede k výrazným změnám chemické struktury papíru a k poklesu jeho životnosti. Vlivem vznikajících kyselých látek papír ztrácí své mechanické vlastnosti – hrozí jeho rozpad na malé kousky a zničení.
V pondělí 2. prosince 2019 se po dvoutýdenní stěhovací pauze znovu otevřela rýmařovská knihovna. Od prosince má novou adresu – sídlí v ulici Julia Sedláka v budově, která byla rekonstruována pro potřeby knihovny a některých zájmových kroužků Střediska volného času. Knihovna, to ovšem není jen půjčování knih nebo veřejný internet. Představuje především přívětivý nekomerční prostor pro setkávání všech generací i klidné útočiště – zkrátka „obývák města“.
Vznik a rozvoj obecních lidových knihoven na různých místech současného Karlovarského kraje nebyl zpočátku jednotný, protože záleželo na obecních radách, zda knihovnu zřídí, či nikoliv. K zásadní změně dochází až po vydání prvního knihovního zákona z 22. 7. 1919, který zakládání obecních lidových knihoven stanovil obcím jako povinnost. Podobně jako v jiných krajích byly v jednotlivých obcích knihovny zakládány nebo do péče obce přebírány také původní spolkové knihovny. Zároveň vznikaly knihovnické rady, které měly nad nimi dozor.
Na přelomu 2019/2020 nastala v Ústí nad Labem dramatická situace kolem rušení tří z celkem pěti poboček Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem (SVK ÚL) k 1. 1., resp. 30. 6. 2020 (Kamenný Vrch, Krásné Březno, Hornická). Jednalo se o tom prý již v září 2019 při sestavování krajského rozpočtu na rok následující, k definitivnímu rozhodnutí kraje došlo 9. 12. 2019. Se svou výzvou, aby kraj své rozhodnutí revokoval, se do ní zapojil nejen SKIP, ale i přímo občané dotčených obcí. Jedná se o důsledek sporu o financování knihovnických služeb ve městě mezi krajem a městem. Podle vydaných prohlášení primátor města i hejtman kraje viděli vinu na druhé straně sporu. Podle primátora se prý k uzavření poboček město nemělo možnost vyjádřit, přitom je sám krajským zastupitelem…

Buďte v obraze

Výběr ze Čtenáře každých 14 dní do vaší e-mailové schránky.

Podcasty

Mladá generace knihovníků. Sledujte nejnovější podcasty Mladého SKIPu.

K nahlédnutí

Nové knihovny: podívejte se na fotogalerie.