VERONIKA CHRUŠČOVÁ veronika.chruscova@mlp.cz
Všichni to víme. Nejdůležitější, co konferenci dělá podařenou nebo promarněnou, je káva. Vstupem do konferenčních prostor se stávají účastníci akce karlínskými hipstery (někteří jsou tak i odění) a zcela znale hodnotí kafe, které je samozřejmě absolutně příšerné. Neboť je rozpustné, hořké, mdlé, studené či horké, podávané ve zcela nevhodném šálku, který se kinklá na podšálku, bo ty dva kusy k sobě nepasují.
Šálky jsou samozřejmě malé nebo mají malá ucha, do kterých se nevejdou prsty, nebo mají špatný tvar a nedají se držet dvěma prsty s elegantně zdviženým malíčkem (kam se hrabe baron Ritz se svým minislonem v kalhotách, ten podal i cukřenku).
Organizátoři se snaží účastníkům zavděčit, a tak experimentují jak s druhem káv, tak s jejich zdrojem. Várnice jsou rychlé, a když se na ně napíše káva, tak jsou i efektivní, protože obsahují kávu, tedy neslibují nic navíc. Návštěvník se pak může pokusit chuť vylepšit či zcela vymazat cukrem, mlékem, medem. U várnic je však problém, že u nehbitých jedinců dochází k přelití hrnku a pak se camrá po podlaze, kde mohou účastníci sklouznout a již během prvního coffeebreaku být za kořalu pod stolem. Jednotlivé konvičky s nápojem pak svádí k tomu, že účastník experimentuje s obsahy, aby zjistil, zda v některé není káva lepší. No není, a ještě nacamrá na stole (a na podlaze).
Pokud je organizátor rozmařilý, pořídí účastníkům kávovar, čímž si pořídí i frontu, která se line celým prostorem, protože (jak se šíří zepředu), tam je káva nejlepší. Čekatelé si pak do řady berou i jídlo, protože než by vystáli frontu na kávu, nezbyl by chlebíček. (O úskalích pojídání chlebíčků na veřejnosti kdekoliv už toho bylo řečeno a napsáno tolik, že je snad jasné, že by na konferencích neměly být. Anebo když už, tak minimálně zástupci s vajíčkem a majonézou, kdy člověk při konzumaci musí otevřít pusu jak trajekt vrata, aby se mu tam ta hora kalorií vešla.) Následně ve frontě i jedí a při postupu rozšmelcují upadlé na kaši.
Kávovar má navíc hodně čudlíků a nabízí kávu, ale také cappuccino a latté, čímž frontu prodlužuje, neboť účastníci váhají, vybírají, pak nevědí, jak velký šálek a kam ho umístit. Následně dojde mléko, které je nutné doplnit, a tak se fronta nehýbe, a kdyby byli účastníci Simíky, tak se jim krystal pomalu přebarvuje do červené. Následně stejně přecházejí k záloze, várnici, kde si dají kávu a slíbí si, že příští přestávku vyrazí dřív, aby mohli okusit tu „lepší“. Stejnou myšlenku má dalších 50 % účastníků, proto je fronta další přestávku stejně dlouhá, a ještě ke všemu dřív.
Pokud organizátor pije čaj, nechá, by se účastníci okávili v automatu na kafe, kde je také hodně čudlíků, ale také je tam zdířka na peníze, a tedy zde fronta bývá menší.
Co se druhů kávy týče, nesmíme zapomenout, že ovocitá chuť kolumbijské arabiky, která se hodí zejména ke snídani, prostor provoní až s odpoledním coffeebreakem, a to už by měla být v šálcích spíše káva brazilská s čokoládovou stopou a s aroma pražených oříšků, takže faux pas. Africké kávy na konferenci? To vůbec neexistuje! Ale Indie mile překvapí. Kuba je taková klasika, která neurazí, někoho však nadchne. I zde tedy konferenční promotér vždy pohoří a nevyhoví požadavkům a přáním.
Existuje také příruční kávovač na kapsle, jak pisatelka zjistila, když uvedla konferenční návštěvu do hotelového apartmá a host jí ještě chtěl něco ukázat. S tajemným úsměvem se jal rozbalovat podlouhlý předmět, což byl presovač, a po etudě: Jé, to je praktické, děkuji; to je moje, to není dar; aha, se ukázalo, že jeho osobní. Tedy se nabízí možnost, aby každý účastník konference měl svůj oblíbený nápoj, svou odrůdu v kapse v kapsli a vymáčknul si podle potřeby bez nutnosti postávat ve frontě.
I autorka těchto řádků přiznává, že přejde-li na druhou stranu (tedy do řad účastníků), stává se kávovou fouňou (kafouňou), která se ofrňuje nad leckterým kávovým nápojem a servírováním. Prostě to patří ke konferenčnímu koloritu, stejně jako když nefunguje prezentér, nedojde přednášející, dojde toaletní papír. A je třeba se na to připravit!
Takže letos znovu u kafe na konferenci Knihovny současnosti ve dnech 10.–12. 9. na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Těšíme se, těšte se!
