UCEEB (Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT v Praze) je výzkumný ústav v Buštěhradě, kam vás tímto srdečně zvu. Jedenáct let se tu věnujeme inovacím ve stavebnictví, energetice, senzorice a dalších oborech. Máme za sebou přes tisícovku projektů i medaile za globální inovaci (kolega Matuška ji získal za projekt získávání vody ze vzduchu na Expo v Dubaji).
Můj úkol je, aby nápady z výzkumu našly cestu co nejrychleji do praxe, ať už prostřednictvím průmyslových partnerů, nebo tím, že je sami realizujeme například s veřejnými investory, jako jsou česká města. Nejsem specialista na problematiku knihoven, ale po setkání s Lenkou Dostálovou z Metodického centra pro výstavbu a rekonstrukci knihoven jsem pochopil, že právě knihovny jsou přirozeným partnerem pro uplatnění inovací ve stavebnictví.
Nový evropský Bauhaus do každé knihovny
Před šesti lety předstoupila Ursula von der Leyen před Evropskou komisi s vizí, že i Green Deal potřebuje svoji duši. Teprve v průběhu následujících let se postupně odhalilo, co tím chtěla říct. Téma energetické transformace často není pro běžného smrtelníka srozumitelné. Slova jako dekarbonizace, decentralizace či energetická flexibilita nezní zrovna populárně, ale je za nimi určitá logika a lidé z technických oborů si postupně uvědomili, že zaspali v komunikaci. A tak se zrodil Nový evropský Bauhaus, ideový následník původního Bauhausu, rozšířený o důraz na kreativitu, diskuzi a hospodárné nakládání s přírodními zdroji. Zkráceně mu říkáme jen „NEB“.
Nedávno jsme se propojili s organizátory architektonických soutěží z CCEA MOBA1, abychom navrhli, jak proces soutěže zpřístupnit i malým zadavatelům. Tak vznikl koncept „NEB jako služba“, jehož součástí je i metoda, kde tři architektonické ateliéry soutěží v rámci zadání menších stavebních projektů. Stejným postupem jsme šli i kdysi v Buštěhradu a Postřekově a v obou případech šlo o legitimní náhradu za velkou architektonickou soutěž, kterou si malé obce nemohly dovolit. Metodu jsme v červnu představili na veletrhu pro města Urbis za přítomnosti ministra životního prostředí a více si o ní můžete přečíst ve stejnojmenné brožuře, kterou najdete na webu UCEEB2.
Kdybych měl říct, u jakých investičních projektů je prosazení principů udržitelnosti vůbec na prvním místě, byly by to školy. Za posledních deset let jsme jich řešili kolem desítky, což vyústilo i v publikaci Metodika adaptace školských staveb na změnu klimatu pro pražský magistrát. Začali jsme podporou nejbližšího souseda u nás na Kladensku. Už v roce 2015 tak mohli žáci v buštěhradské základní škole sledovat, kolik jim jejich fotovoltaika na střeše vyrobí elektřiny (dávno před solárním boomem posledních dvou let). Když jsme pak letos v září završili osmiletou spolupráci na rekonstrukci školy v Postřekově na Domažlicku oceněním „Stavba roku Plzeňského kraje“, došlo nám, jak moc může podpora malých veřejných investorů ze strany odborníků na udržitelnou výstavbu ovlivnit kvalitu výsledku. V pozici supervizora a průvodce starosty jsme nejprve v roce 2016 zmapovali různá potenciální využití nové budovy kromě vlastní výuky, abychom pak napříč mezioborovým týmem vydefinovali, co všechno má škola mít. Osm let jsme byli při ruce (to je u nás bohužel standardní doba pro stavební projekty) a vraceli projekt na koleje i lobbovali spolu s obcí za vícezdrojové financování. Po cestě jsme museli vyvracet předsudky obyvatel vůči využití dřeva, navrhnout energetické řešení i přesvědčit, že jídelnu lze navrhnout jako dvouúrovňové auditorium. Slavnostní otevření proběhlo v červenci 2024.
Vedle zmíněných školských staveb a snad také radnic a kulturních center jsou jasným kandidátem pro uplatnění mezioborových metod NEB právě knihovny. Už proto, že moderní knihovna je často fúzí celé řady veřejných funkcí. Kde jinde než u veřejných knihoven by se měl prosadit přístup, který kombinuje důraz na cirkularitu, přírodní materiály, efektivní hospodaření s energií a kvalitní vnitřní prostředí, participaci a kreativitu. Náš přístup ovlivňuje především severská inspirace. Když procházíte helsinskou ikonickou
knihovnou Oodi, získáte pocit, že dále už snad zajít nejde. Vedle čtoucí mládeže šijí babičky na stroji, zatímco v proskleném pokoji hraje rodina videohru a o patro níž probíhá hudební performance. A vy u toho sedíte v kavárně obklopení knihami a dobrou architekturou na bázi dřeva. Ostatně si můžete Oodi připomenout na webu časopisu Čtenář v příspěvku „Jak se z finských knihoven stal obývací pokoj celého národa“.3 Ale i v ČR jsme během posledních deseti let na UCEEB získali několik zkušeností s inovativním přístupem k rekonstrukci knihoven. Zmíním tady tři spolupráce, na kterých se ukazují klíčové momenty přípravy kvalitního projektu knihovny.
Slaný, Dobříš a… Chomutov
V roce 2017 se Královské město Slaný rozhodlo oživit dialog nad využitím historické budovy okresního domu (bývalého hejtmanství). Předchozí diskuze zastupitelů nevedly k jasnému rozhodnutí, co s budovou dělat. Na stole byly dvě varianty: knihovna nebo kulturní a komunitní centrum. Tábory zastánců se polarizovaly a náš participativní tým dostal za úkol vytvořit prostředí pro konsenzus. Průlom přineslo to, že facilitační tým zapojil nezávislé architekty a otevřel diskuzi se všemi klíčovými spolky. Bylo potřeba vyvracet haló efekty o nedostatečné statice a vytvořit konkrétní návrh, jak mohou být prostory využity. Výsledkem byla studie, která představila kombinovanou variantu. Univerzita tady de facto fungovala jako mediátor, který strukturoval a zklidnil vnitřní komunikaci ve městě. Nyní, po osmi letech od dokončení studie, se rozjíždí proces rekonstrukce právě s tímto záměrem.
Dobříšský případ je zajímavý zájmem o energetické řešení. Příprava záměru postavit novou budovu dává větší prostor „hrát si“ se standardem výstavby. Analýza na základě hmotové studie porovnala různé přístupy včetně možnosti využití u nás stále vzácného řešení GEOTABS (geotermální tepelné čerpadlo v kombinaci s tepelně aktivovanými stropy). V každém případě jako cílový stav byl zvolen pasivní standard, což by z dobříšské knihovny udělalo výjimečnou knihovnickou stavbu v našich podmínkách. V listopadu 2018 město Dobříš získalo díky projektu na stavbu Knihovna se spolkovou činností ocenění v celostátní soutěži Český energetický a ekologický projekt, stavba, inovace roku 2017. Navzdory ocenění se ale nakonec na stavbu nenašly zdroje a dodnes je v zásobníku městských investičních projektů.
Svým způsobem ukázkový je přístup Chomutova. O tamním záměru konverze městských lázní na knihovnu 21. století už se ve Čtenáři také psalo.4 S UCEEB jsme měli tu čest být v roli spoluautorů zadání a supervizora přípravy projektu. Město zorganizovalo v roce 2023 ve spolupráci s renomovanými architekty soutěž, jejímž vítězem se stal ateliér Boele. Aktuálně se finišuje se zpracováním dokumentace a už teď je jasné, že kromě vlastního procesu soutěže je projekt vzorem i v několika technických otázkách. Výzvou bude vestavba knihovny na bázi dřeva do železobetonového brutalistního pláště. Prosklená fasáda klade nároky na řešení letního přehřívání. Celá filozofie je zaměřena cirkulárně: „proč bourat objekt takového významu, když je možné ho inovativně konvertovat.“ Přístup architektů je kompetentní a jsme velmi zvědaví na výsledek v následujících dvou letech.
Tři přístupy ukazují, na co všechno nezapomenout při plánování udržitelných knihoven, od participace v začátku přes stavebně-energetický koncept až po architektonickou soutěž a uplatnění moderních principů cirkularity a využití přírodních materiálů. Budeme rádi, když takové projekty budou v ČR přibývat s tím, jak se celý segment knihovnictví transformuje a zahrnuje nové služby.
Poznámky:
- cceamoba.cz ↩︎
- CCEA Centre for Central European Architecture MOBA studio. Online. Dostupné z: uceeb.cz/cz/budova-uceeb-stavebne-energeticka-koncepce/. [citováno 2025-10-17]. ↩︎
- Jak se z finských knihoven stal obývací pokoj celého národa. Čtenář, roč. 74, č. 2, s. 56–58. Dostupné také z: casopisctenar.cz/2022/02/15/jak-se-z-finskych-knihoven-stal-obyvaci-pokoj-celeho-naroda ↩︎
- Knihovna 21. století v Chomutově vznikla z bývalých lázní. Čtenář, roč. 75, č. 6, s. 236–237. Dostupné také z: casopisctenar.cz/2023/06/21/knihovna-21-stoleti-v-chomutove-vznika-z-byvalych-lazni ↩︎
MICHAL KUZMIČ je vedoucím obchodu a mezioborové spolupráce Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB) ČVUT v Praze. Zaměřuje se na rozvoj partnerství mezi UCEEB a průmyslem, podporu technologického transferu a uplatnění výsledků výzkumu v praxi. Je také manažerem a odborným řešitelem řady projektů zaměřených na udržitelná města a městské inovace v oblasti energetiky a výstavby.
