První publikace Rozvoj kompetencí učících knihovníků: výzkumy – kurikulum – Gramotnosti (2023)1 seznamuje čtenáře s důležitými pojmy a kontextem školního kurikula na pozadí aktuálních výzkumů a gramotností. Kapitoly se zaměřují na předškolní, základní a obecně i střední vzdělávání. Jsou představeny rámcové vzdělávací programy a jejich obsahové součásti jako klíčové kompetence nebo průřezová témata, pozornost je věnována kompetenčnímu a hodnotovému učení, tedy současným přístupům ve formálním vzdělávání. Publikace nabízí inspiraci k jejich rozvíjení v knihovnách napříč tématy a věkovými skupinami. Dále text prezentuje současné pojetí čtenářské, informační či mediální gramotnosti.2 Tyto kapitoly se opírají o aktuální výzkumy gramotností u žáků v tuzemsku i v zahraničí. Nabízejí příležitost k úvahám nad žádoucím propojováním rozvoje čtenářských dovedností a strategií s kritickou interakcí s informacemi a médii.
Novinky v RVP pro základní vzdělávání
Nad rámec publikace, na niž tento článek v první části odkazuje, je připomenuta revize českého školního kurikula. Jejím výsledkem je Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV) platný od roku 2025. Jaké novinky revize RVP ZV přináší?
1. V reakci na aktuální potřeby mladé generace je stěžejním principem nového RVP hodnotové učení a vzdělávání; jsou definovány čtyři oblasti hodnot – Sdílené poznání, Respektování potřeb planety, Podpora udržitelných technologií a inovací a Důstojný život pro všechny.
2. Výraznou revizí prošla průřezová témata, nově jsou definována pouze tři komplexní: Péče o wellbeing, Společnost pro všechny (s větvením do témat Rozmanitý a propojený svět, Demokracie a odpovědnost a Život s médii) a Udržitelné prostředí. Zrcadlí život nejmladších generací (Y nebo Alfa), jejich preference, obavy i potřebu čelit výzvám složité současnosti a nejisté budoucnosti.
3. Byly revidovány klíčové kompetence, ke stávajícím šesti kategoriím přibyly dvě nové – klíčové kompetence digitální a kulturní.
4. Kurikulum nově vymezuje pouze dvě základní gramotnosti: logicko-matematickou a čtenářskou a pisatelskou.3
Druhá publikace Učící knihovnice, učící knihovník: od přípravy k evaluaci vzdělávacího programu (2025)4 se zaměřuje na výukovou praxi v knihovně. Text ve dvanácti kapitolách provází čtenáře tématy, jako jsou struktura vzdělávacího programu, vzdělávací cíle, aktivní učení a jeho principy, pozornost je věnována také žákům se speciálními vzdělávacími potřebami a s tím spojené inkluzi v didaktice učících knihovnic a knihovníků. Nelze opominout ani všeobjímající umělou inteligenci (AI) jako užitečného pomocníka či rozcestník – pokud jsou učící knihovnice nebo knihovník odborně vybaveni kompetencemi v didaktice a metodice a využívají AI s kritickým přístupem a účelně, nikoli s bezmeznou důvěrou.
Edukace předškolních dětí v knihovně
Základním východiskem může být Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (dále RVP PV). V revidované verzi platné od 1. září 20254 obsahuje čtyři vzdělávací oblasti, zaměřené na poznávání vlastního těla, psychiky, druhých nebo světa. Pro předškolní vzdělávání jsou z pozice dítěte definovány komplexní cíle – dítě rozvíjí sebe samo, své kompetence učit se a poznávat; osvojuje si základy hodnot naší společnosti; získává samostatnost a schopnost samostatně interagovat i vůči svému okolí.
Jak vést kompetenční edukaci v knihovně?
Důležitou součástí RVP PV je rozvoj klíčových kompetencí. Pro ilustraci lze využít vzdělávací oblast Dítě a svět.5 Zahrnuje environmentální obsah učiva, díky němuž si dítě tvoří základy pro otevřený a odpovědný postoj k místu, kde žije. Tato vzdělávací oblast s velkou mírou poznávání a objevování dává knihovně příležitost zařadit do edukace činnosti s knihovním fondem – literárními texty, obrazovým materiálem, encyklopediemi a dalšími médii. V takových aktivitách si dítě přirozeným procesem učení osvojuje základy čtenářské (pre)gramotnosti a kompetencí (k učení, k řešení problémů aj.), rovněž informační dovednosti v rámci žité každodennosti v informačně turbulentním prostoru.
Jaké metody lze využít v rozvíjení kompetencí předškolních dětí?
Obecně jsou v informačním vzdělávání žádoucí aktivizující přístupy spočívající v metodách prožitkového, kooperativního,
situačního a sociálního učení, vycházející z principů přirozeného učení jedince v dané vývojové fázi života. Jedná se o různé typy her, verbální činnosti, poslech čtených či vyprávěných pohádek a příběhů, sledování filmových nebo divadelních produktů, dramatizace, zpěv, grafické napodobování symbolů, tvarů nebo čísel, prohlížení a „čtení“ knížek, činnosti s různými médii (tištěnými i online).6
Žák prvního stupně ZŠ v knihovně
Děti ve věku šesti až deseti let je důležité motivovat k učení, vést je k tomu, že mohou zábavně hledat, objevovat i tvořit nebo nalézat vhodnou cestu k řešení problémů. Zásadním cílem informačního vzdělávání pro tuto věkovou kategorii je rozvoj a podpora čtení a čtenářství. Aktuální RVP ZV nově vymezuje pouze dvě základní gramotnosti: logicko-matematickou (dále LMG) a čtenářskou a pisatelskou (dále ČPG) – v ní jsou definovány čtyři postupně rozvíjené oblasti: syntéza a tvorba; čtenářská nezávislost, schopnost rozumět vlastnímu čtení a učení; vztah ke čtení a čtenářství, psaní a pisatelství; kritická analýza textů.7 Čtenářská a pisatelská gramotnost je v RVP ZV předpokladem k rozvoji všech klíčových kompetencí napříč vzdělávacími obory kurikula. Žáci získávají znalosti ze široké škály zdrojů, schopnost porozumět textům různého typu a efektivně zpracovávat informace a prezentovat znalosti. Je tedy nezbytné, aby si děti na prvním stupni ZŠ nadále osvojovaly společně s čtením a čtenářskými kompetencemi také informační gramotnost a základy mediální gramotnosti.
Které metody a přístupy jsou vhodné pro edukaci mladších školních dětí v knihovně?
Osvědčují se opět především přístupy aktivního učení, prvky činnostního a prakticky zaměřeného učení, vybrané metody rozvoje kritického myšlení (programu RWCT), vždy s ohledem na téma a cíle edukace, například metody Vennovy diagramy (umožňují srovnávat, hledat shody a rozdíly, diskutovat nad nimi), Pětilístek (rozvíjí myšlení a současně znalost syntaxe a lexika), v základní úrovni také myšlenkové nebo pojmové mapy, řízené čtení s otázkami nebo diskuse.8
Žáci druhého stupně ZŠ a oborů SŠ v knihovně
V průběhu školní docházky se dítě stává teenagerem, mění se jeho myšlenkový, emocionální i hodnotový rámec. V knihovních lekcích je žádoucí tyto individuální vývojové změny reflektovat.
Jak hledat a nabízet programy, které jsou přiměřené potenciálu teenagera?
Je vhodné opět hledat inspiraci v aktuálně platném školním kurikulu (RVP ZV, RVP pro obory gymnázií a RVP středního odborného vzdělávání109), které rámuje témata výuky z pozice formálního vzdělávání a knihovnímu prostředí poskytuje různé podněty k obsahu i pojetí informačního vzdělávání. Je žádoucí i nadále propojovat čtení a čtenářské kompetence s rozvíjením dalších oblastí informační a mediální gramotnosti. Teenager už je schopen abstraktního myšlení, v edukaci mohou být uplatňovány vyšší kognitivní hladiny vzdělávacích cílů (např. dle tzv. Bloomovy taxonomie vzdělávacích cílů1110) – schopnost analýzy, hodnocení nebo kreativita.
Čtenářská a pisatelská gramotnost zůstává nadále klíčovým kompetenčním rámcem, především její oblasti Kritická analýza a Čtenářská nezávislost. Je však žádoucí vést žáky na druhém stupni ZŠ a na SŠ ne pouze k vyhledávání a porovnávání nalezených (čtených) informací a zdrojů, ale také k vyhodnocování jejich věrohodnosti a relevance s ohledem na účel využití nebo k tomu, aby si žáci uvědomili hodnotu informací a kriticky vnímali také etickou rovinu interakce s informací v různých kontextech. Přirozeně se pohybují v digitálním prostředí a právě v jeho výzvách je možné hledat témata lekcí a knihovních programů.
Jak informační vzdělávání pro starší školáky a žáky SŠ designovat?
Pilířem je konstruktivistický didaktický rámec se čtyřmi na sebe navazujícími fázemi aktivního učení žáka. Aktivizující edukace probíhá při naplnění několika podmínek, jsou jimi především aktivní zapojení žáka skrze objevování, zkoumání a aplikaci znalostí; sociální interakce (např. spoluprací ve skupinách, diskusí a sdílením); zkušenostní učení; problémově orientované učení; reflexe a sebereflexe; individuální tempo a styl učení.1211
Jaké metody lze v designu programů pro tuto cílovou skupinu uplatňovat? S ohledem na její žité potřeby se hodí brainstorming jako základ diskuse, dále myšlenkové nebo pojmové mapy, řízené čtení, badatelské učení nebo jiné metody (např. programu RWCT) využívající problémové či otevřené otázky, také principy projektové výuky. V těchto metodách žáci komplexně interagují s různorodými typy informačních zdrojů a osvojují si pokročilejší způsoby jejich využití – je tedy nadále rozvíjena informační a mediální gramotnost spolu s digitálními kompetencemi.1312 Pro heterogenní1413 třídy na ZŠ i SŠ jsou efektivní výukovou pomůckou grafické organizéry informací, umožňující porozumění různorodé kauzalitě jevů.
Závěrem
Učící knihovnice a knihovníci se významnou měrou podílejí na vzdělávací cestě žáků, nabízí fyzické i virtuální prostředí s různorodými aktuálními zdroji a způsoby poznávání a učení. Umožňují žákům všech věkových kategorií rozvíjet a upevňovat čtenářské, informační a digitální kompetence, a tak získávat větší odpovědnost za vzdělávání a celoživotní učení. S osvojenými didaktickými kompetencemi mohou knihovnice a knihovníci lépe reagovat na žitá témata dětí a mladých lidí a zařazovat je do svých edukačních aktivit jako žádoucí vzdělávací obsah.
Poznámky:
- MAZÁČOVÁ, Pavlína. Rozvoj kompetencí učícího knihovníka : výzkumy – kurikulum – gramotnosti. Praha: Národní knihovna ČR, 2023, 92 s. ISBN 978-80-7050-783-4. Dostupné z: ipk.nkp.cz/ docs/Rozvoj_kompetenci_uciciho_knihovnika.pdf ↩︎
- Tamtéž, str. 56–86. ↩︎
- Opatření ministra školství k platnosti nového RVP ZV je k dispozici na: msmt.gov.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/opatreniministra-skolstvi-mladeze-a-telovychovy-kterym-se. Znění nového i předhozího RVP ZV jsou k dispozici na stránkách MŠMT, dostupných z: msmt.gov.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/ ucebni-dokumenty ↩︎
- Revidovaný RVP PV i původní a stále platný RVP PV jsou k dispozici na: msmt.gov.cz/vzdelavani/predskolni-vzdelavani/ramcovyvzdelavaci-program-pro-predskolni-vzdelavani-3 ↩︎
- K obsahu kapitoly podrobně viz ipk.nkp.cz/docs/Rozvoj_ kompetenci_uciciho_knihovnika.pdf ↩︎
- Příklady rozvoje kompetencí uvádí kapitola Pojetí předškolního vzdělávání v publikaci MAZÁČOVÁ, Pavlína. Rozvoj kompetencí učícího knihovníka : výzkumy – kurikulum – gramotnosti, 2023, str. 32–35. ↩︎
- K čtenářské a pisatelské gramotnosti v RVP ZV více na: prohlednout.rvp.cz/zakladni-vzdelavani/zakladni-gramotnosti ↩︎
- K principům a metodám aktivního učení podrobně v kapitolách 3 a 6 publikace P. MAZÁČOVÉ Učící knihovnice, učící knihovník (2025). ↩︎
- Platné RVP pro gymnázia a střední odborné vzdělávání jsou dostupné z: msmt.gov.cz/vzdelavani/stredni-vzdelavani/ramcovevzdelavaci-programy ↩︎
- K tématu vzdělávacích cílů více v kapitole 5 publiakce P. MAZÁČOVÉ Učící knihovnice, učící knihovník (2025). ↩︎
- Podrobnější informace včetně schématu aktivního učení jsou dostupné ve 3. kapitole publikace P. MAZÁČOVÉ Učící knihovnice, učící knihovník (2025), str. 19–24. ↩︎
- K rozvoji gramotností více v kapitole Gramotnosti publikace P. MAZÁČOVÉ Rozvoj kompetencí učícího knihovníka, str. 56–86. ↩︎
- K heterogenitě a inkluzi více v kapitolách 2 a 12 publikace P. MAZÁČOVÉ Učící knihovnice, učící knihovník (2025). ↩︎
Použité zdroje:
Rámcové vzdělávací programy. Online. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Praha, © 2013–2025 MŠMT [cit. 2025-08-08]. Dostupné z: msmt. gov.cz/vzdelavani/stredni-vzdelavani/ramcove-vzdelavaci-programy
Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Online. Ministerstvo školství, školství, mládeže a tělovýchovy, Praha, © 2013 – 2025 MŠMT. Dostupné z: msmt.gov.cz/vzdelavani/predskolni-vzdelavani/ ramcovy-vzdelavaci-program-pro-predskolni-vzdelavani-3
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Online. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Praha, 2013–2023 [cit. 2023-06-06]. Dostupné z: edu.cz/rvp-ramcove-vzdelavaci-programy/ramcovy-vzdelavacici-program-pro-zakladni-vzdelavani-rvp -zv/
PAVLÍNA MAZÁČOVÁ je odbornou asistentkou na Katedře informačních studií a knihovnictví Masarykovy univerzity v Brně.
