Demokracie a veřejné knihovny v globální perspektivě

Pracovní skupina se v současnosti snaží získat potřebné podklady pro příručku o tom, jak pracovat s otázkami demokracie a participace ve veřejných knihovnách. V polovině roku 2024 byl knihovnickým asociacím rozeslán dotazník s prosbou o upřímné odpovědi. Zjištění byla představena a diskutována na mezinárodní knihovnické konferenci Kultura, znalosti a komunita v Barceloně v říjnu 2024.

Současná situace a výzvy

Výsledky průzkumu ukazují, že většina odpovídajících má zkušenosti s tím, že veřejné knihovny v jejich zemi plní demokratickou roli v tom smyslu, že (v mírné, velké nebo velmi velké míře):

• podporují volný přístup k informacím, myšlenkám a výtvarným dílům bez cenzury a omezení;
• podporují participaci, sociální začlenění a aktivní zapojení občanů do společnosti;
• podporují veřejnou diskusi a dávají prostor různým názorům na společenské záležitosti;
• podporují rozhodovací procesy ve společnosti, například v souvislosti s volbami;
• zlepšují dostupnost informací pro všechny obyvatele se zvláštním zřetelem na příslušníky menšin a zranitelné skupiny.

U každé z otázek se však našly i odpovědi, že tyto otázky nejsou pro knihovny v jejich zemi relevantní nebo že se knihovny těchto otázek týkají v malé míře či vůbec. I když je těchto odpovědí málo, názorně ukazují odlišný kontext, v němž se knihovny při práci s demokratickými otázkami ocitají. V odpovědích respondentů zaznívala také slova cenzura a autocenzura, a to i v jemné, nenápadné formě, často související s postoji k LGBTQI.

Zjištění jsou výzvou pro veřejné knihovny, aby se zaměřily na plnění své demokratické role v souvislosti s tématy, jako jsou omezené zdroje (finanční), pracovní priority, rozdílné formy angažovanosti, chybějící místo pro opoziční politiku, různá míra informovanosti a osvěty, neutralita, vyhýbání se politickým otázkám a intelektuální svoboda.

Jak mohou veřejné knihovny čelit těmto výzvám?

Veřejné knihovny mohou upevňovat základy demokracie. Bojovat proti dezinformacím poskytováním důvěryhodných zdrojů informací a programů mediální gramotnosti, které učí kritickému myšlení a hodnocení, čímž umožňují občanům orientovat se ve složitém prostředí moderních informací. Knihovny vytvářejí prostor pro občanský dialog pořádáním komunitních fór, debat a diskusí, které překonávají ideologické rozdíly a snižují polarizaci. Prostřednictvím rozsáhlých knihovních fondů a dalších informačních pramenů zajišťují veřejné knihovny občanům přístup ke zdrojům potřebným pro kvalifikované rozhodování.

Veřejné knihovny hrají důležitou roli v občanském vzdělávání, nabízejí semináře a programy o demokratických procesech, volebním právu a veřejné politice. Poskytováním bezplatného přístupu k internetu, moderním technologiím a školením digitálních dovedností překonávají digitální propast a podporují spravedlivou občanskou participaci. Kromě toho se veřejné knihovny snaží zapojit vyloučené skupiny obyvatel tím, že nabízejí vícejazyčné materiály, služby pro přistěhovalce, pro osoby se zdravotním postižením a specializované programy pro skupiny obyvatel s omezenou péčí.

A dál?

Výsledky průzkumu ukazují, že veřejné knihovny působí v různých podmínkách a souvislostech. Sekce veřejných knihoven IFLA chce zkoumat veřejné knihovny a demokracii na celém světě, ale zastoupení odpovědí z evropských zemí je mnohem početnější než z jiných částí světa, málo reakcí je z Asie a Oceánie, Latinské Ameriky a Karibiku, subsaharské Afriky a Severní Ameriky. Pokračovat v získávání poznatků a zajistit zastoupení všech regionálních oblastí světa bude náročným, ale důležitým aspektem při práci na vytvoření příručky o tom, jak pracovat s otázkami demokracie a participace ve veřejných knihovnách v celosvětovém měřítku.

Překlad: Lenka Prucková

ELIN GOLTEN, PETER BJÖRKMAN a MARTIN MEMET KÖNICK (viz foto) jsou členy stálého výboru Sekce veřejných knihoven IFLA a vůdčí osobnosti pracovní skupiny pro veřejné knihovny a demokracii.