Městskou knihovnu v Praze můžete zažít i ve virtuální realitě

Experimenty s virtuální realitou si knihovna mohla dovolit díky finanční podpoře z dotační výzvy vyhlášené Ministerstvem financí ve spolupráci s Ministerstvem kultury v rámci programu Kultura, zaměřené na inovativní využití kulturního dědictví. Její projekt Virtuální model Ústřední budovy Městské knihovny v Praze: online prostor pro zážitky a poznání perfektně odpovídal zadaným kritériím a získal finanční podporu z grantů Islandu, Lichtenštejnska a Norska prostřednictvím Fondů EHP. Díky tomu mohla knihovna v květnu 2022 začít propojovat své aktivity s virtuální realitou.

„Hlavní motivací pro vytvoření virtuální reality v Městské knihovně v Praze bylo obohatit nabídku knihovny o moderní, interaktivní a vzdělávací prvky, které osloví širší veřejnost. Projekt virtuální reality v Městské knihovně v Praze vznikl jako součást širšího záměru modernizace knihovních služeb a zpřístupnění nových technologií veřejnosti. Vznik projektu byl podporován rostoucím zájmem o neformální vzdělávání a snahou oslovit i mladší generace, které mají k novým technologiím blízko,“ přibližuje počátky projektu Simona Doušková z Městské knihovny v Praze. Tým knihovny zavítal také do norské knihovny Trondheim folkebibliotek, kde se inspiroval podobným projektem.

V knihovně si stanovili dva hlavní cíle: nejprve převést aktuální podobu budovy do virtuální reality pomocí 3D skenování a modelování a propojit tak i veřejnosti nedostupná místa a poté vytvořit workshopy a vzdělávací aktivity na bázi virtuální reality, které může knihovna fyzicky dovézt i tam, kam by sama obvyklými službami nedosáhla – k znevýhodněným dětem, seniorům či lidem s handicapem.

Visiolibrum: virtuální cesta historií Ústřední knihovny

Po několika dnech snímání knihovny speciálními 360° fotoaparáty a roce práce vývojářského týmu vznikl 3D model Ústřední knihovny. Prostřednictvím aplikace Visiolibrum můžete nahlédnout do minulosti Ústřední knihovny a prožít její historické proměny. Aplikace se skládá z pěti kapitol, které zpřístupňují vybrané části budovy v různých časových obdobích – od první republiky přes protektorát a éru normalizace až po současnost. Každá kapitola obsahuje interaktivní prvky, dobové detaily a tematickou minihru. Cílem tohoto virtuálního zážitku je nejen přiblížit historickou a architektonickou hodnotu knihovny, ale také ukázat možnosti, které nabízí virtuální realita.

„Při vývoji historického 3D modelu knihovny jsme úzce spolupracovali s Muzeem hlavního města Prahy a využili širokou škálu dostupných zdrojů – od historických knih až po znalce knihovny. Shromáždili jsme rozsáhlý archiv fotografií, popisných materiálů a dalších dokumentů z různých časových období, abychom vývojářské firmě poskytli co nejpřesnější podklady. Díky tomu mohl vzniknout model, který věrně odráží vzhled knihovny v jednotlivých etapách její historie,“ vysvětluje Martina Šedová, která je koordinátorkou projektu v Městské knihovně v Praze.

Procházka virtuální knihovnou a tematické minihry

Virtuální procházka Ústřední knihovnou nejen přibližuje její podobu v různých historických obdobích, ale nabízí také interaktivní prvky v podobě miniher, které mají vzdělávací přesah. Jednou z interaktivních miniher je například hra s tématikou zazdívání knížek – simulace událostí z období protektorátu. Atmosféra celé scény je záměrně potemnělá, laděná do hnědých odstínů a tlumeného osvětlení, aby navodila stísněný pocit doby. Návštěvník vstoupí do knihovny a světelný paprsek na zemi ho navádí k místnosti, kde se odehrává samotná hra.

V místnosti jsou na podlaze rozházené knihy a informační tabule vysvětluje historický kontext i pravidla hry. Úkolem hráče je najít správné knihy a ukrýt je ve zdi, přesně tak, jak to za války dělali knihovníci, kteří chtěli zachránit zakázané tituly. Hráč se musí fyzicky sehnout, vzít virtuální knihu do ruky a najít odpovídající otvor ve zdi, kam ji zasune. Jakmile všechny knihy ukryje, objeví se virtuální stěrka s cementem, aby mohl otvory zazdít a tím knihy ochránit.

V období protektorátu se knihovna nacházela jen pár kroků od hlavního ústředí SS, což znamenalo, že každá snaha o záchranu knih byla obrovským rizikem. Přesto se knihovníci rozhodli knihy ukrývat, protože jejich odvoz nebyl možný. Tato minihra tak nejen přibližuje historické události, ale také umožňuje hráčům přímo si vyzkoušet, jaké to bylo chránit cenné knihy v nebezpečných časech.

Kromě Ústřední knihovny je možné si také ve virtuální realitě projít Rezidenci primátora, zařízenou ve stylu art deco. Nedílnou součástí Ústřední knihovny je i galerie, proto byla rovněž zahrnuta do její virtuální podoby. Výtvarná díla vzniklá například v rámci kurzů malování ve virtuální realitě pořádaných knihovnou tak mohou být dostupná jak ve fyzické, tak i ve virtuální galerii. Nově také knihovna spolupracuje s organizací České galerie, zde budou vystavovat lidé s duševním onemocněním opět jak fyzicky, tak virtuálně.

(video: Ministerstvo financí – Fondy EHP a Norska)

Interaktivní vzdělávání ve virtuálním světě

V Městské knihovně v Praze se virtuální realita využívá i pro vzdělávací účely, například prostřednictvím interaktivních filmů. Jeden z těchto filmů, Chybějících 10 hodin, zobrazuje technopárty, kde hlavní hrdinka kvůli intoxikaci drogou ztrácí vzpomínky na deset hodin svého života. Diváci si mohou vybrat různé možnosti, jak by mohl děj pokračovat – zda zavolají policii, otevřou dveře do taxíku, nebo budou pasivními přihlížejícími. Tento film je součástí vzdělávacího programu pro děti od 14 let, který je spojený s diskusí s psychoterapeutem. Děti se zamýšlejí nad tím, jak by pomohly člověku v podobné situaci, což jim umožňuje se lépe vžít do děje.

„Navázali jsme spolupráci s nízkoprahovými organizacemi, jejichž pracovníci se podíleli i na tvorbě těchto interaktivních lekcí. Film jsme jim promítli, objasnili náš záměr a požádali je o připomínky. Tito pracovníci mají přehled o potřebách a zkušenostech dětí, se kterými pracují, proto dokázali nejlépe vyhodnotit, jaká forma je pro ně vhodná a nepoškozující. Často totiž tito mladiství podobné situace zažili sami nebo znají někoho s touto zkušeností,“ přibližuje Martina Šedová a dodává:

„Díky tomu, že pracovníci nízkoprahů sami na tvorbě lekce participovali, je z jejich strany větší zájem se se svými svěřenci lekcí účastnit. Také spolupracujeme s organizací Romea, která v rámci programů proti rasismu a xenofobii využívá virtuální model koncentračního tábora v Letech. Tento interaktivní zážitek pomáhá dětem pochopit, jaké hrůzy se odehrály během druhé světové války. Virtuální realita nabízí intenzivní zážitek, který se nedá srovnat s běžnými přednáškami. Po sejmutí brýlí mají děti potřebu diskutovat o tom, co zažily.“

„Navázali jsme spolupráci i s Národním ústavem duševního zdraví. Národní ústav duševního zdraví vyvinul aplikaci Virtuální město, kde plníte zdánlivě snadné úkoly. Ráno vstanete, podíváte se z okna, jaké je počasí, obléknete se podle toho a jde se projít po městě. Pro seniora se ztíženou koordinací a stabilitou, který má na hlavě poprvé v životě VR headset, to ale může být výzva. Je to intenzivní 8týdenní kurz, který je realizován 2 x týdně 2 hodiny a střídá se lekce s virtuální realitou a klasické tréninky paměti. Kurz je vedený studentkami psychologie spolupracujícími s Národním ústavem duševního zdraví, který dělá výzkum vlivu virtuální reality na mozek a zlepšení kognitivních funkcí. Senioři jsou na začátku a na konci kurzu testováni v oblasti paměti a kognitivních funkcí a ústav poté vyhodnocuje výsledky,“ popisuje Martina Šedová.

Knihovna každému na dosah

Díky virtuální realitě může knihovna poskytnout workshopy a vzdělávací programy i uživatelům, kteří do knihovny fyzicky přijít nemohou. Navštěvuje pravidelně Jedličkův ústav nebo domovy seniorů. Zároveň je aplikace Visiolibrum volně ke stažení, takže je dostupná každému, kdo vlastní VR headset a výkonný počítač.

„Vyvíjíme VR hub, což je vlastně zjednodušená verze aplikace, která umožní si projít knihovnu v současné moderní podobě a obsahuje i omezené množství interaktivních prvků. VR hub bude fungovat i na mobilních zařízeních a obyčejných noteboocích,“ popisuje možnosti dalšího rozvoje Martina Šedová.

Registrovaní čtenáři si v Ústřední knihovně mohou rezervovat individuální VR lekce v určité dny v Dílně a Hudebním nebo Dětském oddělení. Dále také na mnoha pražských pobočkách. Podrobnější informace naleznete na stránkách knihovny.