Rozvoj finanční gramotnosti souvisí se schopností číst

V projektu „Rozumíme penězům“, který od roku 2006 realizujeme ve vzdělávací organizaci AISIS, k rozvoji finanční gramotnosti rádi využíváme metody kritického myšlení, které vedou děti k aktivnímu učení. Abychom s dětmi dokázali dále pracovat, potřebujeme, aby dokázaly číst s porozuměním a o přečteném pak správně kriticky přemýšlely.

Kde se vzaly metody kritického myšlení

„Kritické myšlení není memorování. Jde o nezávislé myšlení. Získané informace jsou východiskem a nikoli cílem. Vše začíná otázkami a problémy, které se mají řešit. Kritické myšlení činí učení osobním, smysluplným, užitečným a také trvalým. Pídí se po rozumných argumentech.“ Tak o kritickém myšlení uvažuje americký vysokoškolský profesor angličtiny David Klooster, který byl mezi prvními, kdo metodu přinesli do Česka. Samotné metody, techniky a strategie kritického myšlení byly vyvinuty v USA a pod názvem Reading and Writing for Critical Thinking spustilo Consorcium for Democratic Pedagogy v roce 1997 mezinárodní program, který se dostal i k nám.

Pojďme se podívat na dvě inspirativní metody, které podporují čtenářské dovednosti a můžete je uplatnit i ve vaší knihovně.

Metoda I.N.S.E.R.T

Velmi populární, efektivní a typickou metodou používanou při práci s odborným textem je I.N.S.E.R.T. Název je zkratkou anglických slov „Interactive Noting System for Effective Reading and Thinking“. Jde o dohodnutý systém značek, které si čtenář (či čtenářka) poznamenává do čteného textu. To ho udržuje v pozornosti a nutí o čteném textu přemýšlet.

Čtenář dělá do textu čtyři různé značky:

• fajfka se používá pro informace, u kterých se čtenáři potvrdilo, co si myslel či věděl;
• mínus se používá pro označení míst, která jsou v rozporu s tím, co čtenář doposud věděl o tématu, nebo jím může poukázat na nějaký vnitřní rozpor v textu;
• +  se používá pro nové informace;
• ? se používá v místech, kterým čtenář nerozumí nebo ho u takových míst napadají otázky, které si zaznamená.

Při práci metodou I.N.S.E.R.T. si čtenáři a čtenářky zaznamenávají značky hned při prvním čtení a označují podstatné informace. Není cílem označit v textu vše. Následně po dočtení si přepíšou označené části textu do předem připravené tabulky o čtyřech sloupcích. Každý předepsaný jednou z domluvených značek. Tabulka je východiskem pro následnou skupinovou diskusi o probíraném tématu.

Zmíněný způsob značení učí čtenáře a čtenářky text analyzovat, vyhledávat podstatné informace, dávat je do souvislostí, spojovat známé poznatky s novými, vzbuzuje u čtenářů zvědavost a motivuje k dalšímu poznávání. Při přípravě textu je dobré, aby bylo dostatečně velké řádkování a případně širší okraje. Tím vzniknou prostory pro zaznamenání zmíněných značek.

Metoda Vennova diagramu

Další zajímavou metodou při čtení odborného textu zaměřeného na finanční gramotnost je Vennův diagram. Ten zkoumá vztahy mezi několika, často třemi množinami. Využijeme ho u odborného textu zabývajícího se různými jevy a při hledání jejich společných a rozdílných znaků. Tato metoda rozvíjí logické myšlení a nutí čtenáře a čtenářky přemýšlet v souvislostech.

Práci s Vennovým diagramem si popíšeme na konkrétním příkladu z finanční gramotnosti. Čtenář dostane text zabývající se třemi bankovními vkladovými produkty, kterými jsou běžný neboli osobní účet, spořicí účet a termínovaný vklad. U každého z nich jsou popsány jeho typické vlastnosti. Čtenář má na papíře předpřipraveny tři množiny, které se vzájemně protínají (viz obrázek Vennova diagramu). Množiny jsou pojmenovány podle zmíněných vkladových produktů.

Z obrázku je patrné, že mezi jednotlivými množinami vznikly průniky. Každá dvojice má společný průnik a v jednom místě vznikl dokonce průnik všech tří množin. Úkolem čtenáře je hledat v textu společné a odlišné vlastnosti jednotlivých bankovních produktů. Pokud mají nějaké, které jsou typické jen pro ten jeden produkt, pak je čtenář zapíše do části množiny, která nemá průnik s žádnou další. Čtenář pak hledá společné znaky mezi jednotlivými dvojicemi a následně ty, které platí pro všechny tři. Ty zapisuje do příslušných průniků.

Závěrem nutno dodat, že metody kritického myšlení jsou zaměřeny na dítě a jeho práci – centrem dění není vyučující či lektor/ka.

Další zdroje ke studiu:
Kritickemysleni.cz, Hope.edu, Rozumimepenezum.cz

ROBERT KOČÍ je lektorem programu Rozumíme penězům a učitel na ZŠ Dr. J. Malíka v Chrudimi. Program Rozumíme penězům realizuje organizace AISIS, z. ú., od roku 2006 a zaměřuje se na zvyšování finanční gramotnosti v českých školách.