Pandoktor a jeho děti: metodika a pracovní list

Téma / tematický okruh: holokaust, osobnost Janusze Korczaka

Klíčová slova: holokaust, Janusz Korczak, ghetto, sirotčinec

---

Anotace: V této lekci, která má důležitý historický podtext, se děti seznámí s osobností Janusze Korczaka, jednoho z nejstatečnějších lidí, kteří se zasloužili o to, že sirotci a židovské děti i v sirotčinci měli malý ráj na zemi, než přišly hrůzy války…

Časová dotace: 60–90 minut (čím více z knihy se bude číst, tím delší časová dotace)

Cíle programu: Žák zná osobnost Janusze Korczaka a dovede pojmenovat jeho charakteristické vlastnosti. Žák oceňuje nápady pana Korczaka pro děti a vnímá jejich pozitivní důsledky na jejich život. Žák vytvoří osobnostní profil dalších důležitých osobností, kteří se zasloužili o pomoc dětem a samostatně vyhledává a třídí informace získané z internetu a dalších zdrojů.

---

Vzdělávací oblasti: Jazyk a jazyková komunikace, Člověk a společnost

Klíčové kompetence: k učení, občanské, sociální a personální

Průřezová témata: Výchova demokratického občana

---

Osnova programu:

Potřebné pomůcky: papíry, tužky, podložky, flipchart + fixy, pracovní list a sada nakopírovaných textů z knihy (viz stránkový popis ukázek v metodice), karty A4 s popisem jednotlivých rolí výzkumníků z úkolu č. 4, kniha Pandoktor a jeho děti (Beata Ostrowicka)

Použité zdroje: OSTROWICKA, Beata. Pandoktor a jeho děti: příběh hrdinství Janusze Korczaka. 1. vyd. Praha: Albatros, 2024. 66 s. ISBN 978-80-00-07363-7

---

Podrobný text metodiky:

1. Seznámení s tématem

Na úvod dětem nepředstavujeme knihu, se kterou budeme pracovat. Vysvětlíme jim, že se podíváme na jednu velmi temnou část naší historie a seznámíme se s různými lidmi, kteří v té době žili.

2. Volné psaní – ODVAHA

Než se ale dostaneme k práci s knižními ukázkami, rozdáme si papíry a tužky a budeme po dobu 5–7 minut podle schopností dětí psát vše, co nás napadne k tématu ODVAHA. Po uplynutí doby si žáci přečtou své texty se sousedem a mohou ocenit něco zajímavého, co jejich spolužák měl ve svém textu, ale je to nenapadlo. Nejzajímavější myšlenky můžeme zachytit a zapsat na flipchart. Celou aktivitu doplníme brainstormingem o tom, v jakých situacích můžeme být odvážní. Necháme děti odpovídat, zapisujeme, nehodnotíme.

3. První čtení příběhu

Než se pustíme do čtení, vysvětlíme dětem, že v knize jsou dva hlavní vypravěči: Honzík a jeho babička Fráňa. Společně si vykládají různé příběhy, které se babičce staly, ale jelikož je Honzík chlapec s bujnou fantazií a ještě navíc je v tu chvíli nemocný a má horečku, jeho fantazie jede na plné obrátky a dokáže se do vyprávěných příběhů tak ponořit, že to chvílemi vypadá, jako kdyby v tom příběhu s tou svou babičkou tehdy byl, dokonce můžeme zaznamenat, že si s ostatními postavami povídá. Na toto je důležité upozornit, aby děti nebyly zmatené, až budeme číst.

4. Čtení lektora:

s. 8–9 (číst po „… nebo šest, skončila v sirotčinci.”)

• doplňující otázky a úkoly:
  • Jak si představujete sirotčinec?
  • Jaké budou děti, které tam žijí? Bude to hezké místo? → čtení zbytku s. 9
  • Dá se z takového místa vůbec uniknout?

5. Čtení lektora:

s. 10 (číst až po „… Stál u hlavního vchodu a čekal na děti… → větu nedočítat)

• doplňující otázky a úkoly:
  • kdo bude ten „pandoktor“ (napsat toto slovo, přesně takto na flip)? Jaký bude? Co se bude v tomto novém sirotčinci odehrávat? Proč by si někdo bral z jednoho místa na druhé takové děti?

6. Skupinová práce – osobnostní profil Janusze Korczaka

Rozdělíme děti do skupin (ideálně po 4–5 dětech; můžeme požádat už na začátku někde bokem paní učitelku, aby promyslela rozdělení tak, aby v každé skupině byli rychlí čtenáři i ti pomalejší, aby byly síly vyrovnané), dostanou pracovní listy a sadu textů (doslovně přepsaných nebo zkrácených podle úvahy – rozpis navrhovaných stran k využití níže) a úkolem skupin bude, aby si rozdělily následující role (jejich popisky na velkých kartách připevníme na viditelné místo, aby děti, které ztratí nit, co sledují v příběhu, mohly najít oporu a vrátit se k práci):

• novinář: sleduje největší zajímavosti a důležité mezníky v životě panadoktora
• psycholog: zaměřuje se na osobnost panadoktora a hodnotí její vlastnosti
• inspektor: zaměřuje se na vynálezy panadoktora, které v sirotčinci pro děti zavedl
• pedagog: zkoumá, co se dá v takovém sirotčinci naučit, jestli a čím mohl život děti něčím obohatit
• srovnávač: hledá informace o sirotčinci babičky Fráni a zároveň informace o jiných sirotčincích; porovnává, jak se kde žilo

Texty k využití:

• s. 12–15 (lze zkracovat, ale nevynechat informaci o tom, jak pandoktor pečoval o děti)
• s. 19–21 („Služby v domově panadoktora vypadaly…” až po „… blýskají jako našemu Filipovi.”)
• s. 21–23 („Zahnu vpravo…” až po „… a pokaždé nám všechno vysvětlí.”)
• s. 24–25 („Babi, říkala jsi…” až po „… i když se občas tváří přísně.”)
• s. 26–27 („Musíme to říct panudoktorovi!…” až po „A velký nesmí bít malého,” vysvětluje Fráňa.”)
• s . 28–29 („Co tady ještě smíte?” až po „… Šimonovi zvětšovací sklíčko.”)
• s 33–34 („My máme Týdeník ze sirotčince…” až po „k závěru, že je rozhovor u konce.”)
• s. 37–38 („Povídej mi ještě jednou o panudoktorovi…” až po „… usmívá se. Pusou i očima.”)
• s. 41–45 („Některé děti ještě dojídají…” až po „… k nám přistupují spravedlivě.”)
• s. 53–55 („Do domova přicházely děti…” až po „… jak se zajíček pohádal s vrabčákem.”)

Děti si zapisují v poznámkách vše, co v textech zjistí o panudoktorovi a životu v jeho sirotčinci. Na závěr společně sestavujeme jeho osobnostní profil tak, že se skupiny střídají a ke každé kategorii uvádějí své myšlenky a poznatky. Zapisujeme na flipchart.

ÚKOLY:

• popsat osobnost Janusze Korczaka pěti slovy, jaký byl
• porovnat svou původní představu o sirotčinci se současným náhledem
• zkusit se zamyslet, kdy se takový příběh mohl odehrávat → prozradit, že teď, v tuto chvíli, kdy už jsme s panem Korczakem odžili kus jeho života, jsme se dostali do chvíle, kdy začala 2. světová válka: Co o tom období víme? Kdo to tam měl těžké? A proč?
• nechat je se zamyslet, co by se v příběhu mohlo stát dál → zde jsou pak dvě varianty: lze dočíst do konce – čtení na cca 5–7 minut, nebo převyprávět zbytek knihy, popř. kombinace obojího)
  • Janusz Korczak totiž tak moc miloval děti a byl jejich velkým přítelem, že ačkoliv on sám nebyl Žid a nebyl nikým pronásledovaný, odmítl své děti ze sirotčince opustit, a když nastal rok 1942 a děti měly nastoupit do transportu do koncentračního tábora, odmítl to a odjel tam spolu s nimi
  • v tento moment bude třeba s dětmi rozebrat, co to znamenalo pro ty děti, co to znamenalo pro panadoktora
  • dá se jeho rozhodnutí považovat za odvážné?

7. Další osobnosti, které byly velmi odvážné tím, co dokázaly

Tady můžeme děti velmi stručně seznámit se dvěma jmény: Irena Sendlerová, Nicolas Winton. O obou těchto lidech jsou také napsány dětské knihy (Nick & Věra, Tajemství v lahvi). Tito lidé dokázali dostat do bezpečí stovky dětí, které pak přežily v zahraničních náhradních rodinách hrůzy války. Ve škole si pak mohou knihy přečíst nebo zkusit udělat podobnou osobnostní charakteristiku jako tady.

8. Závěrečný pětilístek

Tématem pětilístku bude Janusz Korczak. Děti dále doplňují:

• dvě přídavná jména, která jej charakterizují;
• tři slovesa, která odrážejí jeho chování a jednání;
• čtyři slova ve smysluplné větě, která jej vystihuje;
• jedno synonymum, slovo, které popíše podstatu této osobnosti;

Pětilístky rozmístíme v prostoru a všichni si je mohou v tichosti obejít a přečíst.

Závěrem lekce proběhne zhodnocení, děti mohou vyjádřit, co se jim v souvislosti s tématem, o kterém jsme hovořili, honí v hlavě za otázky či myšlenky.

---

Vytvořila PAVLÍNA LIŠOVSKÁ cdc@kjm.cz