Naše doba – revue pro vědu, umění a život sociální

Nakladatelem Naší doby, která vycházela jako měsíčník, respektive desetkrát ročně, byl od jeho prvního ročníku Jan Laichter (1858–1946). Nakladatelství „Laichter“, které bylo založeno o něco později, než vyšlo první číslo, a to v roce 1896, sídlilo na Vinohradech v dodnes stojícím domě navrženém architektem Janem Kotěrou. Redaktory prvního ročníku, který byl publikován v bezprostřední návaznosti na poslední ročník Athenaea vydaný v roce 1893, byli filozof, univerzitní profesor a spoluzakladatel České strany lidové František Drtina (1861–1925), ekonom a politik Josef Kaizl (1854–1901) a budoucí prezident T. G. Masaryk. Od druhého ročníku až do roku 1915 pak časopis redigoval pouze Masaryk, v roce 1915 ovšem již za přispění Edvarda Beneše.

Časopis přinášel řadu původních vědeckých studií z ekonomie, sociálních věd a politologie. Kromě vědeckých příspěvků byly v Naší době publikovány i četné recenze na odbornou literaturu a beletrii. Zásadní byla rubrika tzv. Rozhledů z různých oblastí veřejného

a kulturního života, např. Rozhledy politické, strukturované na část o politice vnitřní a část o politice zahraniční, Rozhledy po literatuře, Rozhledy sociální a Rozhledy hospodářské. Důležitou rubrikou byly i Rozhledy časopisecké, v nichž se formou kratších polemik autoři kriticky vyjadřovali k obsahu a úrovni soudobých periodik. Příspěvky v Rozhledech se věnovaly rovněž kultuře, právu či školství na všech stupních. Po odchodu Masaryka a Beneše do exilu v roce 1915 se Naší doby ujal výše zmíněný F. Drtina, který časopis vedl až do roku 1923, kdy titul převzal ekonom a sociálnědemokratický politik Josef Macek (1887–1972).

Po první světové válce a vzniku Československé republiky zesílila v časopise politická či politologická linie, větší důraz se kladl také na filozofii a sociologii, od roku 1926 (roč. 34) byl zaveden politický úvodník. V některých ročnících vycházely delší přílohy věnované literaturám vybraných jazykových oblastí, např. Dějiny novodobé literatury francouzské (roč. 6), Panoráma moderní literatury ruské (roč. 38–39), Současná literatura Spojených států (roč. 42–43) aj. Do Naší doby přispívala řada významných osobností soudobé vědy, politiky a kultury. Kromě T. G. Masaryka a J. Kaizla je třeba zmínit především spisovatele Josefa Svatopluka Machara (1864–1942), který již ve druhém ročníku uveřejnil kritiku básnického díla Vítězslava Hálka, přičemž následovala ostrá polemika s tímto příspěvkem na stránkách mladočeského tisku. Tento generační střet poté vyústil ve vydání Manifestu české moderny v prvním čísle časopisu Rozhledy v roce 1896.

Z dalších významných osobností, které v průběhu let publikovaly v Naší době, je třeba uvést právníka a prezidenta Státního statistického úřadu (1929– 1939) Jana Auerhana (1880–1942), který se kromě jiných témat věnoval i československé menšině na území tehdejší Jugoslávie (Československá větev v Jugoslávii /1930/). Mezi četné přispěvatele Naší doby patřili rovněž biolog a filozof Emanuel Rádl (1873–1942) či právník, sociolog a spoluzakladatel systému sociálního pojištění Evžen Štern (1889–1942).

J. Macek časopis vedl i v období protektorátu (s přestávkou ve vydávání v roce 1944–1945); v této době byly z pochopitelných důvodů upřednostňovanými tématy spíše literární historie a kritika. Titul byl poté definitivně zastaven v únoru 1949.

NEŠPOR, Zdeněk R. Naše doba. In: NEŠPOR, Zdeněk R. (ed.). Sociologická encyklopedie [online]. Sociologický ústav AV ČR, 2017–. Dostupné z: https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Na%C5%A1e_doba; OPELÍK, Jiří (ed.) et al. Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce 3. Svazek I, M–O. Praha: Academia, 2000, s. 415–421 (heslo Naše doba, autor Petr Šisler).

Mgr. KATEŘINA SPURNÁ, Ph.D., působí v oddělení časopisů Knihovny Národního muzea. Věnuje se dějinám periodik, výzkumu slovanských fondů a podílí se na vydávání Spisů Ferdinanda Peroutky.