Cílem je zajistit, aby digitální knihovny mohly sloužit jako skutečně inkluzivní prostředí.
Legislativní rámec
Významným milníkem ve zpřístupnění autorských děl osobám se zdravotním postižením byla Marakéšská smlouva, která vstoupila v platnost v roce 2013 a v České republice byla ratifikována v roce 2019. Tato smlouva zavádí výjimky z autorských práv a umožňuje zpracování děl do formátů vhodných pro osoby se speciálními potřebami. V souladu s tím byla v Česku implementována novela autorského zákona (č. 50/2019 Sb.), která specifikuje podmínky zpřístupňování chráněných děl oprávněnými institucemi.
Důležité je, že legislativa rozšiřuje definici oprávněných uživatelů i poskytovatelů. Mezi oprávněné uživatele patří osoby se zrakovým postižením, poruchami čtení nebo tělesnými postiženími, stejně jako jejich zástupci. Na straně poskytovatelů legislativa rozlišuje neziskové organizace a veřejnoprávní instituce, které mohou tyto služby nabízet na základě veřejného zájmu.

Spolupráce institucí
Jednání vedoucí k širší implementaci možností daných legislativou byla zahájena v březnu 2023 jako společná iniciativa zástupců největších českých univerzit a knihoven, které poskytují obsah a zároveň vyvíjejí systém Kramerius. Pracovní tým od počátku tvořili zástupci Knihovny AV ČR, Národní knihovny ČR, Moravské zemské knihovny, Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity a Knihovny a tiskárny pro nevidomé K. E. Macana. Příležitostně se na projektu podílí také AKVŠ a CESNET.
Prvotním cílem skupiny bylo umožnit replikace a úpravy dokumentů mezi knihovnami a univerzitami. Univerzity připravují pro studenty se speciálními potřebami studijní literaturu v různých přístupných formátech, jako jsou editovatelné elektronické dokumenty, hmatové dokumenty nebo audiální formáty. Knihovny, které již tyto dokumenty často zdigitalizovaly, tak prostřednictvím spolupráce výrazně zefektivňují proces, neboť univerzity nemusí duplikovat práci, kterou knihovny již odvedly, a místo prvotní digitalizace se mohou soustředit na úpravu dokumentu do přístupného formátu.
Hlavním cílem skupiny je ovšem zajistit přístup k digitalizovaným dokumentům prostřednictvím systému Kramerius, což významně zkrátí dobu vyřízení žádostí o přístup k digitálním materiálům. Díky tomu mohou uživatelé se speciálními potřebami rychle získat jak volně dostupné, tak autorsky chráněné materiály, které ke studiu potřebují.
Technická řešení a smluvní zajištění
Jedním z klíčových aspektů projektu je navázání smluv mezi poskytovateli identit a poskytovateli obsahu. Poskytovatelé identit zahrnují primárně univerzity, Knihovnu a tiskárnu pro nevidomé K. E. Macana a další knihovny, které jsou schopné identifikovat uživatele oprávněné k přístupu k chráněným dokumentům podle § 39a autorského zákona a zároveň jsou členy České akademické federace identit eduID.cz. Vzorové smlouvy a informace jsou zpřístupněny na stránkách Knihovnického institutu NK ČR (https://ipk.nkp.cz/).
Uživatelé se specifickými potřebami mají přístup ke Krameriu prostřednictvím autentizační služby své domovské instituce. Po úspěšném ověření jejich identity je odeslán speciální atribut, který je opravňuje k přístupu k digitalizovaným dokumentům. Tento systém využívá standardizované metody ověřování a autentizace založené implementací protokolu SAML (mezi ně patří projekt Shibboleth nebo SimpleSAML.php).
Od září 2024 je k dispozici nový klient uživatelského rozhraní systému Kramerius, který je nasazen na České digitální knihovně (https://ceskadigitalniknihovna.cz/). Toto rozhraní umožňuje přihlášeným uživatelům zobrazit jednotlivé stránky v textovém režimu a poskytovat plný text jednotlivých stran vzniklý pomocí OCR. Pro formátování textu – nadpisy a odstavce – se využívají informace z ALTO XML. Kvalita textu je závislá na kvalitě OCR. Oprávnění uživatelé podle § 39a autorského zákona mají tento přístup ke všem dokumentům (u knihoven, které mají s příslušným poskytovatelem identity daného uživatele smlouvu), ostatní uživatelé mají tyto funkce dostupné u volných dokumentů. Uživatel může také využít online převod do mluveného slova, překlady a sumarizaci textu.
Ing. MARTIN LHOTÁK pracuje jako vedoucí Odboru informačních technologií a digitalizace Knihovny AV ČR.
Mgr. FILIP KERSCH vede Oddělení pro digitální knihovnu v Knihovně AV ČR. Zaměřuje se na digitalizaci, dlouhodobé uchovávání a zpřístupňování digitálních dokumentů i využití AI v digitálních knihovnách.