Knihovnické vzdělávání ve Slovinsku

Pokračujícímu profesnímu vzdělávání a odborné přípravě se pak věnují různé profesní instituce a organizace, včetně Národní a univerzitní knihovny Slovinska (dále NUK, https://www.nuk.uni-lj.si), Slovinské asociace knihoven, Institutu pro informační vědu v Mariboru (Institut informacijskih znanosti – IZUM, https://izum.si), Vzdělávacího centra Městské knihovny v Lublani, Národního vzdělávacího institutu Slovinska aj.

NUK prostřednictvím oddělení vzdělávání připravuje a provádí širokou škálu pokračujícího formálního i neformálního vzdělávání pro knihovníky. Toto vzdělávání je rozděleno do tří oblastí (více také viz článek „Národní a univerzitní knihovna Slovinska a její role ve vzdělávání knihovníků“ na webu knihovnaplus.nkp.cz).

Několik otázek ohledně knihovnického vzdělávání jsem položila přímo v Oddělení vzdělávání NUK.

Jaké jsou trendy ve vzdělávání knihovníků ve Slovinsku?

Ve formálním vzdělávání sleduje Katedra LIS (anglická zkratka pro knihovnictví a informační vědu) a knižní vědy Filozofické fakulty Univerzity v Lublani všechny trendy, které se objevují a jsou jakkoli relevantní pro práci v informačních organizacích (nejen knihovnách – i když primárními zaměstnavateli absolventů jsou knihovny).

Průběžné vzdělávání knihovníků, které provádí NUK, je přizpůsobeno potřebám knihovníků i knihoven. Vzhledem k tomu, že vzdělávají pracovníky ze všech typů knihoven, musejí pokrýt širokou škálu témat. Knihovníkům i nadále nabízejí tradiční obsah, jako je efektivní práce s referenčními zdroji, vyhledávání a používání elektronických zdrojů, opravy knih a navigace v Digitální knihovně Slovinska. Na druhou stranu pořádají také školení o otevřené vědě, umělé inteligenci, strategické komunikaci na sociálních sítích, nástrojích pro analýzu dat knihovních prací a podobných tématech. Každý rok pořádají přednášku na téma autorských práv. V roce 2023 kromě pravidelných průběžných kurzů přidali také školení o strategickém přístupu k plánování akcí knihovny.

Za poslední rok byla nejoblíbenější přednáška o využití nástrojů umělé inteligence, kterou v rozmezí šesti měsíců opakovali pětkrát. Kromě toho se zaměřují také na rozvoj měkkých dovedností knihovníků a pořádají školení o komunikaci s kolegy a uživateli a také o týmové práci.

Kde mohou vysokoškolští studenti studovat obor knihovnictví a informační vědy nebo podobný obor ve Slovinsku?

Existuje pouze jedna vysoká škola, kde lze studovat LIS: Katedra LIS a knižní vědy na Filozofické fakultě Univerzity v Lublani. Nabízí všechny stupně studia: bakalářské studium (tři roky), magisterské studium (dva roky) a doktorské studium (čtyři roky).

Zaměřujete se v mimoškolním vzdělávání knihovníků na práci s umělou inteligencí (AI)?

Katedra LIS a knižní vědy Filozofické fakulty nabízí velmi málo příkladů mimoškolního vzdělávání, částečně i z důvodu nedostatku pracovníků. Jedním z příkladů je workshop o návrhu únikové místnosti, který uspořádali pro knihovníky v roce 2024.

V rámci trvalého profesního rozvoje NUK loni poprvé nabídla kurz využití nástrojů na bázi umělé inteligence v knihovnách. Byl velmi hojně navštěvován a uskutečnilo se několik jeho opakování (iterací). V průběhu školení se účastníci seznámí s různými nástroji generativní umělé inteligence, včetně těch sloužících pro tvorbu textu, obrázků, zvuku a videa. Seznámí se také s nástroji AI určenými pro akademickou práci. Kurz je zaměřen na praxi a účastníci mají možnost si prezentované nástroje vyzkoušet. Spolupracovalo se také na organizaci mezinárodní online konference zaměřené na praktické ukázky implementace nástrojů umělé inteligence v knihovnách. Konference přilákala přes 600 registrovaných účastníků.

Na které oblasti v mimoškolním vzdělávání knihovníků se soustřeďujete?

NUK nabízí širokou škálu neformálních vzdělávacích kurzů pro knihovníky, rozdělených do tří oblastí:

• kurzy pro začátečníky, především pro uchazeče o Národní knihovnickou zkoušku a jejich mentory;
• kurzy dalšího vzdělávání zaměřené na zdokonalování odborných znalostí a dovedností a udržování kroku s novinkami v oboru;
• katalogizační kurzy zaměřené na (budoucí) katalogizátory v národním sdíleném bibliografickém systému COBISS.

Většina knihovníků navštěvuje kurzy katalogizace. Ve Slovinsku většina knihoven využívá kooperativní online bibliografický systém a služby (COBISS). Kvalita záznamů v systému je udržována náročným školením, které musí absolvovat každý knihovník, než začne se systémem pracovat. Knihovníci jsou také povinni pravidelně obnovovat a prohlubovat své znalosti. Ti, kteří potřebují složit knihovnickou zkoušku, navštěvují kurzy pro začátečníky. Pro nováčky v oboru se pořádají školení o knihovním systému, historii knihoven, základech budování a správy knihovních fondů, památkové péči, knihovnické legislativě, autorském zákoně a další relevantní legislativě. Cílem je představit ucelenou škálu témat, která knihovníkům pomohou v jejich práci bez ohledu na knihovnu, kde jsou aktuálně zaměstnáni nebo budou zaměstnáni v budoucnu. I při vývoji kurzů celoživotního vzdělávání je snaha držet krok s trendy a nabízet aktuální témata školení.

Kolik zaměstnanců má vaše oddělení a jak je v NUK organizačně začleněno?

Školení knihovníků organizuje Oddělení rozvoje knihovního systému, poradenství a odborné přípravy, které je jedním z osmi odborných pracovišť NUK. Pořádaných školení se účastní jak zaměstnanci mateřské knihovny, tak i knihovníci z jiných knihoven.

V oddělení pracuje sedm knihovníků, z nichž dva jsou zodpovědní zejména za organizaci odborných školení pro slovinské knihovníky.

Kolik absolventů jste měli v minulých letech a jaká jsou nejběžnější témata jejich závěrečných prací?

Například ve studijním roce 2022/23 jsme měli 16 absolventů prvního stupně a 13 absolventů druhého stupně. Témata diplomových prací (pro druhý stupeň) jsou velmi různorodá, např. slovinské emigrantské knihovny v Argentině, mediální gramotnost, hodnocení autoritních databází, hodnocení prostor knihoven, otevřený přístup, gamifikace, zpřístupnění knihoven seniorům, bibliobusy, propagace knihoven, ilustrace, propagace knih, hostující země na mezinárodním knižním veletrhu ve Frankfurtu…

Svým slovinským kolegům za otevřenost a poskytnuté informace upřímně děkuji.

PhDr. RENÁTA KREJČÍ SALÁTOVÁ je šéfredaktorkou časopisů Knihovna: knihovnická revue a Knihovna plus, pracuje v Knihovnickém institutu Národní knihovny ČR. Zabývá se redaktorskou a publikační činností v knihovnách, přípravě mladých autorů apod.