Co už dnes zvládnete se státem digitálně?

Česko má od roku 2020 zákon č. 12/2020 o právu na digitální služby, který zjednodušeně řečeno zavádí pro občany právo řešit své potřeby se státem výhradně digitální cestou, tedy bez nutnosti dojít na úřad. Podle původní lhůty měl tento stav nastat v únoru 2025, s ohledem na zdržení však vláda na konci loňského roku odložila účinnost zákona do roku 2027.

To nic nemění na tom, že cesta k digitalizaci státu je vytyčena poměrně jasně a že spousta úkonů už nemusí zabrat půl dne běhání po úřadech. Jen někdy není úplně snadné se v jednotlivých portálech, systémech a aplikacích vyznat.

Elektronická identita: klíč ke službám eGovernmentu

Abyste mohli využívat digitální služby státu, potřebujete si nejprve zřídit některý z elektronických identifikačních prostředků. Jde o systémy s různými mechanismy zabezpečení, které slouží k ověření vaší identity v online prostředí.

Nejrozšířenějším identifikačním prostředkem je bankovní identita (BankID), kterou v současnosti pravidelně využívá víc než 4,5 milionu uživatelů. Jde o komerční službu vyvinutou velkými bankami primárně jako jednotný systém pro přihlašování do elektronického bankovnictví, který ale rychle našel využití v řadě dalších odvětví a podpořil i rozvoj digitálních služeb státu. Výhodou bankovní identity je to, že je automatickou součástí přihlášení do elektronického bankovnictví, uživatel tedy nemusí dělat nic navíc. Od roku 2022 využívá BankID pro vzdálené registrace Národní knihovna ČR, v roce 2024 byla z programu VISK podpořena integrace BankID do knihovních systémů Tritius a Verbis.

S BankID je dnes možné používat většinu digitálních systémů státních institucí, ale ne všechny. Pro některé služby je třeba vyšší úroveň zabezpečení, proto se vyplatí si vedle BankID zřídit ještě některý ze státních identifikačních prostředků.

Na velmi podobném principu jako BankID je založen Mobilní klíč eGovernmentu. Jeho použití je velmi jednoduché – prostřednictvím mobilní aplikace načtete při přihlašování do portálů veřejných služeb QR kód, v mobilu potvrdíte schválení přístupu, čímž se portál otevře. Naproti tomu další prostředek NIA ID funguje na kombinaci jména, hesla a potvrzující SMS. Oba prostředky je možné zařídit s využitím BankID nebo přihlašovacích údajů k datové schránce – není tedy nutné nikam chodit. Specifickým státním prostředkem je eObčanka, což je klasický plastový občanský průkaz s aktivovaným kontaktním elektronickým čipem. K jeho využití je nutné mít k počítači nebo mobilu připojenou speciální čtečku. (Pozor, eObčanka se často plete s eDoklady, což je mobilní aplikace sloužící jako digitální verze občanského průkazu, viz článek v tomto čísle Čtenáře).

Tím ale výčet identitních prostředků nekončí. Z dalších možností stojí za zmínku ještě MojeID, které už od roku 2010 rozvíjí správce národní domény, sdružení CZ.NIC. MojeID primárně slouží jako jednotná identita pro internetové prostředí a zabezpečené přihlašování k řadě online služeb, jeho výhodou je vyšší úroveň zabezpečení než u bankovní identity.

Portál občana: vstupní brána k digitálnímu státu

Vedle elektronické identity by se k povinné výbavě digitálního občana dala zařadit také datová schránka, která funguje v podstatě jako e-mail s ověřenou totožností odesílatele. Datových schránek je dnes přes 3,8 milionu, velkou část ovšem tvoří schránky právnických osob, živnostníků a spolků, sdružení či družstev, pro něž je zřízení schránky povinné. V posledních letech prochází i tato služba změnami, které zjednodušují uživatelské rozhraní a používání systému.

Tím se dostáváme ke klíčovému bodu digitální veřejné správy – Portálu občana. Pokud si chcete udělat dobrý přehled o tom, co je dnes možné vyřešit se státem online, získáte ho právě tady. Portál občana je vyvíjen jako jednotná brána k digitálnímu státu. Můžete v něm nahlížet nebo spravovat své údaje z různých registrů a zadávat některé požadavky, zároveň ale slouží i jako rozcestník do dalších portálů a rádce pro různé životní situace.

Do uživatelské přístupnosti WhatsAppu a podobných aplikací má sice Portál občana ještě daleko, s postupným vývojem je nicméně jeho ovládání čím dál intuitivnější. Nově navíc na Online vzdělávací platformě Digitální Česko (https:// osveta.gov.cz) najdete přístupně zpracovaný kurz, který vás Portálem zhruba během 20 minut poměrně návodně provede. Soupis funkcí Portálu občana, které se vám mohou v životě hodit, by vydal na několik dalších článků. Pro představu ale alespoň několik příkladů:

• Portál v sobě integruje datové schránky. Pokud obsluhujete víc schránek (např. jako fyzická osoba a OSVČ), můžete si je pohodlně napojit do jednoho prostředí a mít o všem stále přehled.
• V Portálu máte přehled o všech vašich osobních dokladech a můžete si nastavit, aby vám zaslal automatické upozornění, když se blíží konec jejich platnosti.
• Snadno přes něj zažádáte o různé výpisy (výpis z registru obyvatel, z rejstříku trestů, z živnostenského rejstříku, z bodového hodnocení řidiče ad.) – a na rozdíl od fyzické návštěvy úřadu či Czech POINTu za ně nic neplatíte.
• Na pár kliknutí podáte žádost o voličský průkaz nebo založíte ePetici.
• Užitečné jsou i formuláře pro řešení různých životních situací – např. pro podání žádosti o informaci podle zákona o svobodném přístupu k informacím, nebo třeba i pro podání trestního oznámení.

Portál má i svou mobilní aplikaci. Představa, že všechny úřady máte kdykoli dostupné z vašeho mobilu, tak zvolna dostává své jasné obrysy.

Daně, žádost o řidičák i sociální dávky

Díky Portálu občana nemusíte řešit názvy všech dalších systémů veřejné správy – Portál je všechny agreguje a obsahuje vždy platné odkazy. Při přechodu do dalších specializovaných portálů se navíc není nutné znovu přihlašovat, protože ověření už jednou jste.

Užitečný může být třeba ePortál České správy sociálního zabezpečení, kde si můžete zkontrolovat všechny přehledy o platbách sociálního a zdravotního pojištění, případně o čerpání nemocenské apod. Součástí je i důchodová aplikace, která vám orientačně spočítá, kdy vám vznikne nárok na důchod a v jaké výši. V gesci ministerstva práce a sociálních věcí je i aplikace Jenda, přes níž lze žádat třeba o rodičovský příspěvek, nebo online systém Úřadu práce, který pomáhá při hledání zaměstnání.

Poměrně značné popularitě se už roky těší systém ministerstva zahraničních věcí DROZD. Pokud se chystáte do zahraničí, je zanesení vaší cesty do této databáze významným krokem pro vaše bezpečí v případě, že by se v oblasti, kam se chystáte, něco stalo.

Řidiči pak uvítají možnost zažádat si o prodloužení řidičského průkazu online přes Portál dopravy. Ten je možné využít i pro zjednodušení administrativy při změně vlastníka vozidla. A užitečná může být jeho aplikace eTechničák, s níž máte základní technická data o vašem voze neustále po ruce.

Řadu věcí vyřeší digitálně také podnikatelé. Na Portálu živnostenského podnikání si pár kliknutími založíte živnostenský list a využít jej lze i pro hlášení veškerých změn. Díky online službám Notářské komory ČR dokonce z domova založíte i vlastní firmu. A úlevu přináší i systém finanční správy Moje daně.

Pokud vyjdeme ze strategických dokumentů vlády i jednotlivých ministerstev, není snad přehnané tvrdit, že do několika let budou digitalizované všechny základní agendy, které stát zajišťuje. Když se podíváme do knihovního zákona, je v něm jako součást veřejných knihovních a informačních služeb zakotveno také „zprostředkování informací z vnějších informačních zdrojů, zejména informací ze státní správy a samosprávy“. Budou-li mít knihovníci základní přehled o digitálních možnostech státu, posílí to informační roli knihovny. A také jim to výrazně ušetří čas strávený na úřadech.