Soutěž Městská knihovna roku slaví 15. výročí

Oceňování a soutěžení knihoven má v českém knihovnictví už hodně dlouhou tradici. V době socialismu to byla soutěž známá pod zkratkou BVLK – Budujeme vzornou lidovou knihovnu. V roce 2000 vyhlásil SKIP (Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR) ve spolupráci se Spolkem pro obnovu venkova cenu Knihovna roku jako součást soutěže Vesnice roku¹. Tato cena se v roce 2003 stala státní cenou vyhlašovanou Ministerstvem kultury.

Základní část ceny Knihovna roku je orientována především na oceňovaní knihoven v malých obcích, proto se SKIP v roce 2010 rozhodl každoročně vyhlašovat soutěž Městská knihovna roku (dále jen soutěž MKR) se zaměřením na obce, které mají statut města (pozn.: o posledním ročníku viz Čtenář, 2024, č. 11, s. 405–406). Hlavním cílem soutěže je motivovat městské knihovny v jejich rozvoji. Soutěž byla zpočátku podporována firmou SKANSKA, ale od roku 2015 převzal záštitu Svaz měst a obcí ČR.²

Jak vybrat nejlepší městskou knihovnu roku

Každá soutěž musí mít svá pravidla, která by měla garantovat co největší objektivitu při hodnocení. V prvním období soutěže MKR se využívalo pro první kolo hodnocení statistických dat pomocí metody benchmarkingu, tj. vzájemným porovnáváním výsledků činnosti knihoven působících v městech s obdobným počtem obyvatel. Potom následovala jízda hodnotitelské komise po vybraném okruhu osmi knihoven a jejich prohlídka. Zkušenosti s hodnocením podle benchmarkingu ukázaly, že tato metoda není schopna v plném rozsahu vyhodnotit celkový kontext, ve kterém jednotlivé knihovny působí. Proto se hodnocení postupně měnilo a více kombinovalo s cílem dosáhnout co největší objektivity.³

V současné době má výběr nejlepší městské knihovny tři stupně:

A. V první fázi vyberou jednotlivé regionální výbory SKIP ve spolupráci s krajskými metodičkami/metodiky jednu městskou knihovnu v rámci kraje a nominují ji do soutěže. Podmínkou je, aby nominovaná knihovna souhlasila se vstupem do soutěže. Kritéria pro tento výběr jsou volná a vycházejí ze znalosti knihoven v kraji. Hodnotí se například:

• objekt knihovny – prostor, vybavenost, dostupnost
• úroveň knihovnických služeb
• aktivity knihovny jako vzdělávacího, kulturního a komunitního centra
• spolupráce knihovny s relevantními subjekty na úrovni města či regionu, zapojení do spolupráce knihoven
• pracovníci knihovny – jejich kvalifikace, pracovní prostředí, schopnost spolupráce.

B. V druhé fázi čtyřčlenná hodnotitelská komise SKIP⁴ provede výběr knihoven, které postoupí do druhého kola. Předmětem hodnocení je posouzení činnosti knihoven na základě statistických dat metodou benchmarkingu. Zde může každá knihovna získat maximálně 30 bodů. U každé knihovny se dále hodnotí dvě nejvýznamnější akce uplynulého roku. Každá akce se posuzuje podle předem stanovených kritérií:

• dopad na místní komunitu
• regionální dopad
• celostátní dopad
• původnost
• aktuálnost
• cyklická akce.

Za každou akci může knihovna získat 35 bodů. Získané body se sečtou a sestaví se pořadí knihoven podle nejvyššího počtu dosažených bodů (maximum je 100 bodů). Prvních osm knihoven potom vstupuje do závěrečného kola.

C. Ve třetí fázi hodnotitelská komise navštíví všechny vybrané knihovny. Průběh návštěvy má předem stanovená pravidla. Úvodem si každá knihovna připraví svou prezentaci a následuje prohlídka knihovny. Úkolem každého hodnotitele je, aby knihovnu a její činnost vyhodnotil podle 40 předem stanovených kritérií (viz dále), která jsou rozdělena do čtyř bloků.⁵ Pro hodnocení byla nastavena šestistupňová, respektive sedmistupňová škála.

Za každé hodnocené kritérium může knihovna získat až šest bodů. Na první pohled je zřejmé, že každé kritérium má pro činnosti knihovny různý (menší či větší) význam. Proto jsou kritéria seskupena do čtyř hlavních bloků. V každé skupině se provede součet získaných bodů a upraví se podle váhy v rámci celku. Ještě před výjezdem komise jsou knihovny požádány o vyplnění stručného dotazníku, aby samy informovaly o splnění některých kritérií. Členové komise si prostudují vyplněné dotazníky a webovou stránku knihovny.

Blok: informace o knihovně – 3 kritéria, váha 5 %

• v průvodcích pro turisty
• na mapách obce, města
• na internetu, webových stránkách, soc. sítích.

Blok: umístění, viditelnost a dostupnost – 10 kritérií, váha 15 %

• architektonicky zajímavá stavba
• umístění ve městě
• veřejná doprava – dostupnost
• vybavení pro pěší a cyklisty
• parkoviště
• směrovky do knihovny ve městě
• označení na budově
• otevírací, provozní doba
• dostupnost pro osoby se zdravotním postižením
• označení, orientace v budově.

Blok: služby knihovny, nabídka – 17 kritérií, váha 45 %

• přístupnost pro všechny – místní a hosté
• registrační poplatek, ceny služeb
• rozsah knihovního fondu včetně různých forem médií (e-knihy, audioknihy, hudební nosiče, hry, didaktické hračky/lekotéka, hudební nástroje, čtečky, tablety, přehrávače, knihovna věcí atd.)
• volný výběr, forma nabídky knihovního fondu (uspořádání, přehlednost, označení, kufříky apod.)
• nabídka novin a časopisů
• občerstvení, kavárna, restaurace
• propagace služeb knihovny, publikační činnost
• informační a komunikační technologie
• přístup k wifi v celé budově
• služby pro děti, programy pro školy
• služby pro mládež, teens
• služby pro seniory
• speciální služby: hendikepovaní, malé a střední podniky, zákazníci, turisté atd.
• programy, události, přednášky
• spolupráce s jinými organizacemi při akcích
• zapojení knihovny do celostátních online služeb (např. Ptejte se knihovny, DNNT, Knihovny.cz, Souborný katalog ČR, Získej…)
• bezkontaktní vracení a výdej (bibliobox apod.).

Blok: prostor knihovny, vnitřní vybavení knihovny – 10 kritérií, váha 35 %

• estetika prostoru
• osvětlení
• vstupní prostor
• venkovní prostor pro konání akcí
• klidové zóny, místa k sezení a relaxaci
• sociální zázemí (např. toalety, přebalovací pult apod.)
• prostor pro děti, mládež, teens
• prostor pro vzdělávací, kulturní a komunitní akce
• další prostory (např. dílny, makerspace aj.)
• prostor pro výstavy.

Na závěr se provede součet všech získaných bodů od hodnotitelů, provedou se přepočty vah a stanoví se konečné výsledky hodnocení. Pro ocenění se vybírají první tři místa.

1. KODÝMOVÁ, Milena. Knihovna roku 2000. Online. In: Bulletin SKIP. 2000, roč. 9. s. 18-19. ISSN 1210-0927. Dostupné z: http://krameriusndk.nkp.cz/search/handle/uuid:e1b15560-4965-11e8-946a-005056825209. [cit. 2024-10-06]. ↩︎
2. Výsledky předchozích ročníků soutěže jsou dostupné na: https://www.skipcr.cz/oceneni/mestska-knihovna-roku; poslední ročník 2024 viz Čtenář, 2024, č. 11, s. 405–406 ↩︎
3. DIVÍNOVÁ, Daniela. Cesta soutěže Městská knihovna roku do roku 2022. Online. Duha: informace o knihách a knihovnách z Moravy. 2022, roč. 36, č. 3, s. 19-21. ISSN 0862-1985. Dostupné z: http://duha.mzk.cz/clanky/cesta-souteze-mestska-knihovna-roku-do-roku-2022. [cit. 2024-10-06]. ↩︎
4. V roce 2024 působila hodnotitelská komise ve složení: Daniela Divínová (ředitelka Masarykovy veřejné knihovny Vsetín), Kateřina Hubertová (vedoucí metodického oddělení Knihovny města Hradce Králové), Vít Richter (ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny ČR), Marie Šedá (Knihovnický institut Národní knihovny ČR). ↩︎
5. Způsob hodnocení a nastavení kritérií je inspirováno projektem: Library Ranking Europe: Mystery shopping in libraries – Ranking of European public libraries from a customer perspective [online]. 2018 [cit. 2024-10-06]. Dostupné z: http://libraryranking.com/. ↩︎