Digitální wellbeing: Digitální wellbeing v kontextu

Je to téma provázané nejen s mediální gramotností, aktuálním společným komunikačním tématem veřejných knihoven, ale především s kybernetickou bezpečností, informační gramotností a digitální resiliencí. Společně tvoří informační hygienu, která se znovu dostává do popředí zájmu všech lidí v knihovnách a komunitách okolo nich.

Kde se vzala informační hygiena?

Informační hygiena není v rámci informační vědy a knihovnictví novým pojmem. Objevil se už v 70. letech 20. století, nikoliv náhodou ve stejné době, kdy se začal objevovat termín informační gramotnost. U nás jsou průkopníky informační hygieny zejména Karel Janoš a Jiří Cejpek, ale také řada dalších knihovnic a knihovníků, kteří se od počátku zasazovali o informační výchovu, informační gramotnost a později informační vzdělávání v širším kontextu.

Proč je důležitá informační hygiena?

V knihovnictví jde o odborný termín, který v sobě absorbuje témata akcentovaná zejména popularizačními a lifestylovými médii, jakou jsou například digitální detox, informační minimalismus, digitální střídmost, informační komfort nebo digitální wellbeing. Z hlediska oboru adresuje problémy související s informačním přetížením, digital divide, informační chudobou a dalšími. Knihovnicím a knihovníkům nabízí oporu a rámec pro celou řadu různorodých akcí a aktivit, které společně přispívají k fyzické a mentální resilienci člověka, a tedy celkové odolnosti lidí i komunit vůči dezinformacím, informačnímu zahlcení i digitálním závislostem.

Co obnáší informační hygiena?

Informační hygiena v novém pojetí stojí na třech vzájemně provázaných pilířích: kybernetické bezpečnosti, informační gramotnosti a digitální resilienci. Informační gramotnost je knihovnám dobře známá a dlouhodobě se věnují jejímu rozvíjení, kybernetická bezpečnost se pak stále častěji objevuje jako téma spojené s postupující digitalizací veřejných služeb. Digitální resilience je navíc souborem možných opatření a prevence pro pěstování správných informačních návyků a zdravých životních návyků (viz dále), zvládání informační zátěže a posilování celkové odolnosti člověka.

Jak informační hygiena patří do knihoven?

Celá řada akcí a aktivit, které v knihovnách už nyní probíhají a přispívají k fyzické a mentální odolnosti čtenářek a čtenářů, dostává skrze informační hygienu společný rámec. Už samo čtení a čtenářství prokazatelně posiluje celkovou odolnost člověka. Přestože knihovny budou a rozhodně by měly používat atraktivnější a pro veřejnost vhodnější názvy (například digitální wellbeing), informační hygiena nabízí opět o něco silnější argumenty pro komunitní a sociální roli knihoven ve společnosti.

Pozn.: Odkazy a zdroje jsou součástí detailnějšího textu o informační hygieně, který najdete v Kompendiu knihovnictví 3 (vydává Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, 2024).