
Významný sociálně demokratický deník Právo lidu vznikl původně v Kuklenech u Hradce Králové jako periodikum místního sdružení sociální demokracie. První číslo vyšlo 27. 4. 1893 a titul vycházel nejprve dvakrát měsíčně. V roce 1894 se vydávání listu přesunulo nakrátko do Humpolce, v roce 1895 pak definitivně do Prahy. V roce 1897 se Právo lidu stalo ústředním deníkem Československé strany sociálně demokratické dělnické a od října téhož roku pak začalo vycházet jako deník. Od roku 1911 bylo Právo lidu tištěno v Lidové tiskárně Antonína Němce a ve stejném roce se jeho šéfredaktorem stal pozdější významný prvorepublikový politik Josef Stivín (1897–1941). V roce 1912 začalo vycházet Večerní Právo lidu, jemuž později zdatně konkurovalo Večerní České slovo. Již před první světovou válkou se v listu jako v jednom z prvních deníků objevují fotografie.
Od roku 1916 pracoval v redakci Práva lidu spisovatel Ivan Olbracht (1882–1952), který předtím působil, podobně jako Josef Stivín, rovněž ve vídeňských Dělnických listech. Od roku 1908 pracoval v redakci Práva lidu také politik a novinář Bohumír Šmeral (1888–1941). V roce 1920 z listu odešla v důsledku rozkolu mezi sociálními demokraty a komunisty, mj. výše zmíněným Šmeralem, část levicových novinářů, kteří následně založili Rudé právo. To se o rok později stalo hlavním listem nově založené Komunistické strany Československa. Od roku 1928 vycházela nová příloha nedělního vydání Práva lidu, tzv. Pestré květy, další nedělní přílohou pak byla tzv. Dělnická besídka. Za druhé světové války bylo Právo lidu nahrazeno titulem Národní práce. V roce 1945 byl sice původní titul obnoven, ale hned v roce 1948 opět zastaven a část redakce přešla do Rudého práva.1
Příště deník Venkov
1 BEDNAŘÍK, Petr, Jan JIRÁK a Barbara KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií: od počátku do současnosti. Praha: Grada, 2019 (ePub); STIVÍN, Josef (ed.). Čtyřicátý pátý ročník Práva lidu a dvacet pět let Lidové knihtiskárny A. Němec a spol. v Praze. Praha: Lidová knihtiskárna,1936.