Periodika na území dnešní ČR: Národní politika – „nepolitický“ list

Významný novinový titul Národní politika začal vycházet 1. 1. 1883 pod názvem Česká politika jako zvláštní a samostatně prodejná příloha německého deníku Politik. Samostatně pak začala Národní politika vycházet v červnu téhož roku a toto vydání bylo určeno především k distribuci v těch oblastech, do nichž se nedostal hlavní list Politik. V tom však příloha Česká politika vycházela až do roku 1899. Vydavatelem Národní politiky byl šéfredaktor listu Politik novinář Václav Nedoma (1836–1917), prvním redaktorem byl jmenován novinář Adolf Srb (1850–1933). Deník byl určen pro široké lidové vrstvy a obratným administrativním a obsahovým vedením postupně stoupala jeho oblíbenost u čtenářů, a tím i náklad. V roce 1895 dosáhl výše 32 000 výtisků.

Politicky i názorově měl list původně blízko ke staročechům, od roku 1907, kdy se jeho tehdejší šéfredaktor, spisovatel a překladatel Václav Beneš Šumavský (1850–1934) přidal k mladočechům, se však prezentoval jako nadstranický. Největšího obchodního i čtenářského úspěchu Národní politika dosáhla v období první republiky. List měl k dispozici rozsáhlé administrativní zázemí i kvalitní tiskárnu na Václavském náměstí, na vysoké úrovni byla i distribuce. Titul vycházel, jak bylo tehdy běžné, dvakrát denně, přes týden se náklad pohyboval kolem 100 000 kusů, nedělní vydání mělo náklad 400 000 kusů. V tomto období deník vykazoval – na rozdíl od většiny tehdy vycházejících titulů – stále jistou formu nadstranickosti, i když názorově inklinoval k národním demokratům Karla Kramáře.

Velký důraz se kladl na reklamu a inzerci, proslulá byla rubrika Malý oznamovatel. List měl také svou sportovní rubriku, v meziválečném období spojenou se sportovním nadšencem, novinářem a činovníkem Jaroslavem Kalvou (1878–1952), který v deníku působil od roku 1906 a rubriku Sport vedl v letech 1912–1936. Rubriku pro ženy, tzv. Ženskou hlídku, vedla novinářka, spisovatelka a překladatelka Olga Fastrová (1876–1965). Mezi významné „politické“ redaktory listu patřili novinář a politik, v letech 1918 až 1920 velvyslanec v Itálii Lev Borský (1883–1944), geograf a novinář Stanislav Nikolau (1878–1950), který se v období první republiky angažoval v hnutí Vlajka, a také historik a novinář František Bauer (1897–1967). V redakci dále působili literární kritik František Sekanina (1875–1958) a v kulturní rubrice novinář a průkopník rozhlasového vysílání Miloš Čtrnáctý (1882–1970). Národní politika vycházela i během druhé světové války, a to až do roku 1945. Po druhé světové válce převzalo administrativní budovu i tiskárnu Národní politiky Revoluční odborové hnutí pro tisk svých periodik, např. deníku Práce.¹  

Příště Právo lidu

1 BEDNAŘÍK, Petr, Jan JIRÁK a Barbara KÖPPLOVÁ. Dějiny českých médií: od počátku do současnosti. Praha: Grada, 2019 (ePub); CEBE, Jan. Národní politika jako příklad úspěšného deníku první republiky. In: CEBE, Jan a Jana ČEŇKOVÁ (edd.). Meziválečná česká a slovenská žurnalistika (1918–1938). Praha: Univerzita Karlova, 2019; BOROVIČKA, Michael et al. Velké dějiny zemí koruny české. XII.a, 1861–1890. Praha: Paseka, 2012, s. 562.